Vytříbenou historií Třeboně

Víte, co je pro uspěchaného redaktora v Třeboni nejtěžší úkol? Vejít se do předepsaných čtyř stran. V tomto starobylém jihočeském městě je totiž otisků minulosti tolik, že návštěvník neví, kam dřív skočit. Proto je lepší se na výlet do Třeboně dopředu připravit. Rád vám dám několik tipů.

Nejprve se podívejme na nezvyklý název města. Vysvětlení je několik, vyberte si. První odvozuje Třeboň od „tříbení“ – tedy klučení, mýcení lesa pro novou osadu. Druhé směřuje
k osobnímu jménu Třeb nebo Třebek. A třetí k Jungmannovu výkladu staročeského „třeba“, které znamenalo oběť, přeneseně něco jako kultovní místo.

To německý název Třeboně Wittingau, čili Vítkův vrch, je jednoznačný a ukazuje na první majitele osady z poloviny 13. století – rod Vítkovců. Zlatá éra města nastala za jejich nástupců, neméně slavného rodu Rožmberků. Ti se pustili do základních povinností
řádného středověkého hospodáře: z původní tvrze udělali hrad, založili kostel, k němu klášter a povolili vaření piva.

A také přivádí do města Štěpánka Netolického. Přesné datum jeho narození známo není, ale jistě to bylo ve znamení Vodnáře. Do svého rodiště se vrátil z východních Čech, kde získal zkušenosti se zakládáním rybníků, které na Třeboňsku bohatě zúročil. Vedle rozlehlých a výnosných rybníků jako Opatovický, Horusický nebo Velký Tisý vybudoval
i třeboňský unikát Zlatou stoku – napájecí kanál rybniční soustavy.

Kromě rybníků byl Štěpánek Netolický architektem městské měšťanské zástavby i městského opevnění, při kterém využil opět své znalosti stavby vodních děl. Pokračovatelem Štěpánkovy práce v regionu se stal Mikuláš Ruthard z Malešova a následně i známější Jakub Krčín z Jelčan.

– více v tištěném vydání Mojí země (na stáncích od 7. 04. 2022, nebo předplatné přes společnost SEND) nebo elektronickém vydání (registrací přes Alza.cz)