Drahokoupil-Tri-blesky-s-vrtulemi.jpg
„Snímek bouřky vznikl po půlnoci 1. 6. 2011 na mém oblíbeném pozorovacím místě ‚Na Rovinách‘ – kousek od mé domovské obce Brandýsek na Kladensku,“ říká Jan Drahokoupil. „Fotil jsem okénkem schovaný v autě.“„Snímek bouřky vznikl po půlnoci 1. 6. 2011 na mém oblíbeném pozorovacím místě ‚Na Rovinách‘ – kousek od mé domovské obce Brandýsek na Kladensku,“ říká Jan Drahokoupil. „Fotil jsem okénkem schovaný v autě.“

Lovci BOUŘEK 

Žijí mezi námi, netrpělivě sledují předpovědi počasí a nadšeně zbystří v okamžiku, když se blíží bouřka. 
I tak se dají plnit dětské sny…

Drahokoupil-Srazkove-pruhy.jpg
I z poměrně slabé bouřky se dají pořídit pozoruhodné fotografie – jako třeba tyto srážkové pruhy.

Snad všechny nás fascinují zemětřesení, výbuchy sopek, tsunami, bouřky, hurikány a tornáda: vždyť ničivé síly přírody mají svou divokou krásu. Bouřkové mraky na obloze působí tak divoce a vznešeně!

„Byli jsme parta kamarádů, kterým se líbilo dívat se na mraky a občas si digitálem nějaký vyfotit,“ vysvětluje Jan Drahokoupil (30 let, Brandýsek na Kladensku, pseudopilot u ŘLP ČR) začátky své skupiny „lovců bouřek“. „S rozvojem internetu jsme zjistili, že takových nadšenců jako my je víc. Hodně nám pomohl třeba Lukáš Ronge, který zdokonalil naše webové stránky. To bylo v roce 2007, ve stejné době jsme také navázali spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem.

Je oboustranně výhodná – my dostáváme meteorologická data potřebná pro naše výjezdy a oni od nás získávají zpětnou vazbu: dozvědí se, co se skutečně odehrálo v místech, která oni mohli pozorovat třeba jen pomocí radaru či družic. Pomáháme tak odhalit i takzvané supercelární bouře, které jsou radarovou sítí obtížně identifikovatelné!“

Jak vypadá vaše běžné foto-pozorování?

„Sledujeme předpovědi počasí a numerické modely. V případě příznivé předpovědi naplánujeme výjezd: většinou do okruhu cca 50 km kolem našeho bydliště. Když se ale čekají opravdu silné bouřky, jsme ochotni za nimi jet přes celou republiku!

V den ‚D‘ pak hlídáme radarové snímky, aerologické výstupy a družicové záběry. V případě, že vzniká bouřka, snažíme se dostat do její blízkosti – ne však přímo do jádra.“

Přihlížíte tedy raději zpovzdálí…

„Když je bouřka mimo náš dosah, ale přesto z dálky dobře pozorovatelná, volíme většinou intervalové snímání oblačnosti – to abychom zachytili dynamiku vývoje bouře. Pokud jsme ale schopni se k bouři přiblížit víc, věnujeme pozornost základně oblačnosti, kde se může odehrávat řada zajímavých jevů: počínaje húlavovým límcem (shelf cloud) na čele postupující bouře a konče třeba tím nejextrémnějším – tornádem. Mezitím většinou fotíme blesky pod základnou oblačnosti nebo se věnujeme úkazům jako oblaky mamma, pileovy oblaky atd.

