Konec-sveta-sup.jpg

Na zánik všehomíra se naši předkové chystali co chvíli.
Jednou se ho ale lidstvo opravdu dočká…

Bude konec světa.

Už zase?

Staří Češi brali konec světa jako reálnou možnost, jako věc, k níž může dojít třeba příští týden. Někdy se podle toho i chovali – třeba jako bohatá zbožná vdova Kateřina Pabiánková, která v Plzni před koncem světa ohlášeným na 14. únor 1420 vynesla na náměstí své drahé oděvy, nábytek a vůbec všechny cennosti, aby je demonstrativně spálila.

To ovšem ještě byla Plzeň husitským „městem Slunce“ – jedním z těch pár (vedle Žatce, Loun, Slaného a Klatov), jež měla být při očekávaném brzkém zániku světa ušetřena. Nedlouho poté se ale Plzeňané s husity rozkmotřili a stali se jejich zavilými nepřáteli.

Tehdy se také projevila prozíravost vdovy Pabiánkové. Do ohně totiž nevrhla svoji sbírku dlužních úpisů, díky níž se zas rychle vrátila mezi bohaté patricie. Čert ví, jak to jednou hodlala vysvětlit při posledním soudu?

Prosím, vezmi si mé jmění, já chci žebrat!

Příběh vychytralé plzeňské vdovy je spíše historická anekdota. Konec světa byl ovšem velmi vážná věc. Záminkami k jeho ohlašování byly nezvyklé přírodní úkazy, epidemie chorob či prostě jen přemnožení žebravých mnichů – proroků zániku.

Konec-sveta-svicka.jpg

Celý křesťanský svět nejvíc spoléhal na brzký konec všeho stvoření v roce 1000. Věřilo se, že po tisíci letech historie se Ježíš Kristus vrátí na zemi, porazí satana, udělá tady pořádek a hlavně při posledním soudu oddělí spravedlivé od nespravedlivých.

Po celý rok 999 se proto dály věci nevídané. Bohatí lidé masově rozdávali své jmění, aby snadněji dospěli do ráje (však to znáte – spíš projde velbloud uchem jehly než bohatec do království božího). Jenomže docházelo k bizarním situacím, kdy jejich majetek nikdo nechtěl! Všichni toužili po prvotní chudobě a čistotě, jež jim měla zaručit život věčný.

Hříšníci se předháněli ve veřejných zpovědích a prosbách o odpuštění, flagelanti se bičovali, aby napodobili utrpení světců, lidé se masově postili a modlili – a nepracovali.

Jenomže ohlášené datum konce světa přišlo a ono nic. Zůstal jen všeobecný rozvrat hospodářství, potulní poddaní zběhlí od svých pánů a opuštěný majetek, k němuž se rozpačitě vraceli původní vlastníci či drze hlásili různí vykukové.

Konec-sveta-vejce.jpg

Všichni nosem vzhůru ulehneme

Konec-sveta-diar.jpg

Někdy tehdy přišlo na svět i nové slovo – chiliasmus (od řeckého chilioi = tisíc). Označovalo nástup tisícileté přímé vlády Krista na Zemi, po níž měl následovat konečný zánik světa. Během uplynulého milénia se vyskytl bezpočet hlasatelů chiliastické myšlenky – zvlášť později v USA, kde o nich existuje i spousta vtipů.

My jsme ale znovu v husitské éře, kdy se příchod božího království zdál být za rohem. Nikdo už neví, jakým propočtem se došlo k závěru, že konec světa bude – poněkud ironicky – při masopustu roku 1420. Zachovalo se ale dost znamení, podle nichž byl příchod zániku neochvějně ohlašován: třeba smrt krále Václava IV., při níž prý panovník řval jako lev z Apokalypsy. Kazatel Koranda křičel: „V některý den všichni nosem vzhůru budou ležet zemřevší!“

BLAŽENÍ MUSLIMOVÉ

Konec světa řeší také islám. V zásadě předestírá podobný mechanismus jako křesťané. Liší se ovšem v řadě detailů: podle jedné z verzí se například do akce zapojí i islámský prorok Ježíš (Issa), který na nádvoří mešity porazí ďábla a jako imám pak povede modlitby věřících. Za zmínku možná stojí, že v islámském nebi by měli „věčně blažení“ existovat ve svých mladých a krásných tělech – ne v těch, jež měli v okamžiku smrti.

