
Srdce Páně
na Královských Vinohradech
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Královských Vinohradech patří k nejzajímavějším církevním stavbám 20. století nejen v Česku. Pozoruhodná je jeho současná podoba i samotná cesta vedoucí ke zbudování druhého vinohradského kostela uprostřed náměstí krále Jiřího z Poděbrad. Jak to ale bývá u podobných projektů, stavba není doposud zcela dokončena.









Prvním krokem bylo již několik let před první světovou válkou darování obecních pozemků na stavbu kostela. V roce 1919 byla v nově vzniklém státě vypsána první velká veřejná architektonická soutěž na stavbu kostela i uspořádání celého náměstí. Na přední místa v soutěži se dostali žáci významného architekta slovinského původu Josipa Plečnika. Sám pedagog působící od roku 1911 na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové se však soutěže neúčastnil.
K převzetí projektu Plečnika vyzvali jak samotní soutěžící, tak i členové komise. Ten se po jistém zdráhání pustil do utváření vlastních návrhů. Mimoto ale začala i bitva o pozemky. Spolu s námitkami, že akt z dob monarchie je neplatný, se objevily návrhy na výstavbu vládních budov či kostela jiné církve.
V roce 1928 byl na náměstí u příležitosti desátého výročí vzniku Československa položen 28. října základní kámen. Zhruba o rok později se rozběhla samotná stavba, která byla ve značně nedokončeném stavu vysvěcena 5. května 1932. Postupně se pak dokončovalo vybavování interiéru, na což po definitivním odchodu Plečnika do Lublaně na podzim 1934 dohlížel jeho žák a věrný kolega Otto Rothmayer.
Od roku 2010 se stavba stala národní kulturní památkou a probíhají i přípravné práce k jeho aspiraci na zapsání do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. ■

Číslo 5/2013