Koncert-J-Nohavici.jpg
Zahajovací koncert při otevření centra Karolina v historickém Trojhalí.

Ostrava

a okolí

Ostrava je charismatická a svéhlavá.
Ostrava inspiruje.
Ostrava je město, které musíte mít rádi takové, jaké je…

Ostravo Ostravo
město mezi městy
hořké moje štěstí
Ostravo Ostravo černá
hvězdo nad hlavou

Z písně Jaromíra Nohavici.

Mamut.jpg
„Lovec mamutů“ v Landek Parku.
Ostrava-vez.jpg
Nejvyšší radniční věž v České republice se tyčí na Prokešově náměstí v Ostravě. Vyhlídková plošina, kam vás pochopitelně vyveze výtah, je ve výšce 72 metrů.

Virtuální procházku po Ostravě a jejím okolí jsme zahájili citátem Jaromíra Nohavici, dnes zřejmě nejpopulárnější osobnosti regionu. Ale dejme nejprve přednost ženě. Starší dámě. Třiadvacet tisíc let staré dámě, přitom zřejmě mladé, štíhlé dívce – Landecké Venuši. Soška, nazývaná také Petřkovická Venuše, byla nalezena na vršku Landek v severní části Ostravy. Vzácná soška bezhlavé ženy dokládá, že „Ostraváci“ v těchto místech žili již v mladší době kamenné. A co víc, zřejmě si přitápěli uhlím. Uhlím, které je dodnes alfou i omegou Ostravska.

Lidé doby kamenné samozřejmě nefárali pod zem s kahanem a svačinou z uzeného mamutího. „Hořící kámen“ nacházeli v místech, kde na zemský povrch vyústily uhelné sloje. Systematicky se ve světě začalo uhlí těžit až v polovině 18. století. Na Ostravsku sice o něco později, ale zato s nebývalou dynamikou. Ze zaostalého, chudého kraje udělalo uhlí a na něj navázané hutnictví průmyslovou, lidnatou oblast se všemi plusy i mínusy z toho vyplývajícími.

Cenný zdroj energie a ohromné průmyslové objekty v pohraničí přitahovaly pochopitelně také pozornost a mocenské zájmy celého středu Evropy. Dějiny regionu jsou proto opravdu pestré a rozhodně ne klidné. Ale odkažme zájemce o historii na spolehlivější prameny a podívejme se, co region nabízí současným návštěvníkům.

Hory, doly

Přesněji řečeno, krásná pohoří Jeseníků a Beskyd na dohled a doly na výlet do nitra země. Ostravsko v posledních letech udělalo z průmyslové pověsti přednost a z nevyužitých těžebních a průmyslových objektů turistické cíle první velikosti.

Halda-EMA-rozhled.jpg
Nedejte se zmást jarní podobou vegetace. Vyhlášená ostravská halda Ema uvnitř stále hoří, na povrchu je klima podobné spíše subtropům. Vegetace si tady s přirozeným ročním cyklem hlavu moc neláme. Vrchol haldy ve výšce 315 m nad mořem je také nejvyšším bodem Ostravy. Přístup na haldu je střídavě zakazován či omezován, momentálně je přístupná.

Vraťme se do domova Landecké Venuše. Zde, v Petřkovicích, okolo dolu Anselm (dříve důl Eduard Urx, dříve Masaryk, dříve Petershofen, dříve Salomon a nejdříve Ferdinand) má sídlo největší české hornické muzeum. Návštěvníci tzv. Landek Parku se mohou vydat na prohlídku samotného dolu a s průvodcem „sfárat“ do štoly nebo si projít zajímavé výstavy na povrchu, jako například expozici báňského záchranářství. Ochutnat mohou i místní speciality – hornickou svačinku nebo hornickou vlajku. A na Landeku nezapomínají ani na prehistorickou minulost s expozicí pravěkého sídliště. Sezóna zde začíná 20. března.

Zachranarska-dymnice.jpg
Landecká expozice báňského záchranářství umožňuje návštěvníkům vyzkoušet si na vlastní kůži podmínky při zásahu v dole.

Dul-Anselm.jpg

Nádvoří Dolu Anselm.

Komu by bylo „havířiny“ na Landeku málo, má možnost pokračovat v zážitku v městské části Michálkovice, v expozicích národní kulturní památky Dolu Michal. Konají se zde také koncerty, výstavy a další kulturní akce.

Dolni-oblast-Vitkovic-stroj-1.jpg
Část kompresorovny Dolu Michal, efektně nasvícená, se stává uměleckým dílem.

Opravdovou lahůdkou v nabídce Ostravska je v poslední době Dolní oblast Vítkovic (obrazovou ochutnávku toho výjimečného místa jsme vám nabídli v čísle 5/2012). Z iniciativy podnikatele Jana Světlíka a v projektu jednoho z našich nejlepších současných architektů Josefa Pleskota vzniká naprostý unikát i v evropském měřítku – 250 hektarů rekonstruované průmyslové zóny. Již nyní lze přehlédnout celý areál z vrcholu Vysoké pece č. 1, kam zájemce vyveze prosklený výtah, areál je možné také projít s průvodcem a seznámit se nejen s historií rodiny Rothschildů, která na Ostravsku v minulosti prakticky ovládala veškerý průmysl, ale i s technickým zázemím hutí. Živý provoz je v bývalém plynojemu, adaptovaném na Multifunkční aulu Gong, místo konání četných konferencí, divadelních představení a především koncertů. Areál loni dokonce hostil největší akci v regionu, hudební festival Colours of Ostrava.

Dolni-oblast-Vitkovic-U6.jpg
Expozice nazvaná U6, ve které si příchozí mohou většinu exponátů osahat a vyzkoušet přírodní zákony a mechanismy – zde „vlastnoruční“ výrobu elektřiny.

Tematické zaměření na techniku a vědu v připravovaném projektu Svět techniky předznamenává i současná výstava Expozice U6. Jedinečná výstava odhaluje tajemství technických vynálezů od parního stroje až po nejmodernější robotizovaná pracoviště a „superchytré“ stroje. Expozice začíná objevem, který odstartoval průmyslovou revoluci, tedy od parního stroje, a končí u vynálezů z oblasti akustiky a vlnění. Návštěvníci se „na vlastní nohy“ mohou přesvědčit, kolik síly je potřeba k výrobě elektřiny, sami si mohou vyzkoušet řízení automobilu, ale i letadla na trenažéru nebo si vlézt do kajuty kosmonauta Gagarina i do útrob legendární ponorky Nautilus. Scénář výstavy je inspirován Julesem Vernem a na své si zde přijdou děti školou povinné i ty dospělé.

Plynojem-okno.jpg

„Krajina“ vítkovického areálu. Dolní oblast Vítkovic žije stavebním ruchem i návštěvníky, kteří využívají již zpřístupněných expozic.

Colours-of-Ostrava-koncertni-hala.jpg

Koncertní hala Gong vznikla ve Vítkovicích přestavbou bývalého plynojemu.

Miniuni.jpg

Miniaturní svět Miniuni.

Jedním z velmi ambiciózních cílů je i transfer ostravské univerzity do prostor vítkovického areálu. Jestli se tato smělá myšlenka uskuteční, uvidíme zřejmě v blízké budoucnosti. Stejně tak jako výsledek snahy o zařazení do seznamu světového dědictví UNESCO. Zápis do seznamu evropského se již podařil.

Rukopis architekta Dolní oblasti Vítkovic Pleskota nese i unikátní prostor za moderním nákupním centrem Fórum Nová Karolina (kterému místní neřeknou jinak než Fukušima). Historické budovy bývalé koksovny Karolina v centru města budou přetvořeny podle jeho návrhu na místo, kam budou lidé chodit za sportem a za zábavou. Snímek z otvíracího koncertu z Trojhalí Karoliny uvádí i naši přílohu. 

Nejen industriál

Samicka-slona-indickeho.jpg

Rashmi – slůně, které poutalo pozornost celé republiky. Dnes mu táhne na druhý rok a slůně postoupilo do sloní první třídy.

Industriální památky i architektura sice Ostravě sluší, ale největší návštěvnosti se těší, jak už to bývá i v jiných městech, zoologická zahrada. Ta ostravská je druhá největší v České republice, chová téměř čtyři sta druhů zvířat. Nejslavnějším obyvatelem je Rashmi – první slůně narozené v české zoo. Zahrada zpřístupňuje vedle zoologické i botanickou expozici a najdete ji ve Slezské Ostravě.

Zoologická zahrada je vyhledávaná především rodinami s dětmi. Stejné skupině je určena i v České republice neobvyklá výstava stavebních miniatur Miniuni. Kdo by se nechtěl vyfotit u Eiffelovky, které dosáhne na špičku? Ve stejném areálu, na výstavišti Černá louka, je i další atrakce určená převážně dětem – Pohádkový sklep strašidel. A do třetice zařízení ostravského výstaviště – Slezskoostravský hrad. Místo vycházek, jarmarků, svateb, výstav i Shakespearovských slavností.

Zlata-tretra.jpg
Ostrava je také městem s bohatým sportovním životem. Jedním z největších sportovních svátků je atletický míting Zlatá tretra, která do Ostravy opakovaně přivedla vedle dalších světových es i zřejmě nejlepšího atleta současnosti Usaina Bolta.

MŮJ TIP

Šangri-la

Na ostravském výstavišti můžete do konce února navštívit také výstavu Rudolfa Švaříčka, o kterém píšeme na jiném místě tohoto čísla Mojí země. Výstava je protipólem industriálního okolí, představuje svět v podhůří Himálaje, svět buddhismu, hinduismu, divoké přírody i denního života lidí. V dílčí expozici přibližuje také část cesty legendární dvojice Hanzelky a Zikmunda a projekt „Koruna planety“. Více informací na www.sangri-la.cz.

Ostrava-Sangri-la.jpg

V nabídce turistických cílů nemohou chybět ani muzea. Městské představuje historii Ostravy i okolní přírodu v nádherné budově Staré radnice z 16. století. Každou celou hodinu se z věže muzea ozve zvonkohra z 22 zvonů. Muzeum není jedinou zajímavou stavbou centrálního Masarykova náměstí. Historické centrum města střeží také mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1702 a poblíž stojící barokní socha svatého Floriána. Pozornosti by neměl uniknout také Schönhofův dům přezdívaný „Dům se sedmi vchody“ nebo Dům dědiců I. Reisze, vídeňského architekta Wunibalda Deiningera. Historii Ostravy přibližují i mosazné desky vložené přímo do dlažby. A dejte si pozor na vodotrysk, který se pro „cizince“ překvapivě a nečekaně spustí přímo z dláždění.

Mezi ostravskými netradičními muzeálními expozicemi vyniká sbírka hudebních nástrojů – citer. Ceterárium, jak si muzeum říká, nashromáždilo hodně přes stovku těchto „malých harf“ a najdete jej rovněž na Masarykově náměstí. V Porubě pak z jiného „soudku“ čerpá jistě expozice Pivovarského muzea, spojeného s místní značkou Ostravar. Oslím můstkem o hašení žízně se můžeme dostat k muzeu hasičského řemesla, či spíše poslání. To čeká na své návštěvníky v Ostravě-Přívoze. Pro Ostravu, kde se podstatná část života odehrává pod zemí, je příznačný Geologický pavilon prof. Františka Poselného v Porubě s patnácti tisíci mineralogických, petrografických a paleontologických exponátů.

Dum-umeni.jpg
Dům umění z roku 1926 patří k architektonicky nejvýznamnějším ostravským objektům. Spolu s moderním výstavním sálem v Porubě slouží k výstavním aktivitám Galerie výtvarného umění v Ostravě.

Bazilika-Boziho-Spasitele.jpg

Bazilika Božího Spasitele.

Navzdory průmyslovému charakteru oblasti i jeho nedávné historii se v Ostravě zachovala i řada církevních památek. Neměli bychom opomenout katedrálu Božského Spasitele na náměstí Msgre. Šrámka, druhý největší chrám na Moravě a Slezsku – po velehradské bazilice. Zajímavý je také moderní kostel sv. Ducha ve čtvrti Ostrava-Zábřeh.

Ostravské múzy

Slezske-divadlo-Ostrava.jpg

Záběr z představení Divadla Antonína Dvořáka, tedy Národního divadla moravskoslezského.

Je až s podivem, jak se v Ostravě daří kultuře. Možná by tento jev stál za sociologickou studii. Ostravská divadla letos dominují nominacím na Ceny Thálie – tedy ceny pro nejvýznamnější počiny na poli divadelním. A mnoho cen už v minulosti za divadlo do Ostravy přibylo. Ve městě je několik scén. Divadlo Antonína Dvořáka (Národní divadlo moravskoslezské), jeden z nejkrásnějších divadelních stánků u nás, navíc se skvělou akustikou, po nedávné rekonstrukci zářící v zlatorudé kráse. Před divadlem najdeme zajímavost, se kterou se jinde asi nesetkáme – výduch metanu. Stále funkční a spolu s „vyztuženým rámem“ v tomto místě nezbytný. K největším scénám u nás patří Divadlo Jiřího Myrona. V současnosti je jejím největším tahákem inscenace Donaha. Divadlo Petra Bezruče a komorní scéna Aréna mají úspěch především u mladšího publika a Divadlo loutek, pochopitelně, u ještě mladšího. Posledně jmenované přitahuje i Pohádkovým orlojem, ve kterém od osmi ráno do osmi večer každou druhou hodinu svádí Kašpárek boj se Smrťákem.

Jaromir-Nohavica.jpg

Mistr České republiky ve hře scrabble z roku 1997 – Jaromír Nohavica.

Stejný úspěch jako divadelníci slaví i ostravští (nebo k Ostravě se hlásící) zpěváci populární hudby. Tady poslední nejsledovanější „lidové“ hlasování o Českého slavíka vyhrál ostravský rodák Tomáš Klus, který z trůnu dokonce sesadil „nesmrtelného“ Karla Gotta. Mezi zpěvačkami bodovala i Ewa Farna, pomalu legendou se stává písničkář Jarek Nohavica.

Nesmíme zapomenout ani na další osobnosti, jejichž pověst a dílo překročily daleko hranice regionu – nedávno předčasně zesnulého spisovatele Jan Balabána nebo vynikajícího fotografa-dokumentaristu Viktora Koláře.

Mezi nejlepší instituce svého druhu v České republice patří ostravská Galerie výtvarného umění. Její aktuální výstavu přibližujeme v samostatném rámečku. Chloubou galerie je pak obraz Judity od secesního malíře Gustava Klimta. Jen pro zajímavost: v roce 2006 byl podobný obraz tohoto autora prodán za více než dvě a půl miliardy korun.

Ostravská prestižní Galerie výtvarného umění – Dům umění již po několikáté připravila výstavní projekt, který přesahuje hranice města i regionu. Potvrzuje to i současná expozice děl jednoho z největších českých malířů 20. století – Jana Zrzavého.

Zrzavy_Haldy.jpg

BOŽSKÁ HRA

Vystavená sbírka je skutečně impozantní, představuje více než dvě stovky obrazů. Jejich společná cena se stěží vyjadřuje v penězích, jen pro představu, nejlevnější Zrzavého oleje se dnes prodávají v řádech milionů korun. Na tak velkou kolekci se složilo několik institucí i řada soukromých sběratelů. Spoluorganizátorem výstavy je Národní galerie v Praze, která zapůjčila více než polovinu vystavených děl. „Bez účasti Národní galerie v Praze bychom výstavu v takovéto podobě realizovat nemohli. Rád bych proto poděkoval vedení galerie za to, že umožnilo aktivní spoluúčast po stránce tvůrčí i technické,“ říká ředitel galerie Jiří Jůza.

Ostrava uspořádala Janu Zrzavému výstavu již v r. 1932. Pro malíře z Vysočiny byla průmyslová Ostrava silným zážitkem, který se pochopitelně projevil i v jeho tvorbě. Ostravské haldy (nahoře) patří k jeho nejznámějším dílům. Na výstavě jsou k vidění i Zrzavého další obrazy z kategorie „TOP 10“ – Rudá Kleopatra II, Údolí smutku nebo Milenci (dole).

Zrzavy–Milenci.jpg

Výstava je otevřena v út–ne od 10 do 18 hod. do 10. března. O důvod víc navštívit Ostravu.

Nikdy nespí…

Říká se to o New Yorku a proslulé ostravské ulici Stodolní (po pravdě častěji ve Stodolní o New Yorku než v New Yorku o Stodolní). Se svou šedesátkou barů, klubů, restaurací a dalších zábavních podniků patří k unikátům tohoto města. Ale ne jediným. Snad se nám podařilo připomenout, že tady, pod občasným příkrovem smogu, žije neobyčejně pestré, zajímavé a svérázné město.

Za humny

Ostrava-zima-1.jpg

Široká hlavní třída v Havířově připomíná moskevské nebo leningradské prospekty. Vždyť Havířov byl stavěn v době, která pro něj chystala jména jako Gottwaldův Horníkov, Zápotockýgrad nebo jednoduše a úderně Stalin. Název Havířov byl nakonec vítězstvím rozumu.

Ostrava-tank.jpg

Památník nedaleko obce Sudice odkazuje na první vstup československých a sovětských tanků při osvobozování naší země v druhé světové válce.

Ostravska-linie-opevneni.jpg

I když graffiti bezesporu na vojenský „bunkr“ nepatří, tísnivou atmosféru připomínky druhé světové války trochu odlehčí.

PŘIPOMÍNKY VÁLKY

Fandové vojenské historie si na Ostravsku rozhodně přijdou na své. Zejména památky připomínající nedávnou krutou historii druhé světové války. Tank „hrozí“ známému Sýkorovu mostu, spojujícímu Moravskou a Slezskou Ostravu. Tanky, tankové zátarasy, houfnice, pěchotní sruby, pevnosti, „řopíky“ a další připomínky války najdeme zejména na Opavsku. Prim hraje impozantní Památník II. světové války v Hrabyni. Vnitřní expozice (po velké rekonstrukci dokončené v r. 2008) přibližuje válečné události moderním výstavním způsobem. Patří k největším svého druhu u nás. Památník se bohužel na zimu uzavírá, a tak se první návštěvníci do prostor Památníku podívají až od dubna.

Titulek evokující vesnickou idylu se k popisu okolí Ostravy, po pravdě řečeno, moc nehodí. Ostrava je obklopena především dalšími velkými městy. Celá aglomerace by součtem obyvatel jistě překonala Brno a jeho spádová a satelitní města. Počítejte se mnou. Havířov – asi 80 tisíc obyvatel. Opava a Karviná – každé téměř 60 tisíc. Orlová – více než 30 tisíc. Bohumín – hodně přes dvacet. V okruhu nějakých čtyřiceti kilometrů žije většina z 1,2 milionu obyvatel Moravskoslezského kraje. Spíše než humna zde proto najdeme opět průmysl, sídliště a civilizaci se všemi jejími výhodami i nešvary.

Pamatnik-II-Svetove-valky-v-Hrabyni.jpg

Vnější podobu danou požadavky socialistického realismu Památník II. světové války v Hrabyni nezměnil, vnitřní expozice už je vystavěná v současném duchu.

Začněme v Havířově. Městě bez dlouhé historie. Bylo prakticky celé vystavěno v padesátých letech minulého století a ani svou současnou podobou budovatelského ducha nezapře. Naopak. Zachovalý architektonický styl, kterému se dnes říká Sorela (zkratka socialistického realismu), má a zejména do budoucna bude mít svoji historickou cenu. Zajímavý kontrast socialistické výstavby představuje naopak jedna z nejstarších původních dřevěných staveb v kraji – Kotulova dřevěnka – dnes památkově chráněný objekt ve správě Slezského muzea.

V rámci regionu patří Havířov k městům s poměrně příznivým klimatem a ovzduším bezpochyby čistším než v blízkém krajském městě nebo Karviné. Bydlení v Havířově zpříjemňují i nedaleké vodní nádrže – Těrlická a Žermanická.

Již zmíněná Karviná se může pochlubit naopak historií osídlení sahající do mladší doby kamenné. Největší rozmach městu ovšem přinesly, jak je v kraji pravidlem, až doly a intenzivní těžba po druhé světové válce. Těžební průmysl však způsobil i problémy s životním prostředím, se kterými se město potýká dodnes. Karviná má jeden primát, který asi milovníci zajímavé architektury příliš neocení. Devět z deseti obyvatel zde bydlí v panelových sídlištích. Úlevu milovníkům architektury i všem ostatním pak mohou v Karviné nabídnout místní Lázně Darkov a jejich jodobromová voda, příznivě působící na nervy i pohybové ústrojí.

KRAJOVÉ
SPECIALITY

Vyzkoušejte dva recepty z kuchařky krajových receptů „Jak šmakuje Moravskoslezsko“, vydané Moravskoslezským krajem.

Bryja z Ostravska

Bryja je starým tradičním pokrmem chudých. Hospodyně ráno bryju uvařily a po celý den stála na plotně a byla k dispozici každému členu rodiny.

1 kg očištěných hrušek a jablek zbavíme jádřinců a nakrájíme na menší kusy. Vložíme do pánve, podlijeme trochou vody, přidáme cukr dle chuti, 4 kusy hřebíčku, mletou skořici a přivedeme k varu. Vmícháme 200 ml smetany, do níž rozkvedláme 2 lžíce hladké mouky, a povaříme 20 minut. Podáváme s vařenými brambory nebo jíme samotnou.

Šmórák – pečivo z hornické kolonie

Prasátko v chlívku bývalo neodmyslitelnou součástí hornických kolonií. Hornická zabíjačka se stala vždy velkou rodinnou událostí. Po zabijačce se maso udilo v „UĎOKU“. Sádlo a škvarky se ukládaly v kameninových hrncích „BUNCLOKACH“. Z domácích škvarků se pak připravoval „ŠMÓRÁK“. Pochoutka se hodí místo chleba i samostatně k pivu nebo vínu.

500 g polohrubé mouky vsypeme do mísy, rozdrobíme 50 g droždí, přidáme sůl, 1 vejce, zalijeme 2 dl vlažného mléka a vypracujeme tužší těsto, které necháme chvíli vykynout. Škvarky, které jsme dobře vylisovali, překrájíme na malé kousky, dáme na vál a postupně vypracováváme do těsta, až je pěkně vláčné. Těsto přikryjeme utěrkou a necháme 20 minut odpočinout. Potom vyválíme placku 1 cm silnou, pomocí rádýlka nařežeme na obdélníky asi 5 × 4 cm, které potřeme na povrchu žloutkem rozmíchaným v mléce. Přeložíme na plech a ve středně vyhřáté troubě pečeme 20 minut dozlatova.

Ostrava-vlak.jpg

Železniční pavučina v Bohumíně.

A pánové, mezi námi, Karviná má ještě jeden primát. Zřejmě nejvyšší koncentraci hezkých žen v České republice. Patří mezi ně třeba topmodelka Petra Němcová, Miss ČR Zuzana Jandová a stovky dalších krásek v karvinských ulicích. A kdo by se od hříšných myšlenek chtěl očistit v místním kostele sv. Petra z Alkantary, nechť se nelekne. Hlava se mu nezatočila z ženské krásy, kostel je opravdu nakřivo. Vlivem poddolování jedna jeho strana poklesla a kostel je nakloněn víc než proslulá šikmá věž v italské Pise.

Na cestě okolo Ostravy se dostáváme do Bohumína. A nejlépe vlakem. Bohumín byl odedávna významnou křižovatkou obchodních cest, dnes je i jedním z největších železničních uzlů v republice. Neznamená to, že zde budeme obdivovat jen vláčky a nekonečnou spleť kolejí a trolejí. V Bohumíně se koncentrovala v 19. a na začátku 20. století architektura využívající neomítnuté červené pálené cihly, která se ve Slezsku vyskytuje v hojné míře a připomíná hanzovní města evropského severu.

Ostrava-kostel-a-andel.jpg

Kostel v Hrabyni obklopený rozlehlým hřbitovem.
Ostrava-park.jpg
Snová atmosféra zámeckého parku v Šilhéřovicích.

Její tzv. novogotickou verzi najdeme v její parádní podobě v Ludgeřovicích – obci nedaleko Bohumína. Zdejší kostel sv. Mikuláše je skvělou ukázkou kombinace režných glazovaných cihel, kamene, skla a zlacených dekorativních prvků.

Na podobně výstavný kostel obklopený hřbitovem narazíme i po cestě do Opavy, v Kravařích. Kostel a další stavby v okolí jsou dílem kravařského rodáka, architekta Josefa Seyfrieda. Vedle kostela stojí za zmínku i budova současné radnice, kdysi součásti klášterního komplexu, a především barokní zámek, který hostí expozici Muzea Hlučínska.

Ostrava-nadrazi.jpg

Nádraží Opava-východ, postavené v neoklasicistním slohu a nedávno zrekonstruované brněnskou společností OHL ŽS, získalo titul Nejkrásnější nádraží ČR pro rok 2012.

Pokud se o Ostravsku mluví jako o „regionu razovitém“, pak o Hlučínsku to platí dvojnásob. Především pro jeho pohnutou minulost. Území se rozkládá mezi Ostravou, Opavou a Bohumínem, na severu je ohraničeno polskou hranicí. Hranice je dnes ovšem více či méně formální, prakticky se polská a česká strana tak jako v celém slezském pohraničí plynule prolínají.

HLUČÍNSKO

Zásadní pohyb v minulosti znamenaly slezské války. Hlučínsko tehdy, v r. 1742, v důsledku porážky vojsk Marie Terezie Fridrichem II. (příznačně přezdívaným Hrobník) připadlo Prusku. Dodnes se o Hlučínsku mluví jako o Prajsku. V německém prostředí to ovšem nemělo Prajsko a Prajzáci úplně jednoduché. Prusové je ve svém království považovali za poněkud cizí element, „zbytek“ Slezska se na bývalé krajany také nedíval přívětivě, a tak zatímco hlučínské ženy obhospodařovaly pole a domácnost, muži vyráželi za prací daleko za hranice země. Na příslušnost k vzniklé Německé říši si ovšem obyvatelé Hlučínska zvykli a naopak velké problémy přineslo jejich zpětné začleňování do Československé republiky po první světové válce. Prajsko se tak stalo součástí nového státu prakticky proti své vůli, pod dohledem a za přítomnosti armádních sil. Svoji nevoli dalo najevo i ve volbách v r. 1935, kdy zde naprosto s převahou zvítězila Henleinova Sudetoněmecká strana. Po záboru území Německem v r. 1938 se také Prajsko stalo organickou součástí Třetí říše. Složitá situace Hlučínska pokračovala proto pochopitelně i po druhé světové válce.

V krásném prostředí zámeckého parku funguje i vyhlášený golfový klub. Osmnáctijamkové hřiště, stylové zázemí s restaurací a hotelem, výborně vybavený 3D simulátor a množství akcí od mládeže po seniory dělají z tohoto areálu jedno z nejvyhledávanějších míst golfových fanoušků nejen z okolí. Golf je ostatně v regionu velmi populární, takovou koncentraci golfových hřišť a areálů jako na Ostravsku u nás jinde asi nenajdeme.

Ostrava-dite-v-zime.jpg

Malý „labužník“ si zatím pochutnává na rampouchu při cestě ze školy v Těrlicku u Havířova. Až vyroste, jistě si dá ve vyhlášené Jaškovské krčmě na břehu zdejší vodní nádrže nějakou z oceňovaných dobrot. Třeba výborný kuskus s kuřecím masem.

Blížíme se k bývalému hlavnímu městu vévodství opavského. Až do vzniku Československa hrála Opava v regionu nejvýznamnější roli. Pod křídla nového státu se jí ovšem příliš nechtělo, byla vojensky obsazena (naštěstí bez bojů) až na samém konci roku 1918. Administrativně pak byla Opava nadřízena Ostravě dokonce do r. 1928, kdy správa celé Moravy a Slezska přešla do Brna. Dnes je Opava příjemné město s výhledem na Nízký Jeseník, všudypřítomnou připomínkou Petra Bezruče a první „novou“ univerzitou založenou po r. 1989.

MŮJ TIP

Pokud „zabloudíte“ až do Českého Těšína, zajděte na kávu a dobrý zákusek do kavárny Avion-Noiva. Secesní kavárna měla pohnutou historii, jak jinak v tomto kraji, spojenou především s druhou světovou válkou.
Ostrava-kavarna.jpgV r. 1939 ji při ústupu vyhodila do vzduchu spolu s pokusem o likvidaci mostu ustupující polská armáda. Ano, kavárna dnes opět stojí na Hlavní třídě nad řekou Olzou – Olší u paty mostu oddělujícího českou a polskou část města. Kavárna obsluhovaná snaživým dorostem střední hotelové školy je provozována městskou knihovnou. Ta určuje i sympatický ráz celého zařízení, ve kterém si nejen pochutnáte, odpočinete, ale i počtete v mnoha českých i polských časopisech, knížkách, poslechnete třeba koncert nebo užijete jiný kulturní zážitek.

Je libo bróm?

Otázka, při které pánům vstávají vlasy hrůzou na hlavě (i když pověsti o brómu v čaji vojenských vývařoven a jeho negativních účincích na potenci jsou jistě jen pohádkami), je zcela namístě v Klimkovicích. Sem totiž míří kroky tisíců pacientů, pro které léčebné kúry zdejší na bróm a jód velmi bohatou vodou představují úlevu od potíží s pohybovým aparátem i problémů gynekologických a neurologických. Vyhlášené Sanatorium Klimkovice (najdeme je až na samém konci místní čtvrti Hýlov) patří mezi nejmladší v zemi a je přímým důsledkem těžební činnosti na Ostravsku, respektive těžebního průzkumu. V pátrání po nových zdrojích uhlí narazili průzkumníci na podzemní vodu s nejvyšším obsahem brómu a jódu v celé Evropě. Voda dostala název Solanka a používá se na koupele a zábaly. Přidejme ještě čisté prostředí a okolní krásné lesy, blízkost kulturní nabídky Ostravy a máme tady další atraktivní nabídku regionu.

Pavel Radosta
Magistrát města Ostravy
Jiří Zerzoň
Boris Renner

Ve spolupráci s Magistrátem města Ostravy. Autor děkuje za pomoc Adéle Koudelové, Miroslavu Tošerovi, Janě Šrubařové, Jitce Taussikové a Janu Becherovi.

Téma: 
Regiony
Ostrava a okolí
Číslo 1/2013
||

Informace pro předplatitele

MZ-Predplatne.jpg

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2017

1/2017 vychází 2. února
2/2017 vychází 6. dubna
3/2017 vychází 1. června
4/2017 vychází 3. srpna
5/2017 vychází 5. října
6/2017 vychází 7. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2016

1/2016 vychází 4. února
2/2016 vychází 7. dubna
3/2016 vychází 2. června
4/2016 vychází 4. srpna
5/2016 vychází 6. října
6/2015 vychází 1. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

3. 10. 2017

Od pátku 20. 10. do soboty 11. 11. 2017 v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně.

Kniha-Praha_souhrn.jpg

3. 10. 2017

Martinsky-hody-v-Kyjove_souhrn.jpg

Stránky