Habsburské stopy v Čechách a na Moravě

Seriál Habsburské stopy v Čechách a na Moravě představuje zajímavé objekty a místa spojená s tímto významným panovnickým rodem, který šest století zásadně ovlivňoval dění v Evropě i podobu naší země. Habsburské otisky jsou stále kolem nás, jen o nich často ani nevíme. Pojďme si tentokrát připomenout dvě zajímavá místa spojená se jménem císaře Rudolfa II.

Pohled na vodní hladiny napájené vodou z Rudolfovy štoly.

Rudolfova štola ve Stromovce

Stromovka, někdejší Královská obora a dnešní oblíbené místo odpočinku Pražanů, byla veřejnosti zpřístupněna roku 1804. Její podoba se od dob založení ve 13. století měnila, největšího rozkvětu se ale dočkala v 16. století za panovníka Rudolfa II. Na jeho příkaz zde vznikla i pozoruhodná technická památka. Nápad obohatit své kratochvíle o možnosti rybolovu totiž císaře vedl k vybudování rybníku napájeného vltavskou vodou. Technicky ojedinělý projekt využíval spád vody způsobený rozdílem výšky hladiny řeky u dnešních Holešovic a pod Letnou. Roku 1584 se začalo razit. Náročnou stavbu dlouhou přes jeden kilometr prováděli ti nejzkušenější havíři z Kutné Hory a kvůli těžkým podmínkám – charakteru hornin i častým průvalům vod – trvala téměř deset let. Dokončena byla roku 1593. Štola nesoucí císařovo jméno začíná pod Letnou a ústí v horní části obory a dodnes je funkční.

Zámek s kaplí a stáje v Kladrubech nad Labem.

Hřebčín Kladruby

Chov koní v Kladrubech má dlouhou tradici, sahající až do středověku. Světovou slávu hřebčína založil císař Rudolf II., jenž mu roku 1579 udělil status císařského dvorního hřebčína, kde se chovali kočároví koně pro ceremoniální příležitosti. Habsburský dvůr koně využíval celá staletí, naposledy roku 1916 při pohřbu císaře Františka Josefa I. Slavný hřebčín měl několikrát namále – během sedmileté války (1756–1763) vyhořel a císařovna Marie Terezie jej dokonce zrušila. Obnoven byl znovu za vlády jejího syna Josefa II. Po vzniku Československa bylo stádo koní rozprodáváno, vraníci (černí koně) chovaní ve Slatiňanech byli dokonce vybíjeni. Nakonec se chov podařilo zachránit díky profesoru Františkovi Bílému. Dnes jsou starokladrubší koně národní kulturní památkou a Národní hřebčín v Kladrubech se stal v roce 2019 součástí zápisu na seznam kulturních světových památek UNESCO.


Foto: Martin Frouz