Už dlouho jsme přemýšleli nad tím, jak do tvorby časopisu více zapojit vás, čtenáře. A protože mladá generace je naše budoucnost a mladých nadějných autorů není nikdy dost, oslovili jsme žáky druhých stupňů základních škol a víceletých gymnázií s unikátním projektem. Celý rok vám tak budeme přinášet výběr povedených textů na
zadané téma, do kterých záměrně redakčně nezasahujeme. V prvním kole se nám jich na téma „Průvodce po mém městě“ sešlo několik desítek. Čtyři nejlepší jsme otiskli přímo na stránkách časopisu, další povedená díla si můžete přečíst zde. 

Průvodce po Českých Budějovicích

Připravila jsem malou procházku centrem jednoho z našich největších měst.

Procházka začíná v restauraci Klika kde si můžete dát výborný oběd a jako dezert moc doporučuji větrník.

Po výborném obědě stojí za zastávku Piaristické náměstí. Zde se nachází místo, které bylo postaveno jako úplně první – Dominikánský klášter. Vedle něj se nachází zahrada, která je krásná za každého ročního období a každé denní doby.

Od Piaristického náměstí vám stačí jen pár kroků, abyste se dostali do krásné kavárny Datel, zde bych vám doporučila malinovou limonádu. Kavárna se nachází na půli cesty na náměstí Přemysla Otakara II. Z původní dlažby zde zůstal jediný kámen. Říkáme mu Bludný kámen, je to místo bývalého popraviště. Hlavním předmětem je krásná kašna z 18. století, Samsonova kašna.

Po prohlídce náměstí doporučuji vystoupat na Černou věž, ze které je krásný rozhled na celé město. Nahoru vede přes 220 schodů a za 20,- můžete spočítat všechny věžičky. Těch je mimochodem tolik, že se město může pyšnit titulem Stověžaté město.

V neposlední řadě mám moc ráda pohled z levého břehu Vltavy mezi dvěma mosty, v létě si tam můžete dát také výbornou zmrzlinu.

A jako bonus vám doporučuji krásné západy slunce.

Adéla Rottnerová, tercie, Česko-anglické gymnázium v Českých Budějovicích

Pohádka o naší zemi

– Babi vyprávěj mi pohádku. –  prosí babičku Karolína.

– Dobře, tak poslouchej…

Žili byli v malé vesnici chudí lidé. Neměli moc peněz, ale uměli si poradit. Pomáhali si navzájem a spolu jim bylo dobře. Všichni tvrdě pracovali od rána až do večera, ani děti ve tvém věku neměly čas na hraní, protože i ony musely být nápomocné. Jejich úkolem bylo donášet vodu. Naštěstí poblíž domu se nacházela malá studánka, bez které by si nevěděly rady.

– To muselo být příšerné; bez hraní a zábavy… – posteskla si Karolínka.

– Lidem to nevadilo, byli vděční za to, co měli. Když ráno zavítalo slunce do jejich domečků, pustili se do práce. Nakrmit koně, podojit krávy a než se naděješ, je třeba vařit oběd. V tu chvíli se děti vracely s plnými vědry čisté a zdravé vody. K obědu každý dostal hrstku bramborové kaše a sklenici mléka nebo vody. Vodou si však museli šetřit, aby se večer mohli umýt. A vůbec, víš proč ti vyprávím o dávných dobách naší země? – zeptala se babička a hned odpověděla – byli to totiž pracovití lidé, kterým vděčíme za to, jak si dnes žijeme, a tak chci, abys o tom věděla.

S postupem času se dopracovali ke krásnému a pohodlnému životu. Díky nim nemusíš chodit pro vodu a můžeš si hrát. Díky nim víme, jak stavět domy, fabriky, dálnice a starat se o domácnost. Díky nim je naše země bohatá na památky a přírodu. Karolínko, ty máš svůj život před sebou, kochej se krásou naší země, naplánuj si výlety a procestuj ji.

–  Už vím, nesmím promeškat ani jednu chvíli!

