Tajemné příběhy Krušných hor

Unikátní příroda, drsné počasí a tajemná historie, to jsou Krušné hory. A také Marcebila, která prý už stovky let po Krušných horách putuje. Paní mlhy umí přivolat a odvolat deště a pomoci turistům najít cestu z krušných mlh. A také poznat ta nejtajemnější místa tohoto magického regionu. Prosím, seznamte se s Marcebilou i jejími příběhy. 

Patronka Krušných hor a paní mlh Marcebila.

Kdysi dávno, když ještě v Rudohoří dorůstal oves a pšenice a lidé zachváceni krušnohorečkou se do kraje vrhali s vidinou snadného zisku, žila v úkrají přísečnickém překrásná panna Marcebila. Přebývala na zámku svého otce na hoře zvané Bartelwulfenberg. Rodina její prosperovala z těžby rud, kterými zdejší kraj jen hořel.  Pověst o její kráse se brzy krajem rozšířila a mnoho mládenců, rytířů a hornických obchodníků ji žádalo o ruku. Četná setkání Marcebila využívala k poslouchání příběhů z krajů zdejších i vzdálených, neboť ji nejvíce ze všeho zajímalo, kam až doputovaly lesklé kamínky ze zdejších potůčků. O mocné pány zájem nejevila, však měla jasno v lásce své. Tou byl mládenec Siegfried z panství v Sonnenbergu (Výsluní), známý vyprávěním svým ze štol Rudohoří. Otec Marcebilin se ale obával o své bohatství a byl přesvědčován svým sousedem, rytířem Kunem z hrádku Hassberg k rodinnému obchodu a provdání Marcebily výměnou za ochranu jeho rýžovišť a štol. Tatínek byl důvěřivý a Kuno zdatný manipulátor. Marcebile bylo tatínka líto, ale vzít si Kuna odmítala, a tak raději odešla do kláštera v Kadani. Než se po roce vrátila, špatnými radami Kuno tatínka o jmění skoro připravil a k sňatku s jeho dcerou téměř donutil. Marcebila ale také nelenila a tajně se zasnoubila se Siegfriedem, se kterým si přes zeď klášterní povídala. Po návratu domů oznámila, že si do roka musí Siegfrieda vzít, a tatínek na veselku s Kunem konečně rezignoval. Na svatbu ale pozval tatínek v dobré víře i Kuna. Ten nepřenesl přes srdce štěstí snoubenců a v záchvatu žárlivosti v rytířském turnaji, který následoval po svatebním obřadu, probodl novomanžela Siegrieda. Překrásná Marcebila se vrhla k smrtelně raněnému Siegfriedovi a s posledním stiskem jeho života mu rytířskou rukavici sundala a nasadila si ji sama. Opustila rodný zámek a navždy zmizela do temných hvozdů. Její pomsta na sebe nenechala dlouho čekat. Divoká bouře pobořila zdi hradu Hassberg, blesky jej podpálily a prudký déšť vyplavil vše živé. Proradný Kuno byl spálen ohnivým jazykem, který se zjevil z hloubi Krušnohoří. Z hrádku Hassberg zůstaly jen ruiny a ty můžeme dnes vidět na vrcholu Jelení hory nad vodní nádrží Přísečnice. Tak praví legenda.

Jedna z legend vás zavede i na Medvědí skálu.

Svérázná patronka Krušných hor miluje příběhy

Od té doby chodí prý Marcebila po Krušných horách. Svou nadlidskou sílu získala z podzemních vod a jejími atributy jsou rytířská rukavice a meč, který bere do rukou, jen když se v horách děje něco hodně zlého. Pomáhá zbloudilcům najít cestu z krušných mlh, ale nic není zadarmo, musejí zaplatit. Čím? Příběhem. A Marcebila pak příběhy z Krušných hor vypráví dál. Dobré vypravěče, kteří ji zaujmou, vodí k místům, kde roste hodně borůvek, nebo jim zařídí třeba pěkné počasí. Svůj příběh mohou lidé odvyprávět i v místech, kde je na horách mlha, protože skrz mlhu se jejich vyprávění donese až k ní.  Sama je opuštěná, tak ji všechny novinky zajímají, chce vědět, co se děje. Vzkazuje: zajímejte se o svůj region, vyprávějte o něm svým dětem, choďte hodně ven.

Krušné horory provází geokešing

Marcebila zve všechny, kteří mají rádi tajemná místa s příběhy, ze kterých tak trochu mrazí, objevit nová zákoutí Krušných hor. Zážitkový okruh s deseti místy, k nimž se váže nějaký tajemný příběh či legenda, je připraven speciálně pro nadšené hledače pokladů, lovce kešek. Příběh s názvem Pomsta Marcebily jste si právě přečetli a kešku k němu najdete na Jelení hoře u vodní nádrže Přísečnice, kterou Marcebila označuje jako magické oko. Malá ochutnávka dalších příběhů následuje. Se všemi se pak můžete seznámit v krátkých sedmiminutových hraných filmech natočených podle námětů z místních kronik, lidového vypravěčství, bájí a pověstí na stránkách www.krusnehorory.cz.

Měděná panna, Kravatova jeskyně nebo zoufalé volání z hradu Rýzmburk

V okolí Měděnce si lidé vyprávějí příběh o Měděné panně. Je prý zakletá v měděné hůrce a zjevuje se jednou za půl století mladíkovi, který se jí zalíbí. Čeká na své osvobození, ale zatím se žádný statečný jinoch nenašel, musí čekat dál. Legenda praví, že ten, do kterého se zamiluje a kdo ji osvobodí, stane se nejbohatším pánem Krušných hor. Snad prý mají šanci ti mládenci, kteří najdou kešku.

Ta je k nalezení i na dalším zajímavém místě – mezi Litvínovem a Osekem, na kraji tzv. Klášterního lesa, kde se Krušné hory zvedají k Loučné hoře. U sluje po rudném dolování, které se říká Kravatova jeskyně. Proč? To opět vysvětluje legenda. Na konci třicetileté války řádili v Krušných horách Švédové. Místní obyvatelé je museli živit, po dobrém nebo po zlém. Statečný sedlák Kravat se s tím nechtěl smířit. Nikdo neví, jak to dělal, ale když rozhodil po zemi zrnka ovsa, vyrostli z nich ozbrojení jezdci, kteří Švédy dokázali pozabíjet a házeli je do jeskyně. Stalo se, že jeden Švéd vrátil se ke svému regimentu v Duchcově a vyprávěl o Kravatovi. Ten byl za svoje činy zajat, odvezen do Prahy a odsouzen k trestu políbení železné panny, při kterém z hrudi železné panny vystoupily ostré nože a odsouzenému se zabodly přímo do srdce. Tak zemřel sedlák Hanuš Kravat za své rebelie proti Švédům. A tak se sluji začalo říkat Kravatova jeskyně a dodnes se v Loučné říká místu, kde sedlák Kravat žil a pásl svoje stáda, Na Kravčáku. Kdo zde prý najde kešku, může si trochu toho zázračného ovsa odnést domů. 

Nevyjasněný příběh se vypráví i o hradu Rýzmburk, který patřil rodu Hrabišiců, významnému šlechtickému rodu střední Evropy. Když byl dostavěn, přibližně v první polovině 13. století, byl pánem povolán nejlepší kopáč ze všech, aby splnil důležitý úkol a vykopal tajnou chodbu. Musel to být jen jeden chasník, aby se nikdo jiný o chodbě nedozvěděl. Mnoho dnů i nocí tvrdě dřel, ale dostal za svou práci vskutku prazvláštní odměnu. Z obavy, aby nikomu směr chodby neprozradil, nechal ho pán vsadit do věže a chystal mu popravu. V noci ale chasník ze svého vězení ve věži zmizel. Jak? Nikdo neví. Dodnes je však slyšet jeho zoufalé volání o pomoc z hradního žaláře. Nevěříte? Vydejte se sami přesvědčit.

Milenci z hradu Borek, loupežník Štylplotr, muž z Medvědí skály nebo Vodníkův zámek – to jsou další z příběhů, které vedou na krušnohorská místa opředená legendami a pověstmi. Přiznejte si, že vás lákají. Ať už jste fanoušci geokešingu nebo turisti, rozhodně vás jedinečná atmosféra Krušných hor nadchne. A kdo ví, možná potkáte i Marcebilu…

Tajemné příběhy Krušných hor

Lovci keší

Geokešing je vlastně hledání „pokladu“ na nejrůznějších místech podle uvedených souřadnic. Tím pokladem je speciální schránka s nějakou drobností a ukrytým sešitkem (logbookem), kam se lovec zapíše. Komu nestačí zapsat se do logbooku v kešce a chtěl by na dobrodružství v Krušných horách také další vzpomínku, může si v místních informačních centrech vyzvednout svůj turistický pas Krušné horory. Do pasu pak lze sbírat razítka uschovaná ve všech keškách okruhu Krušné horory a na konci prázdnin pas poslat na adresu Destinační agentury Krušné hory. Pasy jsou slosovatelné a na vítěze čeká cena.

Více tipů na akce, výlety a dovolenou v Ústeckém kraji najdete na www.branadocech.cz.