Botanické umění je oslavou rostlin

Květiny ji přitahovaly od dětství, stejně jako malování. Dala se na studium biologie a poté zahradní architektury. Ale pořád to nebylo to pravé. Až v Londýně, kde objevila botanické umění. Nadchlo ji a nabídlo spojení obou jejích vášní – malování a světa rostlin. Dnes je Pavlína Kourková uznávanou botanickou malířkou a ilustrátorkou. A propagátorkou tohoto u nás ne zcela známého výtvarného oboru. Oboru, který považuje za romanci mezi vědou a uměním. Její zářící oči, když o něm mluví, jsou mu tou nejlepší reklamou.

Čekanka
Výtvarný obor, kterému se věnujete, je označován jako botanické umění. Přitom se rozlišuje botanické umění a botanická ilustrace. Zasvětíte nás hned v úvodu do rozdílů?

Botanická ilustrace, jak ji známe z různých atlasů a herbářů, je více vědecká. Přesně zachycuje všechny konkrétní rozlišovací znaky rostlin, musí být jasné, o který druh se jedná. Často je v měřítku jedna ku jedné, používá se při ní pero a inkoust. Zatímco botanické umění má mnohem širší záběr a je spíše estetického rázu. Rostliny zobrazuje také se všemi detaily, ale může je ztvárnit z různých úhlů, experimentuje s různými  technikami a pohrává si s měřítkem. Je mnohem volnější, svobodnější a emotivnější, a to mně osobně vyhovuje víc. Dává šanci přenést tu radost, kterou cítím při pohledu na květinu. 

Prozraďte, jaká byla vaše cesta k botanickému umění?

Už odmalička mě zajímala příroda obecně, rostliny pak obzvlášť. Na Vysočině, kde jsem vyrostla, je překrásná příroda, luka plná květin, nosila jsem si je domů a pozorovala jejich detaily. Později jsem se rozhodla pro studium biologie, nejprve pro ten vědečtější přístup – poznat je z hlediska anatomie, morfologie i fyziologie. To mi nestačilo a šla jsem ještě na zahradní architekturu studovat okrasné zahradnictví. Hrozně se mi líbil ten svět barevných květin, různé kultivary, aranžmá záhonů. Nakonec nestačilo ani tohle, cítila jsem, že mě nejvíc oslovuje estetická stránka rostlin. Vnímala jsem, jak jsou nádherné, hodné obdivu, chtěla jsem je oslavovat a toužila ten dojem, tu radost zaznamenat a tím ji i přenášet dál.

Srdeční záležitost a oblíbený motiv Pavlíny Kourkové – kosatec.
Malováním. Kdy a jak se s botanikou propojilo?

Malování je další věc, která mě bavila odmalička. Něco jsem asi zdědila po dědečkovi, je malíř, maloval hodně krajinky, olejomalby a byl mi vždycky inspirací. Chodila jsem také do lidové školy umění. Ale dál jsem malbu nijak nestudovala. Pak jsem v Londýně, kde jsem pracovala jako zahradní architektka, navštívila výstavu Chelsea Flower Show a úplně mě ohromila její část věnovaná botanickým malířům. Hned jsem se začala pídit po informacích a absolvovala jsem tam ještě kurz malby čínským štětcem. Od té doby se malování věnuju opravdu intenzivně, od roku 2013 naplno, jako své hlavní profesi. Jsem v podstatě samouk, ale dost houževnatý. Když narazím na něco, s čím si technicky nevím rady, hledám možnosti, jak dál, a tím se zase učím, posouvám. Samy rostliny mě k mnohému vedou, mám k nim úctu a chci je věrně zachytit v celé jejich kráse, křehkosti, takže stále hledám způsoby, jak nejlépe.

Jak při malování květin postupujete? Pracujete přece jen s vadnoucími modely…

Je to tak, také proto je u nás v létě lednice plná květin. A pomáhám si i fotografováním. Nejprve rostlinu pozoruji, potřebuji se s ní seznámit, prozkoumat ji, porozumět jí a pochopit ji. Sleduji ji i v různých podmínkách, velkou roli hraje světlo, jiná je při ranním světle, během dne, některé květiny jsou paradoxně krásné, když právě uvadají. Snažím se ty okamžiky zachytit i fotograficky, protože maluji rostliny v nadživotní velikosti se všemi detaily, propracované, což trvá docela dlouho – třeba i tři čtyři týdny.

Napadá mě, není to příliš osamělá práce?

Jsem založením introvert, vyhovuje mi to. U svého pracovního stolu jsem šťastná, je to pro mě i jistý způsob meditace, usebrání, ponořím se do svého světa a můžu malovat. Volnou tvorbu střídám se zakázkovou, dělám například ilustrace pro firmy, které nabízejí bylinné produkty. Ilustrovala jsem také dětské knížky, věnuji se i ilustracím ptáků, takže práce jako taková je pestřejší. Účastním se i mezinárodních výstav, v roce 2018 jsem byla pozvána Ruskou asociací botanických umělců do Moskvy na výstavu s názvem Rostliny, Mýty a Legendy, kde jsem prezentovala několik svých prací a také vedla master-class velkoformátové botanické ilustrace – vyučovala malbu, to byla zajímavá zkušenost. V loňském roce jsem vystavovala v Anglii na prestižní výstavě Plantae 2019 a také v Soulu v Jižní Koreji, kde jsem získala dokonce ocenění za své tulipány. Letos byly moje obrazy vybrány opět na výstavu do Londýna, ale situace s pandemií plány mění, tak uvidíme, jestli z toho něco bude. Stejně tak i s dalšími výstavami ve světě. Každopádně v zahraničí je botanické umění mnohem více populární než tady, v Japonsku, Rusku nebo právě v Anglii, kde ho podporuje i princ Charles. Byla bych ráda, kdyby se i u nás o něm vědělo trošku víc. Také proto, že navozuje pohodu a umožňuje lidem se zastavit a uvědomit si jedinečnost přírody a krásu, která nás obklopuje.

Pavlína Kourková

Narodila se v roce 1980 v Jihlavě.

Na Pedagogické fakultě UK v Praze vystudovala biologii a výchovu ke zdraví. Pokračovala studiem zahradní a krajinné architektury na ČZU, v rámci něhož odjela i na zahraniční stáž do Holandska. Zúčastnila se projektu v západní Sahaře, kdy během dvou expedic se skupinou vědců přímo v terénu mapovala formou perokreseb léčivé rostliny používané zdejším původním etnikem Saharaui. 

Během pracovního pobytu v Anglii, kde působila jako zahradní architektka, objevila botanické umění, které se od roku 2013 stalo její hlavní profesí. Nejraději se věnuje velkoformátové botanické malbě. 

Spolupracovala s Botanickým a Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR, s několika nakladatelstvími pro děti a celou řadou firem zabývajících se výrobou bylinných produktů. Účastní se mezinárodních výstav, je členkou Americké asociace botanických umělců a Společnosti botanických umělců Anglie a Walesu. S přítelem Vojtou, který se veršovanými texty podílel i na některých knihách, žije a pracuje v Plzni.


Foto: Archiv Pavlíny Kourkové

– více v tištěném vydání Mojí země (na stáncích od 4. 6. 2020, nebo předplatné přes společnost SEND) nebo elektronickém vydání (registrací přes Alza.cz)