Téměř velikonoční Jidášovo ucho

Zdálo by se, že Velikonoce s houbami příliš nesouvisejí. Přesto však existuje houba, která má takřka velikonoční jméno i příběh. Boltcovitka ucho Jidášovo čili boltcovitka bezová (Auricularia auricula-judae). Jedná se o jedlou houbu rostoucí zejména na bezu. Podle tradice je lidově nazývaná ucho Jidášovo a spojovaná s Jidášem, který se na bezu oběsil, když zradil Ježíše Krista. Některé plodnice mají skutečně tvar lidského ucha. Tato houba však není zajímavá jen tvarem, ale i účinky. 

Plodnice této stopkovýtrusé houby mají nepravidelně zprohýbaný miskovitý či lasturovitý tvar, velikost 2–15 cm a tloušťku 1–3 mm. Jsou bočně přirostlé ke dřevu, na kterém rostou. Vnitřní strana je lysá a hladká, vnější strana může být pýřitá. Boltcovitka má hnědou, vzácně také bílou barvu (albinotická forma). Konzistence houby je chrupavčitá, pružná, gumovitá. Dužnina je za čerstva gumovitá, ale za sucha tvrdá a lámavá. Vůně a chuť je nevýrazná. Výtrusný prach je bílý. Plodnice rostou zpravidla ve větších skupinách. Dříve bychom ji nalezli na černém bezu, v posledních desetiletích se ale přizpůsobuje i dalším dřevinám, v současné době je známo již více než třicet druhů substrátů. Stále však dává přednost listnatým stromům. Na větvích bezu i jiných dřevin rostou většinou menší plodnice, ale třeba na padlých kmenech buku rostou boltcovitky větší než lidské ucho. Najdeme ji téměř po celý rok (včetně zimy), potřebuje vlhké a nepříliš horké klimatické podmínky. 

Sbírat se mohou čerstvé i suché plodnice, nesmí být ale nazelenalé. Zelená barva je totiž způsobena řasami. Ucho Jidášovo lze dobře sušit, před přípravou jej oživíme ponořením do teplé vody na několik minut. Usušené plodnice zvětší svůj objem po nabobtnání vodou až pětinásobně. Boltcovitka bezová nemá prakticky žádnou chuť, přesto z ní můžeme vykouzlit výborné jídlo. Jí příbuzné, v Asii rostoucí druhy boltcovitek (například Auricularia polytricha) jsou již po staletí ceněny ve východoasijských kuchyních nikoliv kvůli chuti, ale kvůli zajímavé chrupavčité konzistenci. Je tak oblíbená, že se v Číně, Japonsku a Jižní Koreji pěstuje. „Čínu“ z boltcovitky si oblíbili i Češi. Někteří však ani nevědí, že „čínská černá houba“ ve směsích zeleniny na čínu je boltcovitka. 

V tradiční čínské medicíně byla boltcovitka již po staletí užívána jako lék na mnoho druhů nemocí a neduhů. Je používána mimo jiné pro léčbu vysokého krevního tlaku, hemeroidů, proti problémům s trávením a také pro podporu imunity a jako prevence proti kornatění cév, trombóze a dokonce i proti infarktu. To upoutalo pozornost některých vědců. Výzkumy prokázaly pozitivní vliv boltcovitky na snížení rizika infarktu i dalších zde citovaných nemocí. Bylo také zjištěno, že druhy rodu Auricularia pomáhají dosahovat rovnováhy vylučování pankreatických enzymů, regulovat produkci glykogenu a rozklad monosacharidů játry. Je tedy dobrým podpůrným prostředkem při hypoglykémii a diabetu. Snižuje hladiny cholesterolu, triglyceridů a lipidů a působí jako antikoagulant, tj. působí proti nadměrné srážlivosti krve. Při užívání většího množství boltcovitky jako léku je proto důležité pít dostatečné množství tekutin. Z plodnic a mycelia boltcovitky byly izolovány polysacharidy 1-3 a 1-6 β-D-glukany s imunostimulačními účinky, dále kyselina glukuronová, fosfolipidy lecitin a cephalin, manan, ergosterol, β-karoten a vitamíny skupiny B. Obsahuje také minerální látky, takže pomáhá zlepšit kvalitu vlasů a nehtů. Nejen krásnou pleť, ale i zdraví podpoří antioxidanty, které pomáhají očištění organismu od volných radikálů. Výhodou je, že boltcovitka má na 100 g jen asi 1 g tuků. 100 g sušených plodnic obsahuje překvapivě až 65 g cukrů (ale z toho část tvoří výše citované zdravé polysacharidy), dále asi 14 g bílkovin, 4 g vlákniny a 5–6 g minerálních látek – vápník a draslík, o něco méně fosforu, železa, hořčíku a sodíku. Můžeme tedy říct, že tato houba je dobrá pro zdraví i pro krásu. Jediné omezení užívání vyšších pravidelných dávek boltcovitky je u těhotných žen a v době plánování těhotenství s ohledem na fakt, že při klinických testech na zvířatech docházelo k samovolným potratům na počátku těhotenství. Žádné jiné vedlejší příznaky nebyly u této houby zjištěny. Tato houba sice není žádným všelékem, ani pravidelná konzumace boltcovitky nám nezaručí pevné zdraví, můžeme ji však označit za „superpotravinu“, která přispívá k lepšímu stavu organismu. Kdo by to řekl o houbě s pověstí ucha oběšence?

Autorka článku: Mgr. Hana Ševčíková
Moravské zemské muzeum, botanické oddělení, houbařská poradna, Zelný trh 6, 659 37 Brno, e-mail: hsevcikova@mzm.cz

Uši pro Kristýnku 

200 g Jidášova ucha 

2 kuřecí prsa
(lze použít i krůtí prsa)

1 cibule

3 stroužky česneku

1 červená paprika

1 žlutá nebo oranžová paprika

1–2 lžičky sojové omáčky podle chuti

4 lžíce oleje

1 lžička kari

sůl

Dva stroužky česneku rozmačkáme a spolu s cibulí nakrájenou na kostičky osmahneme na oleji. Přidáme maso nakrájené na nudličky nebo kostky, zakápneme je sojovou omáčkou a ochutíme kari kořením. Po zatáhnutí masa přidáme Jidášovo ucho a papriky nakrájené na kostky nebo nudličky. Přidáme rozmačkaný třetí stroužek česneku a dosolíme podle chuti. Do směsi lze přidat bambusové výhonky, arašídy, místo paprik můžeme použít i jinou sezónní zeleninu.


Foto: Petr Ševčík a Mgr. Hana Ševčíková