Ničení ve jménu dobra v těch letech dostupovalo vrcholu. Potulní kněží kázali, aby „pole byla kažena a ovocné stromy káceny“. Majetek byl považován za hřích (nepřipomíná vám to komunismus?), chrámy a kláštery za pelechy modloslužebnictví, knihy a sochy za dobrý otop. Drancování a ničení bylo na denním pořádku. Našli se i tací, kteří odmítali nosit oděv a sex považovali za jinou podobu svatého přijímání! Husitské zástupy stále narůstaly, neboť se k nim směl připojit každý – i děti proto odcházely od rodičů a manželé od manželek.

Jenže v onen tolik očekávaný masopustní den nezačala nebesa dštít oheň a síru, nýbrž drobně poprchávalo a vůbec bylo nijace. Nanicovaté bylo i vysvětlování kněží, že Ježíš sice přišel, ale nenechal se poznat. A že – konec nekonec – husité musejí za příchod božího království bojovat dál.

Konec-sveta-kriz.jpg

Komenský našel útěchu

Nejvýznamnějším českým chiliatikem-teoretikem byl, pro mnoho lidí asi kupodivu, Jan Amos Komenský. Jeho nešťastný osud – rodina zemřela na mor, knihy i rukopisy byly dvakrát spáleny – ho jistě opravňoval k pesimismu. Útěchou se proto starému muži stala víra v brzký příchod spravedlivějšího světa, v jejímž zájmu ovšem Komenský neváhal ani vydávat různá pochybná proroctví a věštby.

Úvahy o konci světa neodešly s nešťastným Učitelem národů. Hlásily se vždy na koncích staletí, v dobách přírodních katastrof, čekání na Halleyovu kometu atd. atd.

VÍTEJTE NA KONCI SVĚTA

Míst s tímto názvem najdete řadu: většinou jsou to mořské mysy. Svůj vlastní Konec světa však máme i my. Je to místo na hranicích mezi Čechami a Moravou, poblíž obce Hamry nad Sázavou. Zajděte si vyzkoušet, jak je na takovém konci hezky!

Dnešní apokalyptikové už pro ně ani žádnou záminku nepotřebují – prostě jen ohlásí datum zániku světa a zkasírují své ovečky (jimž pak vysvětlí, že finální show se trochu odkládá).

Adventisté sedmého dne konec světa vyhlíželi už v roce 1844, Svědkové Jehovovi pak v letech 1914, 1925, 1931 a 1975. A vzpomínáte na Pjotra Kuzněcova, který se v roce 2007 se svojí sektou zakopal do podzemních zemljanek, aby tam přečkali soudný den?

Nyní je v módě mayský termín konce světa – 21. 12. 2012. Byť mnohokrát vysvětlený jako nedorozumění, pořád slouží velkým kšeftům.

Vědci ovšem suše dodávají, že mnohem pravděpodobnější než božský zásah je zánik pozemského života vinou nárazu asteroidu, obří sluneční bouře anebo třeba série epidemií. Celá Země pak jistě také jednou zanikne – Mléčná dráha se totiž pohybuje vesmírem a srážka s jinou galaxií je pouze otázka času. Ten čas se ale počítá v miliardách let, takže není třeba rozdávat své úspory chudým a oddávat se orgiím v lesích, jak to činili naši předkové…

Ivo Bartík
Pavel Radosta
Vincent van Q.
Téma: 
Zajímavosti
Bude konec světa. Už zase?
Číslo 2/2012
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz