Jedna ze „zazděných“ jeptišek v boční lodi kostela.

V Dolních Kounicích najdete unikátní zříceninu kláštera – podle senzibilů místo s největší energií u nás!

Vítejte do světa tajemna a dosud nevysvětlených jevů z hlubin historie českého království! Moje země připravila seriál Tajemství minulosti, ve kterém vás bude seriózním a věcným způsobem seznamovat s řadou dosud nevysvětlených faktů či úkazů.

Nebeská růže:

krví zalévaná, hříchy zkosená

Klášter v Dolních Kounicích nevznikl jako ovoce zbožnosti svého zakladatele, pana Viléma z Kounic a Pulína. Právě naopak – šlo o pokání za Vilémovy bezbožné činy, jež mu uložil osobně sám papež.

Pověst praví, že v roce 1175 Vilém porazil rakouského vévodu Jindřicha II., který později v náhodné potyčce s Moravany dokonce padl. Vilém prý též pobořil Vídeň. To by papeži tolik nevadilo – Vilém se však při drancování na rakouském území nezastavil ani před kláštery a chrámy, z nichž řadu „zkazil“ a vyloupil. Což už je historicky prokázaný fakt.

Šlechtice proto dal papež do církevní klatby, což byl v dané době velký průšvih – na Vilémových panstvích se nesmělo oddávat, křtít ani pohřbívat, samotného Viléma i jeho poddané směl kdokoli beztrestně zabít. Proto se vydal do Říma, aby s papežem vyjednal zrušení klatby. Kolik ho to stálo na penězích, není známo – víme však, že mu římský biskup přikázal vybudovat nový klášter.

Klášter si staví hrad

Vilém pro něj zvolil překrásné místo u řeky Jihlavy a líbezné jméno: Rosa Coeli neboli Růže nebeská. Stavba kláštera – jehož plány byly od počátku velkorysé – začala v roce 1181 a už o dva roky později do něj byl uveden řád premonstrátek: jedná se tak o nejstarší ženský klášter na Moravě.

Nové duchovní centrum začalo brzy vzkvétat. Zlí jazykové z řad historiků tvrdí, že tomu napomohla i falešná zakládací listina, již si sestry premonstrátky nechaly zhruba o sto let později vyhotovit. Nesla vročení 1173 a zbožným jeptiškám přidělovala víc majetku, než jim původně Vilém daroval.

Také díky tomu se klášter rychle dočkal nebývalého rozmachu. V roce 1268 už byl tak významný, že si ho pod svůj patronát vzal osobně papež Kliment IV. Bohatý klášter si mohl dokonce dovolit postavit na svoji ochranu hrad na kopci nad klášterem! To je věc v dějinách českých klášterů zcela unikátní.

Někdy v polovině 14. století pak začala rozsáhlá gotická přestavba Rosy Coeli. Z původních románských objektů nezůstal téměř kámen na kameni – zvláště poté, co se objekt dostal do rukou krále Václava II., který věru nebyl žádný troškař. Velkolepá přestavba prováděná nejlepšími stavebními hutěmi z Vídně a Prahy nebyla zřejmě nikdy úplně dokončena. Přesto však přinesla čas největšího rozkvětu Nebeské růže, která tehdy byla srovnatelná se stavbami z ruky Petra Perléře a dalších velikánů.

– více v tištěném vydání Mojí země (na stáncích od 3. 6. 2016, nebo předplatné přes společnost SEND) nebo elektronickém vydání (registrací přes (Alza.cz)