Raritou Uherského Brodu jsou tři jedinečná časoměrná zařízení. Orloj na radniční věži, Růžičkovy astronomické hodiny v budově radnice a Nivnický orloj. Ten je k vidění v Muzeu J. A. Komenského. Čím to, že se právě zde sešly tři takové unikáty? To nikdo neví. Snad je tady něco zvláštního ve vodě?

Obecné povědomí lidí o orlojích představuje defilé apoštolů, kokrhání kohouta a cinkání zvonu, za jehož provaz tahá Smrt. Hlavní a nejstarší funkcí orloje je ale ukazovat čas a demonstrovat pohyby kosmických těles, zvláště zdánlivý pohyb Slunce po obloze. Původně totiž jediná ručička na 24hodinovém ciferníku tento pohyb napodobovala.

Vášeň

vtělená do stroje

ivnicky-orloj.jpg
Nivnický orloj jednookého tesaře Lukeše.

První orloje na věžích měly jedinou funkci – pomocí zvonění ukazovaly čas. Až později přibyla i ručička, pohybující se po ciferníku. První astronomické orloje se pak objevují na konci 13. století, brzy po vynálezu mechanických hodin.

Ty měly už demonstrátory pohybů Slunce, Měsíce a hvězd, popřípadě planet. Častý byl hlavně demonstrátor měsíčních fází. Bývá umístěn na orloji buď nehybně, nebo se může pohybovat se Sluncem znameními zvířetníku, jako je tomu na ciferníku pražského orloje. Měsíc měl pro naše předky značný kalendářní význam i proto, že měsíční světlo bylo v době, kdy neexistovalo pouliční osvětlení, jediným zdrojem světla v noční temnotě.

„Lidový orloj“

Nivnický orloj, jak jej nazval jeho tvůrce Josef Lukeš, je typem „lidového orloje“. Nečiní si nárok na technickou náročnost, ale je pozoruhodnou ukázkou lidské dovednosti.

Vznikl počátkem minulého století v Nivnici u Uherského Brodu. Na orloji je vyznačen rok 1922. Vytvořil jej tesař Josef Lukeš pro nivnické občany, pracoval na něm tři roky. Pozoruhodné je, že Lukeš byl na jedno oko slepý. Hodinové strojky pro něj vyrobil nivnický hodinář Josef Hýžďal. Po Lukešově smrti byl orloj dne 28. září 1922 zakoupen Muzejní společností z Uherského Brodu za částku 500 Kč.

Zařízení je vysoké 1,2 metru a široké půl metru. Z viditelných částí, které stroj pomocí převodů pohání, je na přední straně astronomická, kalendářní a figurální část.

Největší pozornost ovšem budí figury. Nad kalendářními ciferníky je pět vyřezávaných figur, představujících anděly strážné, jak bijí do zvonků zvonkohry.

Čelo orloje zdobí soška Panny Marie s Ježíškem. Je mezi dvířky, z nichž jednou za 24 hodin vyjedou na polokruhovém otočném pódiu postavy tří králů. Když projedou kolem Panny Marie, opustí scénu druhými dvířky. Celý výstup provází zvonkohra.

Astronomická část je pouze symbolická. Z jejího středu paprskovitě vycházejí držáky, na jejichž koncích jsou zlaté hvězdy. Podle počtu a vzdálenosti od středu ciferníku se můžeme domnívat, že se jedná o model sluneční soustavy s planetami Merkurem, Venuší, Zemí s Měsícem, Marsem, Jupiterem a Saturnem. Jak se kalendářní deska otáčí, planety „obíhají“ kolem středu, symbolizovaného stříbrnou hvězdou – Sluncem.

Kalendářní deska je z plechu, kolem dokola se otočí jednou za rok. Roční období jsou na desce odlišena barevně. Zima je bílá, hnědou barvou je znázorněn podzim, zelenou jaro, žlutozelené je léto. Na obvodu byly také vyznačeny svátky. Písmena a číslice jsou už dnes ale špatně čitelné.

Ruzickovy-hodiny.jpg
„Hodiny mé ukazují vše co orloj staroměstský,“ tvrdil o svém díle Vilibald Růžička.

Radniční orloj

Každou hodinu můžeme slyšet v Uherském Brodě cinkání Černého Janka, postavy spjaté s historií města. Podle pověsti zachránil v roce 1704 údery na zvon město před útočícími kuruci – uherskými vzbouřenci proti habsburské nadvládě. Socha Černého Janka, rozeznívajícího zvon, je na radniční věži pod hodinami.

V Uherském Brodě se sešly tři
PODIVUHODNÉ ČASOMÍRY.
Proč právě tady?

Ještě níže ze zdi vyčnívá polokoule, která představuje Měsíc. Druhá polokoule se skrývá uvnitř stěny. Celá koule, jejíž jedna část je natřena načerno a druhá je pozlacená, se otočí kolem své osy za stejnou dobu, za niž se vystřídají měsíční fáze. Výsek polokoule v trychtýřovitém výřezu ve zdi tak ukazuje divákům aktuální fázi, ve které se právě na obloze nachází Měsíc.

Hodiny, Černý Janek a Měsíc jsou tři části časoměrného celku, který můžeme nazvat orlojem. To je nutno zdůraznit, protože většina lidí si všimne pouze hodin a Janka. Funkce koule, která je pod ním, jim většinou není známa. Ony tři části vznikaly postupně a bez záměru vytvořit celek.

Uherskobrodskému radničnímu orloji ovšem chybí kalendářová část. Má jen část astronomickou reprezentovanou Měsícem a část časoměrnou s hodinami.

Současná radniční věž byla dostavěna v roce 1715, hodiny pro ni zhotovil švýcarský hodinář Franz Lang z Lucernu, který se do Uherského Brodu přestěhoval. Byly spojeny se soškou Černého Janka. Nové věžní hodiny pak byly na radnici instalovány až v roce 1958 spolu s novou sochou Černého Janka a měsíční koulí.

Tohoto úkolu se ujala hodinářská dynastie Dvořáků z Vyškova.

V rodinné hodinářské kronice je poznamenáno: „Zde zhotovili celé hodinové zařízení úplně nové, s celým soustrojím, se samočinným elektromotorickým natahováním včetně průsvitných čtyřhranných číselníků s římskými číslicemi. Navíc byl zhotoven měděný zlacený synodický Měsíc, ve kterém jsou uloženy pamětní spisy zvláště o největším světovém pedagogovi Janu Amosu Komenském.“

Astronomické hodiny Vilibalda Růžičky

Výrazem hodinářské dokonalosti jsou Růžičkovy astronomické hodiny. Unikátní astronomický orloj obohacený o velké množství časoměrných a astronomických údajů. Autorovi Vilibaldu Růžičkovi šlo ale jen o sestrojení čistě technického mechanismu bez dalších příkras. Možná proto nepoužíval výrazu orloj, ale „pouze“ hodiny. Sám Růžička k tomu říká:

„Hodiny mé ukazují vše co orloj staroměstský: denní pohyb souhvězdí ve zvěrokruhu, denní i roční pohyb Slunce a Měsíce, jejich postavení ve zvěrokruhu, východ a západ obou po celý rok, běh Měsíce a jeho fáze, délku dne i noci, místní čas, čas hvězdný a hodiny babylonské.“

Orloj-na-uherskobrodske-radnicni-vezi.jpg
Ani na věži uherskobrodské radnice neměří čas obyčejné hodiny.

Astronomické hodiny jsou skříňové – vznikaly od roku 1906 až do roku 1945. Srdcem mechanismu je přesný hodinový stroj se sekundovým kyvem, který řídí všechny funkce. Kromě hlavního hodinového ciferníku obsahuje další čtyři samostatné ciferníky, ukazující sekundy, měsíce, dny a data.

Astronomická část se skládá z astronomického ciferníku, otočné hvězdné mapy, glóbusu a z ciferníků ukazujících výšku Slunce nad nebeským rovníkem. Stroj řídí i pohyb ručně zhotovené mapy hvězdné oblohy, která znázorňuje momentální polohu hvězd.

Mapa se otočí jednou za hvězdný den, který je měřen hvězdným časem, předbíhajícím občanský asi o čtyři minuty za 24 hodin. Pod mapkou je malý glóbus, otáčející se okolo své osy rovněž jednou za den. Otočný kruh s vyrytými znaky zvěrokruhu, na kterém je osa glóbu upevněna, se otočí jednou za rok, předváděje tak pohyb Země okolo Slunce. Černou čárou je na glóbu znázorněn místní poledník pro Uherský Brod.

Nejvýše na hodinách je umístěn astronomický ciferník, obdoba astronomické sféry pražského orloje. Jedná se o zařízení vycházející z původního starověkého a středověkého navigačního přístroje astrolábu. Této části dominuje hlavní hodinový ciferník rozdělený na dvakrát dvanáct hodin. Na rozdíl od běžných hodin se zde hodinové ručičky otočí jednou za den.

O půlnoci ukazují dolů na číslici XII, nalevo jsou ranní hodiny, napravo odpolední, nahoře na číslici XII zaznamenávají hodiny pravé poledne. Na hlavním ciferníku jsou tři soustředné kruhy. Vnější představuje obratník Raka, střední znázorňuje rovník a vnitřní obratník Kozoroha. Z polohy Slunce nad těmito kružnicemi je možno přibližně odhadnout, ve které zeměpisné šířce se Slunce momentálně nachází. Ručičky na hlavním ciferníku ukazují západ a východ Slunce. Se Sluncem se pohybuje i Měsíc znázorněný koulí – jedna polovina je pozlacená, druhá černá. Jejím otáčením okolo osy může pozorovatel orloje zjistit, v jaké fázi se Měsíc právě nachází. Ze vzájemného postavení Země a Slunce na ekliptice je také možné určit, kdy nastane zatmění Slunce či Měsíce.

Láká vás bližší seznámení s tímto unikátem? V současné době si ho můžete prohlédnout na uherskobrodské radnici.

Rostislav Rajchl
Téma: 
Zajímavosti
Vášeň vtělená do stroje
Číslo 6/2013
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2020

1/2020 vychází 6. února
2/2020 vychází 2. dubna
3/2020 vychází 4. června
4/2020 vychází 6. srpna
5/2020 vychází 1. října
6/2020 vychází 3. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 11 tisíc výtisků, z toho 5 700 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 254 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 55 Kč, předplatitelé 45 Kč
Roční předplatné 270 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2020

1/2020 vychází 6. února
2/2020 vychází 2. dubna
3/2020 vychází 4. června
4/2020 vychází 6. srpna
5/2020 vychází 1. října
6/2020 vychází 3. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: produkce@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz