Viden
Viden-Pratr
Děti odložte na kolotoči v Prátru a vyrazte do města za kulturou.

Již poněkolikáté přichystalo hlavní město Rakouska milovníkům výtvarného umění doslova nevídanou hostinu. Po velikánech typu Vincenta van Gogha nebo Rembrandta žije kulturní Vídeň výročím světově proslulého malíře Gustava Klimta. Než se vydáme na jeho, po všech stránkách výjimečnou, výstavu, porozhlédněme se po městě samém.

Kafe u Hawelky

A může to být procházka vskutku „výživná“. Tedy pokud zamíříme rovnou do některé z vyhlášených vídeňských restaurací a kaváren. Ne, nebudu vás „krmit“ vyhlášeným telecím vídeňským řízkem (když už ho musíte mít, pak v jedné z restaurací Figlmüller). Ale dobré a hlavně vydatné jídlo k Vídni prostě patří a místní i turisté si na ně potrpí. A co teprve kavárny a jejich starosvětská atmosféra! Kam se hrabe Paříž nebo ukřičený Řím! Místo řízku, kterým se turista menší postavy může v nouzi přikrýt, si dejte třeba jen neméně populární nudlovou polévku. Ale do kavárny prostě musíte! A kam jinam než do Café Hawelka. Starého pána, který se svou ženou Josefínou patřil dlouhá desetiletí k „inventáři“, už bohužel v kavárně nezastihnete. Zemřel na konci loňského roku ve svých 100 letech. Ducha kavárny dnes úspěšně udržují jejich potomci. Pokud chcete rozsoudit letitý spor o původ další vídeňské ikony – sachr dortu – musíte do dvou kaváren, které se přou o jeho rodný list. Do hotelu Sacher a do pekařství a kavárny Demel. Výsledkem bude ale pravděpodobně stejně chutná sladká remíza. Pokud se chystáte napsat v kavárně generační román, pak jedině v Kleines café. Tady sedávala i držitelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelineková. Možná ji tam ještě potkáte.

Češi ve Vídni

Mimochodem, záplava „českých“ jmen už ve Vídni nikoho nepřekvapí. Ale věděli jste, že Vídeň byla na začátku dvacátého století největším českým městem? Ano, žilo zde více Čechů než v Praze. Také Tomáš Masaryk. Ten zde nějakou dobu studoval a poté, již jako poslanec říšského sněmu, rozvracel monarchii zevnitř. I Sigmund Freud se tu usadil (i když o jeho „češství“ by se asi historikové přeli). Vídeň byla prvním útočištěm našich emigrantů po nástupu komunistů k moci. I v současnosti zaslechnete často na ulici češtinu a slovenštinu.

Ve výčtu slavných Čechů s vídeňskými kořeny nesmíme zapomenout také na „jednoho z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, kriminalistů a sportovců své doby“ – Járu Cimrmana. I ten se ve Vídni narodil, přesto (a navzdory názorům prof. Fiedlera) byl pravověrným a podle mnohých i největším Čechem.

Viden-Haasuv-dum.jpg
Moderní fasáda Haasova domu kontrastuje s katedrálou sv. Štěpána.
Viden-kavarna-v-Prirodovednem-muzeu.jpg
Kavárna v Přírodovědném muzeu.
Viden-secese.jpg
Secesní prvky zdobí nejednu fasádu.

Hudba

Vídeň je spojena se jmény světových velikánů hudby. Žili zde a pracovali Mozart, Haydn, Beethoven, Schubert, Liszt, Straussové, Gustav Mahler (narodil se na Vysočině), Falco (pro ty, kteří se neorientují v populární hudbě – její nejúspěšnější rakouský interpret poslední doby). Hudba ostatně ve Vídni i dnes zní na každém rohu. Nemám teď na mysli pouliční zpěváky nebo kavárenské klavíristy, ale doslova stovky koncertních síní, hudebních divadel a festivalů. Oblíbené promenádní koncerty zde dává dokonce i věhlasná Vídeňská filharmonie, se kterou se pojí taková jména světové hudební scény dvacátého století jako Herbert von Karajan nebo Leonard Bernstein. S hudbou měl co do činění překvapivě i „milovník umění“, o kterém píšeme na jiném místě tohoto čísla Mojí země – Adolf Hitler. Ten se v roce 1908 snažil o přijetí na Akademii výtvarného umění. Po neúspěchu se pokusil napsat operní libreto pro svého spolubydlícího, který studoval hudbu. Ale ani zde neuspěl.

Architektura

Vídeň se může pyšnit památkami z dob římské invaze na sever (neplést si s vánočními nákupními zájezdy z Itálie), gotickou stavbou z kategorie evropské TOP 10 – katedrálou sv. Štěpána, barokními skvosty i pozoruhodnou moderní architekturou. Jejím zřejmě nejznámějším zástupcem je Friedensreich Hundertwasser, jehož stavby a design jsou stejně divoké a komplikované jako jeho jméno. Přesvědčte se přímo v Hundertwasserově muzeu na Untere Weißgerberstraße 13. Ale tentokráte přijíždíme do Vídně kvůli vrcholnému představiteli secese a moderny ve výtvarném umění Klimtovi, porozhlédněme se tedy po znacích secese. To je ostatně ve Vídni velmi jednoduché. Stačí zvednout hlavu. Řada budov nese zdobné secesní prvky, ornamenty, rozevláté, často zlacené přírodní motivy. Secese se podepsala a často dodnes udržela také v interiérech, užitných předmětech, nábytku. Můžete se o tom často přesvědčit právě v některé z mnoha zdejších kaváren nebo v Leopoldově muzeu (Museumplatz 1).

Muzea

Jen na prohlídku všech vídeňských muzeí byste potřebovali, hrubým odhadem, rok. Nabídka je neskutečně široká. Od muzea pohřebnictví, kde se můžete pro legraci nechat zavřít do rakve, po muzeum věnované anatomii a patologii. Pro ty, kterým plně postačí morbidita večerních zpráv na Nově, bych doporučil raději návštěvu Přírodovědného muzea nebo rovnou celé Muzejní čtvrti. A přidám ještě osobní tip pro obdivovatele historické kartografie – Rakouskou národní knihovnu a její unikátní výstavu glóbusů (se svými 640 exponáty největší na světě) a dalších kartografických děl.

Viden-Nude-veritas.jpg

Obraz Nude Veritas – Nahá pravda vystavuje Rakouské divadelní muzeum. Nahá žena v životní velikosti, která nic nezakrývá, nastavuje divákovi zrcadlo.

Viden-obraz-Polibek.jpg
Obraz Polibek je považován za nejcennější dílo Gustava Klimta.

Konečně Gustav Klimt

Přece jen – ještě ne. Přestože Klimt vládne letošní kulturní sezóně ve Vídni, byla by škoda vynechat další výtvarné počiny – největší sbírku obrazů Egona Schieleho ve vícekrát zmíněném Leopoldově muzeu, palác Albertina, s největší sbírkou grafiky, a rozhodně Mumok – Muzeum moderního umění v Muzejní čtvrti.

Teď tedy ke Klimtovi. Vídeň i zbylý kulturní svět si připomíná 150 let od narození tohoto umělce sérií výstav. Do 6. května v Uměleckohistorickém muzeu najdete výstavu soustřeďující Klimtovo dílo vzniklé mezi lety 1886 až 1897. Do 27. srpna v Leopoldově muzeu obrazy z cest. Také již zmíněná Albertina připravila výstavu, především Klimtových kreseb, skic i dokumentace jeho díla. Tady trvá výstava do 10. června. Okolo čtyř set skic vlastní Vídeňské muzeum. Vystaví je od 16. května do 16. září. Vrcholem „klimtovské sezóny“ bude výstava v Horním Belvedéru, která se uskuteční v termínu od 12. 7. 2012 do 6. 1. 2013. Muzeum Belvedér vlastní největší kolekci Klimtových obrazů a mimo jejich kompletní vystavení slibuje i netradiční instalaci.

Součástí oslav bude i řada odborných seminářů, přednášek pro veřejnost a dalších doprovodných akcí na téma Gustav Klimt.

A to není všechno…

…co současná Vídeň může nabídnout návštěvníkům. Ptáte se, kde je Schönbrunn, lipicáni ze Španělské dvorní jízdní školy, Vídeňská státní opera, vyhlášená botanická zahrada, Prátr s jedním ze symbolů Vídně obřím ruským kolem, drahokamy přetékající Klenotnice, kde jsou projížďky fiakrem, nádherné vídeňské parky, noční život…?

Inu. Zřejmě je jen jediná možnost, jak poznat a zažít všechno, co jedno ze čtyř nejnavštěvovanějších měst v Evropě nabízí.

Do Vídně se přestěhovat.

Pavel Radosta
WienTourismus
Téma: 
Výlety
Do Vídně za Gustavem Klimtem
Číslo 2/2012
||

Informace pro předplatitele

MZ-Predplatne.jpg

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2017

1/2017 vychází 2. února
2/2017 vychází 6. dubna
3/2017 vychází 1. června
4/2017 vychází 3. srpna
5/2017 vychází 5. října
6/2017 vychází 7. prosince

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2016

1/2016 vychází 4. února
2/2016 vychází 7. dubna
3/2016 vychází 2. června
4/2016 vychází 4. srpna
5/2016 vychází 6. října
6/2015 vychází 1. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

3. 10. 2017

Od pátku 20. 10. do soboty 11. 11. 2017 v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně.

Kniha-Praha_souhrn.jpg

3. 10. 2017

Martinsky-hody-v-Kyjove_souhrn.jpg

Stránky