Nejdříve projdu celou Šumavu, potom se podívám do krásné Olomouce, pak si odpočinu v Luhačovicích. Vydám se do Krkonoš, půjdu se vykoupat na Lipno, pak navštívím Prahu a dám si obrovský trdelník. Rodičům přivezu víno z Moravy a vydám se na Slezsko.

Celou naší zem procestuji vlakem, autobusem, na kole, a tak se dostanu do všech míst        v České republice. Nesmím zapomenout ani na studánku s pramenem „mrtvé” vody              v Oldřichovicích, kde stále teče malý proud vody a připomíná nám, že tady pořád máme ducha našich hodných a pracovitých lidí.

Anna Böhmová, VIII. tř., ZŠ a MŠ G. Przeczka, Třinec

Shopaholikův sen

Jestli se řídíš mottem: “Po zeleném mase nepřibereš v pase”, tak je tento článek přesně pro tebe.

Pokud navštívíš naše město a pokud bude na nás, vzmeme tě na náměstí Míru 64, kde se nachází naše milá Lidovka. Obchod otevírá o půl osmé ráno, takže si i před školou stihneš koupit nějakou tu mňaminku. 

Za pokladnou stojí paní prodavačka, která věrné zákazníky vítá falešným úsměvem. Respirátory v této prodejně uvítáš víc než kde jinde. Ne všechno chceš totiž cítit. Hlídáš si expirační dobu produktů? Tady nemusíš, prošlé je jistojistě vše…možná až na nikdy nekazící se čisticí prostředky a vysokoprocentní alkohol. Potřebuješ koupit dárek mladšímu sourozenci? Kapesné ušetříš a zároveň mu ukážeš, jak vypadá hračka na jedno použití.

No prostě, v Lidovce najdeš produkty všeho druhu. A my dvě si někdy rády zajdeme omrknout, co znamená opravdu levné zboží. Zajímá tě, v jakém městě se obchod nachází? Napiš do redakce, ta ti předá kontakt a my tě rády provedeme…

PS: Článek berte samozřejmě s nadsázkou.

Barbora Bartošová a Lenka Novotná, 8. A, Základní škola Svitavy

MOJE MĚSTO, MY TOWN

Moje město, my town,
moje bydliště můj start.
Opavu já z každého kouta znám,
a taky na ni ráda vzpomínám.
Jak Opava krásná to jest,
jedna z nejkrásnějších měst.

Pamatujeme, jak na jaře zde rostlo kvítí,
A právě teď dva stromky na náměstí nám svítí.
Krásné muzeum zde máme,
svou krásou se ním kocháme.
Stará Breda pořád stojí,
primátor náš se jí bojí,
a proto neotálí s koupí.

Dobře si tu žijeme
a panu primátorovi za vše děkujeme.
Rádi vás zde uvítáme,
malý pozdrav vám tím posíláme.

Kateřina Čepková 9.A, Amálie Hartmannová 9.B, ZŠ Opava – Kylešovice

Znojmo – historie, kultura a víno

Znojmo je nádherné město plné památek, různých zajímavých historek a dobrého jídla a pití. Ve Znojmě se ale také můžete ztratit, a to nejen v ulicích města, ale i v pověstech anebo historickém podzemí. Pokud byste naše město chtěli navštívit, mohla by se vám hodit malá příručka, kterou vám nabízím:

Začneme tedy v místech, kde vás pohostí dobrým jídlem a ubytují v příjemném prostředí. V restauraci Praha nikdy neuděláte chybu objednáním pizzy. La Familia je sladká restaurace se zákusky. Pokud vyhledáváte ubytování v klidném a příjemném prostředí, šaldorfské domky jsou tou nejlepší volbou. Nachází se v meruňkovém sadě v lokalitě Nový Šaldorf. Hotel Premium je hotel, kterému svědčí jeho jméno, osvěžit se můžete ve wellness centru a zničit v posilovně. Pro sportovce i nesportovce je tu koupaliště Louka a Městské lázně, kde si nejen skvěle zaplavete, ale můžete si užít i sauny.

Přejděme k památkám! Díky nim Znojmo získalo titul Historické město roku 2010. Je tu známá radniční věž, ke které se váže hned několik pověstí. Rotunda sv. Kateřiny vám umožní nádherný výhled na znojemskou přehradu. Hned vedle si můžete prohlédnout pivovar a hrad. Pokud už se potřebujete občerstvit, přivítá vás originální ReZtaurace a nedaleká HoZpoda, kde ochutnáte místní pivo. A už vám kynou věže kostela sv. Mikuláše, odkud je výhled do okolí města i do národního parku. Pokud máte rádi vycházky, stojí za to projít si Gránické údolí, kde vás nejrůznější cestičky zavedou na překrásná místa. Jedním z nich je Eliášova kaple na Hradišti. Nakonec bych vás chtěla pozvat do podzemí, které vede až k Louckému klášteru. Ve čtyřech patrech se klikatí 27 km chodeb, údajně je to nejdelší labyrint chodeb ve střední Evropě, kde se podle pověsti schovávali obyvatelé, když město napadli Švédi v 17. století. Jak se vypráví, dobyvatelé považovali město za místo duchů, a tak raději utekli. Ale jak už to bývá, pravda byla úplně jiná a město bylo Švédy dobyto. Nesmíme zapomenout na víno, protože u nás najdete spoustu malých i větších rodinných vinařství. Za zmínku určitě stojí vinařství roku 2020 – Lahofer. Architektonicky ceněné sídlo najdete mezi vinohrady, kam v letních měsících můžete zavítat na koncerty známých skupin a trochu se pobavit.

Doporučuji vám do Znojma přijet, určitě se vám tu zalíbí a věřte, že se sem nejméně jednou vrátíte. Ne nadarmo se říká „ZNOJMO, VIDÍM TĚ DVOJMO”.

Tímto zvoláním moje příručka končí. Třeba jsem vám vnukla nápad a někdy se u nás potkáme.

Miroslava Machová, 7. C, Základní škola a Mateřská škola, Znojmo

Průvodce po mém městě

Dobrý den, dámy a pánové. Chtěla bych vám poděkovat, že jste přišli na mnou prohlídku města Prostějova. Myslím, že už jsme všichni, tak můžeme začít.

            Právě stojíme, jak už určitě víte na náměstí Tomáše Garrigue Masaryka. Hned tu si můžete všimnout Mariánského nebo také Morového sloupu. Sloup byl pořízen roku 1714 na vyjádření vděčnosti obyvatel za odvrácení morové epidemie ve které zahynulo více než 250 lidí. Během druhé poloviny 20. století byly na náměstí vysazeny stromy, ale tyto stromy památku poškodily. V roce 2015 byl sloup restaurován. Toť k Mariánskému sloupu vše a teď se prosím přesuňme o pár metrů dále.

               Nacházíme se před jednou z nejvýznamnějších prostějovských staveb. Radnice má dvě patra a byla postavena na začátku 20. století. Myšlenka na postavení nové radnice vznikla v 19. století a první konkrétní návrh byl předložen v roce 1893 a do jeho realizace uplynulo 20 let. Do architektonické soutěže vyhlášené v prosinci roku 1900 bylo zařazeno 22 projektů, k práci na realizaci byli vyzváni Jan Vejrych a Osvald Polívka.V roce 1904 byly práce na čas přerušeny, protože přednost dostala výstavba Národního domu ,ke kterému se také dostaneme. Koncem roku 1908 byl Polívkův projekt zrušen a navázána spolupráce s Karlem Hugo Kepkou, který byl v roce 1909 pověřen vytvářením nových plánů. Projekt byl několikrát upravován ,až nakonec celkový rozpočet byl 590 000 Kč. A ještě pár údajů na závěr. Stavba byla zahájena 13. května 1911 a dokončena byla 15. dubna 1914. Úřadovat se v nové budově začalo 14. května 1914 a zahájení provozu proběhlo 6. června 1914. A teď mě prosím následujte k dalšímu bodu naší prohlídky.         

      Jak už můžete vidět naším dalším bodem je Prostějovský zámek. Aktuálně se v prostorách zámku nachází taneční, dramatický a výtvarný obor ZUŠ a na nádvoří na které se můžeme také podívat, se příležitostně konají kulturní akce. A teď něco o historii zámku. Je to renesanční stavba, která byla postavena mezi lety 1522-1526. Vlastnili ho Vratislav II. z Pernštejna, Karel I. z Lichtenštejna, v druhé polovině 19. století koupila zámek rodina Chmelařových a v současnosti zámek vlastní Statutární město Prostějov. A teď se prosím přesuňme k poslední části naší prohlídky a to k národnímu domu, jak jsem říkala.

                    Stojíme u secesní stavby postavené v letech 1905-1907. Národní dům obsahuje divadelní prostory, přednáškové sály, restauraci a kavárnu.Za druhé světové války byl Národní dům necitlivě přestavěn brněnským architektem Emilem Tranquillinem. Během této přestavby byla odstraněna většina secesních prvků.V roce 1995 vznikl Program záchrany kulturní památky Národního domu v Prostějově. Poslední změny proběhly v letech 2006 a 2007, kdy byly dokončeny opravy restaurace a divadla.

                     A to bude ode mně vše. Jen bych vás chtěla ještě pozvat na nějaké mé další prohlídky. Seznam všech prohlídek najdete na tabuli před radnicí. Děkuji za pozornost a přeji hezký zbytek dne.

Janíková, Cyrilometodějské gymnázium, ZŠ a MŠ v Prostějově

Průvodce po mé vesnici Otaslavice

Bydlím ve vesnici jménem Otaslavice, která se nachází 12 km jižně od Prostějova, v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 300 obyvatel a je zde 592 popisných čísel.

První zmínka o obci pochází již ze 13. století. Před rokem 1330 se vznikající obec Otaslavice rozdělila na 2 části: Horní Otaslavice (jižní část obce) a Dolní Otaslavice (severní část obce). V té době se říkalo, že potok Brodečka, který obcí protéká, teče do kopce, tedy z Dolních Otaslavic do Horních. V obou částech obce stály dva hrady. Necelá polovina z druhého hradu, tedy hradu Dolních Otaslavic zůstala až dodnes, takže si ji návštěvníci mohou volně prohlédnout. Horní a Dolní Otaslavice byly velmi dlouho rozděleny na dvě samostatné obce a jejich sloučení přišlo až v roce 1950. Otaslavicím se někdy také právem říká Metle, protože zde byla velká výroba košťat. Otaslavice mají košťata (metle) také ve znaku.

V naší obci se narodili i slavní rodáci, jako třeba Josef František, po kterém je zde pojmenovaná základní škola. František byl vynikající stíhací pilot za 2. světové války, celkem za svůj život sestřelil 17 letounů, což je opravdu hodně. Pak se zde narodil trochu méně známý československý politik a meziválečný poslanec Alois Konečný.

Mezi ,,nej‘‘ památky patří již zmíněná zřícenina Dolního hradu přezdívaná Hladomorna nebo také pseudogotický kostel sv. Archanděla Michaela. Poblíž něj se nachází další památka – tzv. Pavláčka, což je kryté schodiště, které vede od školy ke kostelu. V obci se také v roce 2019 otevřelo moderní přírodní koupaliště (biotop), které návštěvníci ocení obzvlášť v horkých letních dnech. V blízkosti biotopu obec umístila hrací stanoviště kolektivní hry Discgolf.  

Otaslavice jsou moc krásná obec s mnoha možnostmi vyžití, rozhodně doporučuji jejich návštěvu. Kromě zmíněných historických památek a sportovních aktivit si lze udělat pěknou procházku místními lesy s výšlapem na Obrovu nohu, což je pozůstatek hradiště z doby kamenné nacházející se na úpatí Drahanské vrchoviny.

Janíková, Cyrilometodějské gymnázium, ZŠ a MŠ v Prostějově

– více v tištěném vydání Mojí země (na stáncích od 3. 2. 2022, nebo předplatné přes společnost SEND) nebo elektronickém vydání (registrací přes Alza.cz)