Krajková hraběnka

V českých dějinách bychom našli stovky žen, které se projevily jako znamenité manažerky – s jejich výčtem bychom mohli začít třeba už u královny Judity, jež v Praze ve 12. století iniciovala stavbu pevného kamenného mostu. Do historie se zapsala také hraběnka Magdaléna Grambová, rozená Reichlin von Meldegg (potomci tohoto rodu žijí ve Švýcarsku dodnes). To jí vděčí Vamberk a jeho okolí za tradiční výrobu něžných nadýchaných krajek, paličkovaných na podušce.

V podhůří Orlických hor to až do příchodu podnikavé hraběnky bylo podobné jako v jiných horských oblastech – lidé tu v zimě neměli co dělat. Opravovalo se zemědělské náčiní, dralo se peří, vyřezávaly se betlémy, pantátové popíjeli různé doma vyráběné alkoholické nápoje a to by tak asi bylo všechno. 

Nepřišla z Flander 

Velké změny začaly ve Vamberku po bitvě na Bílé hoře, když bylo město konfiskováno původním majitelům Percingarům z Bydžína. Od „eráru“ město i celé vamberecké panství zakoupil císařský vojenský rada Kašpar z Grambu, původem Nizozemec. Z levně nabytého majetku se ale mohl radovat jen pár měsíců. V roce 1633 totiž Gramb zemřel, poté co byl rok a půl Švédy vězněn v Greifswaldu u Baltu. Své choti Magdaléně – která žila až do roku 1671 – zanechal rozsáhlý majetek. „Krajková hraběnka“ ho spravovala téměř čtyři desetiletí! Manželé Grambovi si do Čech přivezli také tři děti, z nichž však během šesti let dvě zemřely; zřejmě jim nesvědčilo drsné podhůrské klima. 


Foto: fotoarchiv Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou 

– více v tištěném vydání Mojí země (na stáncích od 1.4.2021, nebo předplatné přes společnost SEND) nebo elektronickém vydání (registrací přes Alza.cz)