Haas.jpg
Vitrazove-okno.jpg
Baronův hrob v hradním kostele střeží vitrážové okno s jeho patronem – svatým Jiřím – nad rodovým erbem: zajícem.

Bítovského barona Jiřího Julia Haase ženy milovaly. A on je také. „Jednou měl i dvě sestry – naše sousedky – za jednu noc!“ vzpomínala s obdivným úsměvem Elsa Fischerová, dcera posledního zámeckého správce. „Však to také byl nádherný, opravdu mimořádně krásný člověk.“

Už to tak ve světě chodí, že podnikaví otcové vydělají jmění a poživační synové je rozházejí. Někdy dost vkusně, jindy méně. Náš baron je v tomto ohledu zářným příkladem džentlmena, donchuána a bonvivána v jedné
osobě. Proč o něm ještě nikdo nenatočil film?

Meine Liebe, já nezapomenu

Jiří Haas senior zbohatl na výrobě porcelánu: dělal nádobí pro korunované hlavy i pro hotely (značka Haas + Czjzek má dodnes skvělý zvuk). Za manželku si vzal bohatou šlechtičnu Dannenbergovou z pruského Královce – její rodina vlastnila patent na výrobu koksu a dělala ocel pro císařskou armádu.

Ponik-Mikolasov.jpg
Poníku Mikolasovi dával zámecký personál z legrace pivo. Zpité zvíře křepčilo a řádilo, přičemž se jednou poranilo a muselo být utraceno. Teď zde stojí vycpané – a jeho duch prý na hradě straší.

Nic z toho však jediného syna podnikavého páru – našeho hrdinu Haase juniora – nezajímalo. Byl svobodomyslný, miloval pokrok – měl jeden z prvních automobilů v Čechách – elegantní uniformy, krásné ženy a hodná zvířata. Toho všeho si také dokázal dokonale užívat. Po otci zdědil baronský titul (senior prý za něj císaři dal 80 000 zlatých), byl pohledný a vzdělaný, vlastnil utěšené bítovské panství a spoustu peněz. Pánové, nezávidí už mu náhodou někdo?

Jenomže Jiří Haas byl také Žid (i když pokřtěný) a novošlechtic: z okolních starobylých rodů se s ním nikdo nebavil. To přispělo k jeho uzavření se do vlastního světa. V něm vládly láska, radost, krása a čest.

Starý mládenec Haas, který celý život chodil v parádní uniformě c.k. rytmistra, si získal přízeň minimálně osmdesáti žen ze svého panství. Podrobnosti o každé z nich si zapisoval do sešitku „Maetressenkonta“ (Konta milenek). Všem sliboval, že se o ně i o případné dítě postará. Dámy mu moc nevěřily.

Jenže džentlmen Haas to myslel vážně a ve své obsáhlé závěti na milenky i levobočky pamatoval přinejmenším skrovnými doživotními rentami! Ty chodily na Bítov od vykonavatele Haasovy závěti – belgického barona Coppéa – ještě v 80. letech minulého století.

Haryku, vrať Rexovi ručník!

Právě Haasův příbuzný Coppée po I. světové válce ve Společnosti národů hlasoval pro vznik ČSR, čímž si velmi zavázal Masaryka. „Tatíček“ se proto postaral, že při zabírání šlechtických statků na Bítov nedošlo.

Haas se na TGM později obrátil i s prosbou o zachování své obory. V ní totiž měl být postaven nový městys Bítov poté, co byl starý zaplaven Vranovskou přehradou. To už ale Masaryk nepomohl.

Přesto ho Haas nadále ctil a jeho bystu měl v hradní kanceláři i za II. světové války. Traduje se, že ji jakýsi gestapák při „návštěvě“ vyhodil do příkopu a baronovi řekl, že jako Žid brzy poletí za ní. To se ale díky mocné protekci pruské matinky Dannenbergové nikdy nestalo.

I za války se tak mohl baron kromě žen věnovat své druhé životní lásce: zvířatům. Na Bítově zbudoval největší hradní zoo světa – měl tu třeba i mravenečníka. Hlavně však stovky psů, jež miloval. I svoji ochočenou lvici Mitzi-Mausi, s níž spal v posteli. Toleroval jí i nepěkný zvyk okusovat návštěvám boty – hosté proto „fasovali“ ochranné holínky!

Pro svá zvířata dokázal baron sehnat dost masa i v nejkrutějších válečných časech, psi byli pravidelně stříháni a myti černým mýdlem; někteří měli i své ručníky.

Do čela se lidé nestřílejí

Definitivní konec starých časů přišel 11. května 1945. Delegace z národního výboru přišla Haasovi oznámit, že jako Němec se má sebrat a šlapat do Vídně. Místní lidé – za něž tak často platil v hospodě – mu nepomohli (Bítov byl první česká obec za německy hovořícím pohraničím, Haas se ale nikdy česky nenaučil).

Devětašedesátiletý kavalír tu noc zemřel. Zřejmě se opravdu sám zastřelil – byť lidé na zámku prý slyšeli dvě rány a ohledací zpráva hovoří o vstřelu nad kořenem nosu (a ne ve spánku, jak je tomu u podobných sebevražd téměř vždy).

Sovětští vojáci a místní chamtivci v následujících dnech hrad rozkradli a poničili, zvířata si dílem rozebrali a dílem pobili. Lvici Mitzi-Mausi zastřelil jakýsi voják ze samopalu a její kůži zahodil, když se mu ji nepodařilo vyčinit…

Psi-barona-Haase.jpg
Na hradě bývalo až 300 psů! Své největší oblíbence si baron nechal vycpat v jejich zamilovaných polohách. Je jich tu 51 – největší sbírka svého druhu na světě.
Vycpane-kocky.jpg
Na hradě bývalo až 300 psů! Své největší oblíbence si baron nechal vycpat v jejich zamilovaných polohách. Je jich tu 51 – největší sbírka svého druhu na světě.
Bitov.jpg
Když na Bítov přijeli sovětští vojáci, hospodyně jim na uvítanou připravila řízky a bramborový salát. Ten jim ale tak zachutnal, že si ho nechali udělat plnou hradní kašnu a nabírali si ho ešusy! Jenže bylo teplo a věc skončila těžkou salmonelózou, vyšetřovanou dokonce jako sabotáž. Tak aspoň praví místní legenda.
Jiri-Haas-a-zeny.jpg
Mezi krásnými ženami byl štramácký baron ve svém živlu. Peněz přitom nelitoval…
Jan Bartík
Pavel Radosta
Archiv hradu Bítov
Téma: 
Historie
Poslední bonviván
Číslo 3/2012
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2020

1/2020 vychází 6. února
2/2020 vychází 2. dubna
3/2020 vychází 4. června
4/2020 vychází 6. srpna
5/2020 vychází 1. října
6/2020 vychází 3. prosince

Ediční plán 2021

1/2021 vychází 4. února
2/2021 vychází 1. dubna
3/2021 vychází 3. června
4/2021 vychází 5. srpna
5/2021 vychází 7. října
6/2021 vychází 2. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 11 tisíc výtisků, z toho 5 700 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 254 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 55 Kč, předplatitelé 45 Kč
Roční předplatné 270 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2020

1/2020 vychází 6. února
2/2020 vychází 2. dubna
3/2020 vychází 4. června
4/2020 vychází 6. srpna
5/2020 vychází 1. října
6/2020 vychází 3. prosince

Ediční plán 2021

1/2021 vychází 4. února
2/2021 vychází 1. dubna
3/2021 vychází 3. června
4/2021 vychází 5. srpna
5/2021 vychází 7. října
6/2021 vychází 2. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: produkce@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz