Uherčice
zakletý zámek

Zbytky oken zakryté potrhaným igelitem, otlučené a počmárané fresky – tak dnes vypadají kdysi jedinečné interiéry zámku.

Ještě po válce zde byl unikátní areál na úrovni Valtic či Jaroměřic nad Rokytnou. Teď je zámek spíš mekkou milovníků ruinové turistiky. 
Ke konci 80. let minulého století autor těchto řádků spolu s dalšími „brontosaury“ v Uherčicích vysekával náletové křoviny a trávu. Nic víc se dělat nedalo. Jen ještě s očima vytřeštěnýma obhlížet orgie zmaru.

První vlaštovky alespoň zhruba opravených místností. Přivolají jaro v podobě dostatku peněz na rekonstrukci zámku? Unikátní štuková výzdoba evropské úrovně je na některých místech sejmuta a uložena v bednách, jinde drží víceméně silou vůle.

Přímo do zámku se nesmělo, ale samozřejmě jsme tam chodili. Příšerná ukázka péče socialistického státu o kulturní dědictví. Unikátní štukové sochy otlučené a s přimalovanými druhotnými pohlavními znaky, nádherný sál se zbytky vestavěných cel – pohraničníci v něm měli vězení – drtivá většina oken a dveří v trapu, roztlučená kachlová kamna, fresky zatřené zelenou olejovou barvou, propadlé střechy a stropy, ohniště a exkrementy v rozích, jež tu po sobě zanechali vandalové.

V průčelí tou dobou už nestála velká renesanční věž. Průmyslová hnojiva, jež v ní státní statek skladoval, rozežrala její trámy, takže se v roce 1970 zřítila. Zbylé torzo pak bylo strženo v roce 1987.

Krasohled stylů

Nořit se do starých snímků uherčického areálu přináší sladkobolný požitek. Za časů c. k. a první republiky, kdy se svět zdál našim pradědům víceméně v pořádku (a pak už nikdy), byl tenhle zámek klenotem vzkvétajícího kraje.

Gotické jádro, parádní kus renesance, důkladně okořenit opulentními barokními interiéry a k tomu špetka klasicismu: to je v kostce návod na přípravu Uherčic. Nesmí se ale samozřejmě zapomenout na „oblohu“ – napřed francouzský a pak anglický park, Dianin chrámek, loveckou chatu Švýcárna, obelisk i romantickou hradní zříceninu. A zbytky pivovaru i lihovar, jehož vybavení je dosud z větší části dochováno. Co z toho zůstalo zachováno v areálu, který je pevně spjat se severoitalským rodem Collaltů? Z krajinných saletů obelisk a romantická zřícenina, zámek samotný pak se bohužel ocitl na pokraji zániku.

– více v tištěném vydání Mojí země (na stáncích od 2. 4. 2015, nebo předplatné přes společnost SEND) nebo elektronickém vydání (registrací přes Publero.com)