Upřímně řečeno, neznám nikoho jiného s takovou dávkou energie, neúnavnosti a s takovým „drivem“, jakými disponuje cestovatel Rudolf Švaříček. A málokdo také vytěží ze svých cest takový „materiál“.
Rudolf Švaříček v Antarktidě.
ING. RUDOLF ŠVAŘÍČEK
Rodák z Nového Města na Moravě loni oslavil padesátku.
■ Vystudoval ekonomii na VUT v Brně.
■ Expedice: Polar 1989 (na severní pól se psím spřežením), Marco Polo 1990–1991 (cesta východní Asií), Hedvábná stezka 1992–1993 (cesta napříč Asií), Živá Afrika 1994 (napříč černým kontinentem přes hrůzným konfliktem zasaženou Rwandu), dále řada expedic např. na Novou Guineu, cesty do Bhútánu, Tibetu a další oblasti Himálají, návraty do Afriky.
■ Výstavy: TAJEMNÁ INDONÉSIE – Tamtamy času (Český Krumlov, Národní muzeum Praha, Národní muzeum Bratislava, Brno, Karlovy Vary, Křivoklát, Plzeň, Kroměříž, Lednice, Valtice), Afrika – legendy a mystéria (zámek Napajedla), PAST NA ROVNÍKU – výstava k devadesátinám Miroslava Zikmunda (Náprstkovo muzeum), ŠANGRI-LA: Tibet–Indie–Nepál–Bhútán (Národní muzeum Bratislava, Brno, Zlín, Ostrava).
■ Knihy: Živá Afrika, Tamtamy času (spolu s M. Stinglem, J. Hanzelkou a M. Zikmundem), Past na rovníku (spolu s M. Zikmundem a J. Hanzelkou), Třetí Everest (spolu s P. Bémem).
■ Autor a spoluautor desítek filmových dokumentů, článků, přednášek i scénických architektonických návrhů geografických expozic.
Zeměkoulí
od sklepa až po půdu
Výstava Šangri-la přivedla do Bratislavy dokonce dalajlámu. Rudovi Švaříčkovi se podařilo něco, co není snadné pro mnoho státníků.
Ruda se totiž ze svých cest nevrací jen se vzpomínkami (nebo občas s nějakou exotickou chorobou), ale hlavně se stovkami působivých fotografií, točí filmy a získává vzácné i neobyčejné předměty z míst, kam se jiní podívají možná jen z okénka roztřepané Cessny. Co přiveze, nenechává si rozhodně pro sebe. Spolu se svými spolupracovníky připravuje výstavy, které, troufám si tvrdit, překonávají všechna zdejší muzea. Ta mu mohou jen závidět i návštěvnost. Výstavy jako Tajemná Indonésie nebo Šangri-la (v současnosti na Výstavišti Černá louka v Ostravě) již viděly stovky tisíc lidí. Výstavy přitahují svojí živostí, vynalézavostí i velkorysými stavbami. Diváci procházejí buddhistickou svatyní, točí obrovským modlitebním mlýnem, překonávají horskou bystřinu, ve které se prohánějí rybky, obdivují velké fotografie, pořízené často za velmi dramatických okolností, sledují filmy… Na rozdíl od muzea, mohou vše „ochutnat“ vlastními smysly – vyzkoušet si pobyt v zakouřeném nomádském stanu, zatroubit na obří tibetské trouby dung čen, potěžkat výbavu vrcholového horolezce nebo pojíst placku čapátí.
Démonická maska skrývá ustrašené oči. Bhútán.
Rudolf Švaříček pořádá zajímavé výstavy i píše velmi úspěšné výpravné knihy. Živá Afrika je dávno vyprodaná, Tamtamy času i Past na rovníku několikrát dotiskovány. Na posledně jmenovaných se Ruda autorsky dělí s takovými cestovatelskými osobnostmi, jakými jsou Miloslav Stingl nebo Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Rudolf Švaříček také organizuje velký festival cestovatelských filmů, projekcí, přednášek a besed GO KAMERA, cyklus přednášek v Národním muzeu v Praze, zoologických zahradách po celé republice, je tahounem vlastní velmi úspěšné cestovní kanceláře Livingstone…
Také máte pocit, že nemluvíme o jednom člověku?
Co obnáší pojem „cestovatel“ v podání Rudolfa Švaříčka, je rovněž něco mimo běžné chápání. Se psím spřežením se vydal na severní pól. Rok a půl prožil na dlouhé expedici v Asii. Podařilo se mu projet Severní Koreu. Absolvoval nesmírně náročnou a dramatickou cestu napříč rozbouřenou Afrikou. Jako první Čech vystoupal na vrchol krajně nepřístupné hory Carstensz na Papui-Nové Guineji, šplhal na nejvyšší horu Antarktidy Mt. Vinson, od zdolání Everestu jej obrátila jen smolná nehoda s trháním zubu. Potápěl se v Japonském moři u Vladivostoku. Sjížděl divoké řeky.
Jestli někdo „prošmejdil“ zeměkouli doslova od sklepa po půdu, pak je to Rudolf Švaříček. ■
Obří trhliny při výstupu na Mont Everest.
Číslo 1/2013
