Vznešená královna léta

Narazili jste někdy v lese na kvetoucí lilii? Pokud ano, museli jste nevěřícně zírat a možná vás napadlo, že se tam dostala nějakým omylem ze zámeckých zahrad. Tak nepatřičně ve volné přírodě působí.

U nás rostou dva druhy lilií. Obvykle mimo lesy, od pahorkatin po hory, se vzácně objevuje lilie cibulkonosná (Moje země 4/2014) a v listnatých i smíšených lesích lilie zlatohlavá. Říká se jí také lilie zlatohlávek. Ta právě touto dobou, v červenci a v srpnu, dosahuje maximální velikosti a navíc ji zdobí exoticky vyhlížející květy. Místa, kde se vyskytuje, se stávají cílem jejích obdivovatelů a fotografů.

Setkat se s ní lze obvykle v chráněných oblastech, upřednostňuje světlé listnaté lesy, ale najdeme ji také ve smíšených lesích i na loukách a v porostech křovin. Je vytrvalá bylina, dobře snáší stín, nejlépe se jí daří na vlhčích vápencových půdách. Proto se například vyskytuje v Českém středohoří, Českém krasu, v podhůří Krkonoš, Šumavy a Bílých Karpat.

Majestátní rostlina dosahuje výšky až 120 centimetrů. Na střední části vzpřímené lodyhy bývají dva nebo tři přesleny (více listů kolem stonku ve stejné výšce) podlouhlých tmavě zelených vejčitých listů, další listy vyrůstají spirálovitě pod květenstvím.

Nápadné květy v řídkém převislém hroznu dosahují v průměru kolem čtyř centimetrů, někdy jsou větší. Mají „naruby“ stočené načervenalé okvětní lístky poseté tmavými tečkami, které chybějí jen výjimečně. Z květů vyčnívají dlouhé tyčinky s rezavě hnědými prašníky. Obvykle se objeví kolem deseti květů, ale může jich být mnohem víc. Vydávají zvláštní aroma a zaujmou také charakteristickým tvarem.

K čemu byla jakubská hůl

Lilii zlatohlavé se říkalo lilie zlatá, zlatohlávek, zlatohlav, smetaník, máselník, máselnička, jakubská hůl, potřička, závojek… V minulosti sloužila jako léčivá bylina, přípravky z ní se údajně užívaly na záněty, popáleniny, pohmožděniny, při poruchách jater i jako lék na artritidu.

Cibule zlatě září

Název martagon pochází ze slova martaga, jména nové formy turbanu z 15. století, který se vzhledem podobal okvětním lístkům lilie. A proč je zlatohlavá, když kvete načervenale? Za to může její cibule – září neobvykle žlutou barvou připomínající zlato.

LILIE ZLATOHLAVÁ

Lilium martagon

  • Vytrvalá cévnatá jednoděložná rostlina z čeledi liliovité.
  • Vyrůstá z vejčité asi 5 cm velké cibule složené z většího množství dužnatých šupin.
  • Dosahuje výšky od 40 do 120 centimetrů.
  • Vzpřímená načervenalá lodyha má podlouhle vejčité listy.

Načervenalé okvětní lístky jsou skvrnité, nazpět ohnuté okvětí řadí rostlinu mezi tzv. turbanovité lilie.

Plodem je hnědá šestihranná tobolka se třemi oddíly obsahujícími množství 6 až 8 milimetrů dlouhých semen.

Vyskytuje se po celé Evropě až po jižní Skandinávii, region rozšíření sahá až za Ural.

Je vyšlechtěna řada kultivarů zahradních lilií.

Řadí se k nejstarším pěstovaným rostlinám.

Patří ke vzácnějším druhům vyžadujícím další pozornost (C4a), podle zákona je chráněna jako ohrožený druh (§3). Stejně je na tom v Německu, Polsku, Srbsku, Švýcarsku a na Ukrajině.


Foto: Wikimedia Commons (Friedrich Böhringer, Daniel Baránek)