Ukradené poklady se vracejí domů

Portrét představuje Rudolfa II. zamlada. Jeho podoba v tomto věku dosud nebyla známa – proto se odborníci přeli, zda obraz skutečně zachycuje císaře. K jeho identifikaci hodně přispělo oblečení: hlavně netypický černý tvrdý klobouk, který panovník často nosil. Obraz namaloval Lucas van Valkenborgh, dnes patří knížeti lichtenštejskému. Je to jediné dílo, které bylo na výstavu zapůjčeno ze zahraničí.

Shromáždění bohů na Olympu namaloval Rudolfův dvorní malíř Hans von Aachen. Takovéto výjevy se vousatému vladaři líbily – měl slabost pro ženy rubensovských tvarů a starověké heroje.

Rudolfínští mistři znovu lákají do Prahy

Za Rudolfa II. byla Praha opravdovým středem Evropy – pracovali tu skvělí umělci i znamenití myslitelé. Podivínský císař zde také dal dohromady největší sbírku uměleckých děl své doby a jednu z vůbec největších v historii lidstva. Jen obrazů v ní bylo – střízlivě odhadnuto – na tři tisíce. Možná ale i podstatně víc, to nikdo přesně neví.

Právě malby byly tím prvním, co z Prahy po smrti Rudolfa II. začalo mizet. Císařův bratr Matyáš se prý nechal na několik dnů zamknout v komnatách s Rudolfovými sbírkami. Procházel jimi a označoval stovky nejkrásnějších děl, jež velel odvézt do Vídně. Chcete-li se proto seznámit s tím nejlepším, co Evropa počátku 17. století nabízela, zajeďte si do Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Nám Čechům to může znít hořce, ale je to fakt.

Královna Kristýna ostrouhala

Symbolem rozkradení přeslavných rudolfínských sbírek jsou pro nás švédští žoldáci – jejich královna Kristýna dala přímý rozkaz, aby pro ni vyplenili Pražský hrad. Skutečností ale je, že pokud jde o obrazy, už jen paběrkovali.

– více v tištěném vydání Mojí země (na stáncích od 5. 2. 2015, nebo předplatné přes společnost SEND) nebo elektronickém vydání (registrací přes Publero.com)