Většina z nás samozřejmě prahne po ‚senzačním úlovku‘ v podobě tornáda, tromby nebo supercelární bouře, ale většinou se povedou ‚jen‘ fotky blesků a jiné relativně běžné oblačnosti spojené s bouřkovou činností.“

Drahokoupil-Blesk-s-hulavou.jpg
Snímek blesku s húlavou vznikl při jednom z nejúspěšnějších loňských výjezdů Jana Drahokoupila. Spolu se dvěma přáteli tehdy pozoroval bouřky u Nového Strašecí.
Ronge-Blesk-Medvedin.jpg
Na horách se efektní snímky dobře „loví“. Tento záběr blesku vznikl pomocí automatické webové kamery umístěné na krkonošské hoře Medvědín.

Čím to, že si nebezpečí bouřky moc neuvědomujeme?

„Snažíme se o osvětu a na našem webu ukazujeme jak krásu, tak rizika bouřek. Je zajímavé, že většina lidí se při nastávající bouřce schová teprve až s příchodem deště. Ano, ten je nepříjemný, ale na nebezpečí blesku skoro nikdo nepomyslí.“

Co noční focení bouřek?

„To je většinou směřováno na efekt, na lov blesků, které jsou mezi veřejností nejoblíbenější. Mimochodem žádné dva blesky nejsou nikdy stejné.“

Závod s bouřkou

V roce 2010 jsme navázali spolupráci s Českou televizí. Předpověď na 12. červen naznačovala velice extrémní situaci, a tak jsme se s redaktorkou ČT Terezou Pultarovou dohodli na výjezdu do okolí Olomouce.

První významná tvorba oblačnosti začala v 16:30 hod. nad Jeseníky. Vyjeli jsme na kopec a pro ČT udělali rozhovor s několika záběry. Na místě jsme byli asi hodinu a půl, během kterých se vyvinuly nové bouřkové buňky včetně Cumulonimbu s ledovými kroupami.

Kolem 18:00 hod. jsme si ale na radarových snímcích všimli bouřkových buněk na Táborsku, pohybujících se rychlým tempem přímo na nás. Vyrazili jsme jim tedy naproti směrem na Vyškov. Po chvilce hledání vhodného místa k pozorování a úkrytu jsme rozbalili foto a videovýbavu. Začalo se dokumentovat. Pro ČT jsme se snažili vysvětlit, jaký typ bouřky se blíží, co se bude dít dál, jestli bude vidět shelf cloud (húlavový límec). Varovali jsme před silným větrem, který bylo možné díky rychlému postupu bouřky očekávat, nedaly se vyloučit ani kroupy.

Týmu ČT jsme vysvětlili, že až řekneme, bude nutné co nejrychleji přejet do úkrytu k cca 4 km vzdálené benzínce. Postup bouře byl však opravdu rychlý. Zabalení naší techniky proběhlo do minuty, ale kameraman to měl náročnější a na benzínku jsme odjížděli až v okamžiku, kdy už se do nás opřely první silné nárazy větru. Uběhlo pár vteřin a kolem auta už létaly slabší větve stromů. Levou stranu vozovky najednou místo pevného stromořadí lemoval vlnící se větrolam. Každou chvíli mohla část povolit. Setmělo se. Máme necelý kilometr k úkrytu, když na poslední chvíli brzdíme před překážkou – spadlým stromem přes celou silnici. Naštěstí se dá objet po krajnici. A konečně je tu benzínka. Z bezpečí pozorujeme úchvatnou bleskovou show, adrenalin pomalu vyprchává…

Lukáš Ronge

Cernoch-Cumulonimbu-Vetrkovice.jpg
Kumulonimbus osvětlený zapadajícím sluncem – „třešnička“ na závěr půldenního pozorování bouřek u Větřkovic.

Chce to hodně dobré vybavení?

„Fotit se dnes dá kdejakou elektronickou krabičkou, i mobilem. Pokud ale chcete kvalitní snímky, neobejdete se bez dobrého fotoaparátu. Levný kompakt nestačí. Expoziční dynamika při fotografování tu sahá od jednoho extrému – tmavé základny oblačnosti – ke druhému danému jasně bílými vrcholky mraků. Focení za špatných světelných podmínek, potřeba rychlých reakcí aparátu, výdrž akumulátoru atd. – to vše vás přivede k pořízení digitální zrcadlovky. Ideální je mít k ní objektivy pokrývající rozsah od cca 17 mm do 200 mm. A nezapomeňte na stativ!“

Díky internetu v mobilu dnes mohou „lovci bouřek“ na všechny změny reagovat online přímo v terénu. Největší překážkou je tak pro ně paradoxně pomalý mobilní internet: jsou to prý pořádné nervy, než se nový snímek načte.

Je lepší vyrazit do terénu sólo, nebo spoléhat na skupinovou spolupráci?

„Já jsem pro, aby se vyráželo aspoň ve dvou. Parťák pomůže s navigací, sledováním oblohy během jízdy i samotným dokumentováním bouře. Víc než tři lidé do auta už je zas moc, protože s sebou vezete hodně vybavení. Je tu i riziko, že se lidé nedohodnou na stejném postupu: někdo by rád do jádra bouře, jiný si zas nechce nechat rozbít auto od krup. Pak má řidič/majitel auta poslední slovo.“

Máte svá oblíbená místa pro pozorování bouřek a oblaků?

„Každý máme několik vyzkoušených míst v okolí bydliště a čas od času zkoušíme nová. Mapa pozorovacích míst, která je na našem webu, je ovšem ještě v plenkách.

Obecně máme rádi vyvýšená místa s dobrým rozhledem do kraje. Může se zdát, že to za bouřky není nejlepší místo. Ale my se většinou snažíme držet stranou jádra bouře, abychom ji mohli dokumentovat bez zbytečného rizika.

V současné době pracujeme především na projektu pozorování a databáze supercelárních bouří nad naším územím. Supercely jsou zvláštní druh bouřek, které se vyznačují dlouhou životností (často řádově v hodinách), danou rotací jádra bouře – tzv. mezocyklony – která udržuje dobrou dynamiku bouře přísunem teplého a vlhkého vzduchu rotací odděleného od sestupného proudu v bouři. Díky tomu supercela přežívá déle než běžné druhy bouřek a přináší ty nejextrémnější projevy: silné krupobití, přívalové srážky, silný vítr a občas i tornáda.“

Focení tornád… To je váš cíl, nebo jen třešnička na dortu?

„Cíl by to samozřejmě byl, ale spíš jde bohužel jen o tu pověstnou třešničku. Silných bouří máme u nás jen pár do roka – je to ale pro všechny vrchol bouřkové sezóny.“

Na co si máme dát pozor, když nás v krajině zastihne bouřka?

„Rozhodně nedoporučujeme naprostým laikům, aby se za bouřky vydávali fotit do otevřeného terénu. Bouřka je totiž komplex mnoha nebezpečných jevů. Déšť je to nejmenší zlo. Největší hrozbu představuje úder blesku: jediná opravdu nepředvídatelná věc, která se může stát. Všechno ostatní lze při troše znalostí včas odhalit – blesk je ale neviditelný zabiják, který dokáže bez varování udeřit ve zlomku vteřiny.

Každý soudný člověk získá po pár ‚lovech‘ představu o tom, jak jsou příroda a počasí nesmírně mocné a že není radno si s nimi zahrávat. Snažíme se dodržovat řadu bezpečnostních kroků, které jsou asi nejlépe popsané na www.bourky.com.“

Drahokoupil-Panorama-bow-echa.jpg
Snímek je z výjezdu k Jindřichovu Hradci, na němž se sešlo 12 lovců bouřek z celé republiky. Z Německa sem tehdy přes Šumavu doputovala mohutná bouře. Přešla nad vozy fotografů, kteří ji pak ještě sledovali do vnitrozemí.
Hynek Adámek
Jan Drahokoupil
Lukáš Ronge
Téma: 
Lidé
Lovci bouřek
Číslo 3/2012
| |

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz