Kyselý osud balónu Kysibelka

„Pánové a dámy, račte usednout do nejnovějšího vynálezu přímo z Paříže dovezeného a vzlétnout do oblak!“ lákali nadháněči na Jubilejní výstavě v roce 1891 v Praze. Let balónem byl největší atrakcí výstavy – však také byla zvlášť jen pro něj zbudována Balónová aréna, kde bylo věčně nabito a na jejích stěnách visely hrozny zvědavých kluků.

Vzduchoplavba v proutěném koši byla pro Pražany velkou atrakcí. Obrázek dole však ukazuje špatný konec balónu Kysibelka – nebýt pohotovosti ředitele továrny Přikryla, mohlo dojít i ke ztrátám na životech.

Uvnitř arény se líně převalovala obrovská obluda – balón česky zvaný Kysibelka a německy Giesshubler (každý nápis byl z jedné strany). Jednalo se o balón upoutaný, v dobové módě francouzských termínů „ballon captif“. Neměl volně létat, byl upoutaný pevným lanem k zemi, na palubu vzal vždy jednoho dva pasažéry a díky své svítiplynové náplni je vynesl do výšky až 300 metrů. Žádná velká elegance to ovšem nebyla. Pro svůj nesouměrný tvar byl balón nazýván „hruška“ či „křížala“ anebo „pytlík na tabák“. A jeho vzestupy i sestupy často doplňovaly otřesy a „výskoky“.

Což sice zní legračně, ale šlo o dost vážnou věc. Zkuste si představit ten pocit, že stojíte v proutěném koši tři sta metrů vysoko, balón se různě kroutí a vrtí a nad vaší hlavou je mohutná bomba hořlavého plynu.

Kníže byl nadšený

Atrakci na výstavišti zbudovali pánové Max Wolff a Samuel Hoffmann, kteří za tím účelem založili Pražskou vzduchoplaveckou školu. Šlo o podnikatele navýsost šikovné – za to, že svůj balón nazvali Kysibelka, jim slavný podnikatel Heinrich Mattoni zaplatil prakticky všechny náklady na jeho výrobu i výstavbu arény. S balónem pak sice mnoho štěstí neměl, ale zase na druhé straně jméno minerální vody „Kysibelka“ se stalo slavným a vstoupilo do lidového povědomí – takže se vlastně reklama vyplatila.


Foto: Wikimedia Commons