JAN AMOS KOMENSKÝ

UČITEL PODVODŮ

Celý svět si váží pedagogické práce „největšího Čecha barokní éry“. Přestože byl Jan Amos český bratr, nestyděli se jeho učebnice vydávat ani bojovně katoličtí jezuité – prostě v tichosti uznali, že nic lepšího není. V Anglii dokonce tehdy působila filozofická škola komeniánů! Přesto však muž, nadaný velkým duchem, snadno podléhal vábničkám šejdířů. Jak je to vůbec možné?

/Komensky-socha.jpg

„Zoufalství činí lehkověrnými i lidi velmi inteligentní,“ není překvapen psycholog Jaroslav Morávek (48). „Nejčastěji to vidíme u osob těžce nemocných nebo stižených životním neštěstím. To druhé je – podle mého názoru – přesně případ Komenského.

Nejvíc začal věřit šarlatánům poté, co mu vyhořela knihovna v Lešně, přišel o rodinu, ztratil reálnou šanci na návrat do vlasti a uvědomil si, že je odsouzen k doživotní roli Ahasvera. Tonoucí se holt chytne i páchnoucího stébla…“

Drabík miloval alkohol a Boha

Taková stébla – v podobě pochybných proroků – měl Komenský při ruce hned tři. Největší ostudu mu udělal muž, kterému budeme věnovat zvláštní pozornost. O čtyři roky starší Mikuláš Drabík byl Komenského spolužákem ještě z bratrské školy ve Strážnici. Velmi svérázný člověk, jehož život kromě lásky k Bohu formovala i vášeň k alkoholu. Ta měla obvykle navrch.

Drabík byl českobratrský kněz – ještě před rokem 1620 ho však spolubratří tohoto důstojenství zbavili. Proč? Samozřejmě pro jeho notorické opilství a „nehodný život“.

To zřejmě u Drabíka vášeň pro lihové nápoje ještě prohloubilo. Po Bílé hoře odešel ex-kněz do Lednice v Horních Uhrách, kde se živil obchodováním se vším možným. Nádobím, látkami, obilím, pálenkou – a také samozřejmě ohnivým uherským vínem, jež bylo třeba průběžně ochutnávat, zda se nekazí.

Vznětlivému a násilnickému muži se živnost moc nedařila. O to víc pil. A když už tak byl pod parou, míval náboženská vidění. Či snad halucinace, alkoholové bludy, nebo jak by Drabíkův pramen věšteb nazval dnešní odborník?

Je ale fakt, že záhy se Drabíkovy věštby staly proslulými. Za prvé asi proto, že jim sám věřil a zuřivě je obhajoval. Za druhé pak z toho důvodu, že vyjadřovaly tužby nekatolických obyvatel tehdejší Lednice. Jejich favorité na všech frontách prohrávali – a najednou tady byly takto dobré zprávy, dokonce od samotného Boha! Bohužel pronesené prostřednictvím pera zuřivého opilce.

Morava se připojí k Braniborsku

Komenský tehdy psal Kšaft umírající matky Jednoty bratrské se slavným vroucným přáním „vláda věcí tvých ať se zase k tobě navrátí, ó lide český…“ Nálada byla truchlivá, opravdu hřbitovní.

A v té chvíli se Jan Amos setkal s proroctvími dávného spolužáka, která byla plná optimismu! Pravda – Drabík musel ten optimismus pravidelně přiživovat vínem. Ale ve svém okolí i tak působil jako zjevení.

Bible.jpg

Učitel národů samozřejmě nebyl prosťáček a proroctví věštce, který si nechal říkat „moravský Nostradamus“, zpočátku bral na lehkou váhu. Zuřivá sebedůvěra Drabíka a jeho dramatické věštecké scény ale Komenským – jenž v hloubi duše nejspíš uvěřit chtěl – nakonec otřásly. Neodradily ho ani zcestné a brutální argumenty Drabíka: ten třeba tvrdil, že Komenského vypálený dům v Lešně byl Boží trest za to, že Jan Amos nechtěl knižně vydat jeho věštby!

V přívalu Drabíkových proroctví se občas něco i vyplnilo, tak to už bývá. Ohlásil třeba předčasnou smrt manželky knížete Rákocziho, ke které skutečně došlo. Takové drobnosti lidi vedly k víře v to, že Drabík opravdu má mimořádné schopnosti.

Jeho proroctví se pak postupem času dopracovala pozoruhodné komplexnosti. Byl to vlastně podrobný „jízdní řád“ odstranění habsburské vlády a likvidace jejich říše. České království mělo nakonec znovu náležet falckému rodu (sám Fridrich už v roce 1632 zemřel), Morava kupodivu braniborským Hohenzollernům, území dnešního Slovenska mělo připadnout Sedmihradsku a tak dále.

Všichni Turci přijmou křest

PERPETUUM COMENIUM

Učitel národů nepopřával sluchu jen falešným prorokům. Během svého pobytu v Anglii také sestrojil perpetuum mobile! Uvedl ho tam prý do chodu v roce 1642. Popis stroje vyšel v Komenského knize Motus spontanei relatio (Zpráva o samovolném pohybu). To je ale vše, co o bájném zařízení víme. Ani stroj samotný, ani žádný exemplář spisku o něm se bohužel nedochovaly…

Podle Drabíkových alkoholem živených vizí se na Habsburky měla vrhnout prakticky celá Evropa: Angličané, Švédové, většina Německa, Poláci, Uhři… A k tomu navíc Tataři a ještě mocní Turkové! Za pomoci křivých šavlí měl být v Praze obnoven nekatolický režim.

Jak by se to mohlo stát? I tady znal Drabík radu. Podle něj stačilo přeložit bibli do turečtiny a rozdat mezi Turky: nejlépe každému jednu. Síla Božího slova prý spolehlivě obrátí musulmany na křesťanskou víru, přesněji řečeno na její českobratrskou variantu. Turci spolu s Uhry dobudou Vídeň a pak už vše půjde víceméně samo.

Je s podivem, že i o této šílené konstrukci se Komenský – jehož císař Leopold I. v té době označil za svého osobního nepřítele – nechal přesvědčit. Mezi svými přáteli začal dokonce sbírat peníze na překlad bible do turečtiny a její vydání v dostatečném nákladu! Jak si mohl tak vzdělaný a bystrý člověk myslet, že by se podařilo vytisknout statisíce či miliony kusů tureckých biblí, dostat je k Turkům (samozřejmě negramotným) a ti že vzápětí začnou masově vyznávat Ježíše Krista?

Trošku to připomíná svatou víru účastníků prvních křížových výprav, kteří se domnívali, že krucifix v ruce nevinného dítka je v každé bitvě nejmocnější zbraní. Po pádu habsburské říše pak mělo dojít ke „konečné nápravě všech věcí lidských“.

Bible v turečtině však nakonec nevyšla (a nezdařila se ani mise posla, kterého J. A. Komenský poslal k tureckému sultánovi, aby ho pohnul k výraznější akci proti Habsburkům). Zato sebraná Drabíkova proroctví v latině byla vytištěna. Peníze na tento počin sehnal Komenský, který věštby také upravil: často šlo o texty až příliš syrové. Spolu s několika proroctvími dalších dvou Komenského oblíbenců – ještě se k nim dostaneme – byla kniha vydána v Amsterodamu a brzy poté i v anglickém překladu v Londýně.

Marně od toho Komenského zrazoval jeho starý přítel, známý náboženský myslitel Samuel Maresius. Věcně konstatoval, že podporou spisku – velkohubě nazvaného Lux in tenebris (Světlo v temnotách) – se Komenský zesměšní. Náš Učitel národů ale přesto dílko srdnatě hájil i po jeho vydání, kdy se o Drabíkovi po celé Evropě běžně mluvilo jako o opilci a podvodníkovi.

Drabík však Komenskému tvrdil, že Bůh Učitele národů ustanovil jeho „pobočníkem“, který má věštce poslouchat. A Komenský skutečně poslouchal. Drabíkovi adresoval i svůj poslední list, který napsal dva týdny před smrtí. Falešného proroka v něm nazývá „Kmotrem milým“, za něhož se vroucně modlí.

Pro smrt jel v hnojném voze

Světlo v temnotách „zazářilo“ v roce 1657 a vzbudilo celoevropský zájem. Není divu – mluvilo z duše všem nepřátelům Habsburků. A těch bylo požehnaně.

TAJEMSTVÍ RŮŽOVÉHO PALOUČKU

Na nevelkém paloučku – má asi 350 m2 – u Litomyšle se prý čeští bratři loučili se svou vlastí před odchodem do exilu. Krásné růže tady podle pověsti vyrostly z jejich slz. Jedním z exulantů měl být i Jan Amos Komenský. Proto také jsou jeho slova citována na obelisku, který zde v roce 1921 „Na věčnou památku Českým bratřím“ odhalil Alois Jirásek.

Jaká je ale historická pravda? Na paloučku skutečně rostou zvláštní růže – říká se jim růže francouzské (Rosa Gallica), nebo též stepní či paloučkové. Jenže tu prokazatelně rostly už v polovině 15. století, dávno před založením českobratrské církve. Ohledně loučení exulantů – včetně samotného Komenského – pak neexistují žádné doklady. Stejně jako o tom, že by zde měl českobratrský biskup zakopat vzácný kalich nebo že zdejší růže nemohou růst nikde jinde na světě…

Rosa-Gallica-Pontiana.jpg

Třicetiletá válka sice skončila, ale doba byla pořád hodně divoká. Vždyť i sám Komenský věřil, že někdy v těch letech nejspíš skončí svět a přijde Boží království. Proč? To by vás nenapadlo – protože součet věku všech starozákonních proroků dává právě letopočet 1656.

I když přijatelných bylo i pár let „skluzu“. Tehdy se to tak nebralo – nakonec i Drabík prorokoval několik termínů konečného pádu „císařského Babylónu“. Přestože žádný z nich nevyšel, byly ještě desítky let poté všechny potíže Habsburků ochotně vykládány jako začátek naplnění Drabíkových vizí. Například když v roce 1683 Turci oblehli Vídeň, půlka Evropy se chystala na předpovězený pád nemilované dynastie.

Drabíkovy myšlenky tak zněly ještě i řadu let poté, co věštce-alkoholika potkal krutý konec. Jeho kniha – za niž byl tvrdě kritizován i svými spolubratřími, kteří si ho předvolali na církevní shromáždění – totiž velmi pobouřila císaře Leopolda I. Jeho lidé pak zařídili, že tehdy už čtyřiaosmdesátiletý kmet (na alkoholika pozoruhodný věk!) byl v Lednici zatčen a převezen do Prešpurku.

Při soudu se tam Drabík choval arogantně a agresivně – urážel dokonce samotného arcibiskupa. Tváří v tvář hrozícímu konci ale zkrotl: přestoupil ke katolíkům a všechna svá proroctví odvolal s tím, že si je vymyslel puzen nenávistí k Habsburkům!

Ani to Drabíkovi nepomohlo. Po vynesení trestu smrti mu napřed byla useknuta pravá ruka – jíž psal své traktáty – pak byl sťat, z hlavy mu byl vyrván „pomlouvačný jazyk“ a přibit na vrata radnice, načež byla zohavená mrtvola spálena a popel vhozen do Dunaje. Zpráva o tak krutém konci známého proroka tehdy zaujala celou Evropu, o Drabíka se zajímal i francouzský král Ludvík XIV.

Vidění ukončilo mateřství

To další dva proroci, kterým Komenský uvěřil a jejichž vize rovněž vtělil do knihy Světlo v temnotách (ale i do jiných spisků), dopadli podstatně lépe. Komenského polská schovanka – mladičká Kristina Poniatowská – měla do svých 16 let 82 vidění. Obsahem byla vcelku monotónní: Habsburkové prohrají, Fridrich Falcký se znovu ujme českého trůnu, reformace zvítězí. Jedinou výjimku představovalo neradostné proroctví, podle nějž se žádný český bratr nevrátí do vlasti a jejich církev zanikne. To se také víceméně splnilo.

Zajímavější však asi je, že když se Kristina v oněch šestnácti letech vdala a vzápětí povila pět dítek, vidění ustala, jako když utne. „Podle dobových pramenů trpěla epilepsií, která se po zásadní změně životního stylu upravila – i když asi jen dočasně,“ podotýká psycholog Morávek.

Třetí z Komenského trojlístku šarlatánů byl koželuh Kryštof Kotter ze Zhořelce. Prorokoval víceméně totéž co dva svrchu zmínění, a stejně jako Kristina záhy upadl do zapomnění…

Ivo Bartík
Archiv
Téma: 
Historie
JAN AMOS KOMENSKÝ – UČITEL PODVODŮ
Číslo 4/2013
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2020

1/2020 vychází 6. února
2/2020 vychází 2. dubna
3/2020 vychází 4. června
4/2020 vychází 6. srpna
5/2020 vychází 1. října
6/2020 vychází 3. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 11 tisíc výtisků, z toho 5 700 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 254 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 55 Kč, předplatitelé 45 Kč
Roční předplatné 270 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2020

1/2020 vychází 6. února
2/2020 vychází 2. dubna
3/2020 vychází 4. června
4/2020 vychází 6. srpna
5/2020 vychází 1. října
6/2020 vychází 3. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: produkce@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz