Nenápadný půvab kartografie.jpg

Geologické, podnební (teplotní) nebo demografické mapy občas vypadají jako obrazy „malířů šelem“ – fauvistů.

Nenápadný půvab

KARTOGRAFIE

III. Současnost

Dnes již kartografové netvoří mapy rytím do měděných desek, neloví cenné informace o vzdálených krajích ve vzpomínkách opilých námořníků a na mapách už nepíší do neprobádaných míst Hic sunt leones – „zde jsou lvi“. Přestože by si mnohá místa planety toto varování před nebezpečím zasloužila.

Mapa-Svet-National-Geographic.jpg
Ve snaze ozvláštnit grafiku současných map se někteří tvůrci obracejí do minulosti. Příkladem je tato mapa z produkce renomované značky National Geographic, u níž designér vsadil na „retro“ styl při zachování aktuálních současných údajů.
Mapa-CR-M335-Reliefni-10-2005.jpg

Tři v jednom – takový slogan by mohl provázet tuto mapu České republiky. Zobrazuje klasické údaje – obce, vodstvo, dopravní sítě – ale je barevně členěna i do podoby administrativní mapy a ještě podložená stínovaným reliéfem povrchu.

Současnost kartografie charakterizuje kouzelné slůvko „digitalizace“. Mapy se zpřesnily, začaly sloužit vedle orientace v terénu i mnoha jiným účelům. Z tištěné papírové podoby se stále víc přesunují do podoby jedniček a nul, aby jako elektronická data putovala sítěmi počítačů, iPadů, GPS přístrojů, paměťových médií i telefonů. Zdálo by se, že nenápadný půvab kartografie je nenávratně ztracen. Naštěstí se ale konec klasických map a atlasů ještě nekoná. Stále s sebou vozíme v autě tradiční tištěný atlas pro případ, že by naše dokonalá navigace se smutkem v hlase přiznala „ztrátu družicového signálu“. Stále ještě mapy – ty užitečné obrazy světa – zdobí stěny našich pracoven, hal a pokojů.

Satelitní mapy

Název není příliš přesný. Jedná se spíš o satelitní snímky. Družice je z výšky asi 800 kilometrů pořizují se stále větší přesností – dnes doslova na centimetry. Pochopitelně pak takováto data neslouží jen k tvorbě dekorativních „map“ na stěnu nebo ke zpracování do satelitních atlasů. Snímky slouží především původnímu účelu – vojenskému průzkumu a špionáži. Traduje se, že satelitní snímky Země zpřístupnil veřejnosti v 80. letech americký prezident Reagan po nešťastném sestřelení jihokorejského civilního letadla sovětskou armádou.

Zásluhou současného systému neustálého detailního snímání celé planety i přesné lokalizace objektů by se už možná taková tragédie nestala. I když se asi nikdy nedozvíme, jestli popudem k sestřelení letadla (tenkrát ve sdělovacích prostředcích východního bloku eufemisticky označovaného za „přerušení letu“) vlastně byl omyl, anebo zlý úmysl.

Rozhodně dobrými úmysly je však vedeno využití satelitních snímků k předpovídání počasí. Obraty jako „pohyb okluzní fronty nad naším územím můžeme sledovat na družicových snímcích…“ jsou mantrou opakovanou seriózními odborníky i rosničkami v minisukních snad v každé relaci o počasí. Satelitní mapování zemského povrchu, často doplněné tradičním „čárovým“ zobrazením v podobě takzvaných ortofotomap, používají lesníci, zemědělci, stavební i katastrální úřady. Tištěné atlasy s touto kartografickou kombinací byly nedávno hitem i na knižním trhu.

Zatím nejdokonalejší podobu pak představují aplikace světově nejrozšířenějšího vyhledávače Googlu. Ti, kdož si aspoň trochu rozumí s počítačem, mohou na aplikaci Google Earth zažívat cestu „trojrozměrným reálným světem“. Jen si zkuste proletět se nízko nad zemí třeba v Grónsku! Slůvko reálné ovšem berte s rezervou. Pochopitelně stále zůstáváte před monitorem – ale krajina, kterou procházíte, je pravá a obvykle i zobrazená ve své aktuální podobě.

Satelitni-svet-noc.jpg
Satelity nikdy nespí, chtělo by se říct. Proto naši zemi, město i náš dům snímají ve dne v noci. Noční snímek slouží současně jako demografická studie – kde je více světel, tam je hustší osídlení. Rovnice platí ovšem pouze pro ty, kteří si mohou dovolit v noci svítit.

Zpátky na zem

Satelitni-svet-den.jpg
Satelitní mapa – den.

Vraťme se ale z digitálního obrazu zpět na papír. Zatímco ve světě technickém, vojenském, pracovním a úředním je přesnost digitálních dat prioritou, v tištěné podobě si mapy občas raději zachovávají svoji líbivou dekorativní tvář. Týká se to například dětských map. Ty jsou často kreslené, plné různých postaviček, a jejich účelem je bavit a poučit, nikoli navést přesně na cíl. A co teprv mapy neexistujících zemí z literatury označované jako „fantasy“, které jsou plné temných barev dramatických kulis a „středověkých“ iluminací! Výraznou barevností se vyznačují i ryze účelové tematické mapy – například geologické. Zvláštní kouzlo a charakter uměleckého díla mají mapy kreslené a malované ručně – ty u nás například vytváří Dalibor Nesnídal.

Vedle věcné správnosti a aktuálnosti hraje vzhled mapy důležitou roli i v současné kartografii. A kdoví – třeba se za nějakých tisíc let bude v aukčním domě typu Sotheby’s dražit „zachovalá, mimořádně cenná mapa zobrazující historické území tehdejší České republiky. Vyvolávací
cena – 20 000 jüanů.“

Ale to už jsme v úvahách o nenápadném půvabu kartografie zašli opravdu trochu daleko…

Mapa-Hvezdna-obloha-A0-08-2008.jpg
Rozpoznáte její obsah? Ano, jde o mapu nám nejbližšího vesmíru. Obsahuje víc než jedenáct tisíc vesmírných objektů. A slovo „mapa“ zde vlastně není tak zcela na místě. V angličtině se v tomto případě používá slovo „plán“. Plán vesmíru. Stvořitelem tohoto „vesmírného plánu“ je ovšem Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy.
Redakce
Archiv ZES Brno, a. s.
Téma: 
Zajímavosti
Nenápadný půvab kartografie, III. součastnost
Číslo 2/2012
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2020

1/2020 vychází 6. února
2/2020 vychází 2. dubna
3/2020 vychází 4. června
4/2020 vychází 6. srpna
5/2020 vychází 1. října
6/2020 vychází 3. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 11 tisíc výtisků, z toho 5 700 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 254 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 55 Kč, předplatitelé 45 Kč
Roční předplatné 270 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2020

1/2020 vychází 6. února
2/2020 vychází 2. dubna
3/2020 vychází 4. června
4/2020 vychází 6. srpna
5/2020 vychází 1. října
6/2020 vychází 3. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: produkce@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz