Podzemní patra naší země

Jako by se nám lidem stýskalo po jeskyních, ve kterých jsme se v době ledové často usazovali, ze slunného povrchu zemského se často zavrtáváme zpět pod zem. Někdy abychom se ukryli před nepřáteli, jindy jsme pod zemí skladovali potraviny, archivovali víno, dopřávali zrání pivním ležákům nebo voňavým sýrům, nebo sbíječkou či krumpáčem trhali ze země její cennosti. Dnes je svět podzemí také vyhledávanou technickou nebo historickou památkou. Tak se ponořme alespoň na chvíli do hlubin naší země. Jak zjistíme, svět pod zemí je natolik rozlehlý a rozmanitý, že se sem jistě ještě vrátíme.

Český Krumlov, to není jen hrad a historický Latrán, ale i jedinečný grafitový důl.

Víceúčelové podzemí

Vypadá to, jako by se nám pod nohama rozkládal temný a tajemný svět. Svět jeskyní, propastí, dolů, šachet, technických prostor, hlubokých sklepů, spletitých chodeb, krypt, úkrytů… Bylo by zajímavé zjistit, jakou celkovou rozlohu má podzemní Česká republika.

Některé podzemní prostory vznikly silami přírody a času. Bohatá nabídka jeskyní činí Českou republiku jednou z nejzajímavějších lokalit a jeskyně jsou jedním z turistických TOP cílů. Některé jeskyně jsme si už v minulosti připomněli, na řadu dalších se ještě budeme těšit.

V pravěku jeskyně lidé využívali k bydlení, o dvacet tisíc let později pro vojenské účely. To je případ třeba jeskyně Výpustek, kde v r. 1943 zřídila továrnu na výrobu součástí leteckých motorů německá okupační armáda.

K podobnému účelu sloužila i podzemní továrna Rabštejn nedaleko České Kamenice. Tady si ovšem podzemní tovární haly museli vyhloubit vlastnoručně nedobrovolní obyvatelé nedalekého koncentračního tábora.

Dolování vytvořilo pod zemským povrchem v některých oblastech doslova podzemní ementál. V minulosti hledali a nacházeli naši předci v útrobách země leccos užitečného. Krušnohoří by mohlo vyprávět (a taky našimi ústy jistě brzy mluvit bude). Vždyť dolování ho dostalo až na seznam světového dědictví UNESCO. Zlato, stříbro, železo, cín a jiné rudy, uhlí, kaolín, grafit, uran… jistě bychom našli další a další suroviny, které stálo za to v potu tváře dobývat.

Výrazně se zavrtáváme do země také v rámci technických řešení dopravy nebo městských sítí. Rekordmanem v tomto směru je pražský tunel Blanka – s 5,5 km nejdelší městský tunel v Evropě. Svou délkou nezaostává příliš za Blankou ani nedávno otevřený železniční tunel před Plzní u Ejpovic. Unikátem ve světovém měřítku jsou podzemní stavby k uložení inženýrských sítí ve správě společnosti Kolektory Praha. Vodo-, teplo- i plynovody, kanalizace, kabeláže, dokonce část potrubní pošty vedou pod Prahou devadesátikilometrovým systémem chodeb, které tak dalece překonávají i celkovou délku pražského metra.


Foto: Pavel Radosta, Spolek Rabštejn, Kolektory Praha, Muzeum studené války, Grafitový důl Český Krumlov, Znojemská Beseda, Michal Růžička, Anna Hrochová