Jeseniky-uvod.jpg

Moje Jeseníky

Jeseníky nejsou jednoduché téma. Už jenom definovat Jeseníky z geomorfologického hlediska, tedy z hlediska vzniku a tvaru reliéfu zemského povrchu. Podle chytré internetové encyklopedie Wikipedie patří námi vybraný region do Východosudetské oblasti, Krkonošsko-jesenické subprovincie. Povědoměji už nám budou znít názvy jednotlivých pohoří této oblasti. Tvoří ji Rychlebské hory (ty si necháme na samostatný výlet), Zábřežská vrchovina, Mohelnická brázda, Hanušovická vrchovina, Králický Sněžník, Zlatohorská vrchovina. A konečně Hrubý a Nízký Jeseník.

Pomyslným předělem Jesenicka na dvě oblasti správní, národnostní i geografické je Červenohorské sedlo, které dělí moravskou a slezskou část Jeseníků. Přestože se nejedná o žádnou otevřenou řevnivost, rozdíl mezi slezskou a moravskou oblastí lze pocítit i dnes. Nedávné administrativní členění České republiky přiřklo Jeseníky Olomouckému kraji. Je pravda, že z takové Bílé vody v Rychlebských horách to mají obyvatelé do svého krajského města téměř sto padesát kilometrů. Ale ani příklon k Moravskoslezskému kraji by na odlehlosti některých oblastí od správního centra nic neměnil.

Jeseniky-historie.jpg
Jeseniky-soucasnost.jpg

Červenohorské sedlo bylo centrem lyžařské turistiky již za první republiky. Jen na snímku z roku 1938 není tolik bílých pásů sjezdovek na protějším svahu.

Snímky z publikace Jeseníky mezi vzpomínkou a přítomností autorů K. Grówka, Libor Malý. Vydalo nakladatelství Knihy 555 Liberec, www.knihy555.cz

Historie

Hornaté Jesenicko nebylo příliš atraktivní pro pravěké obyvatelstvo. Nicméně přes Červenohorské sedlo zřejmě už před třiceti tisíci lety vedla stezka velké zvěře a tím i pravěkých lovců. Po ústupu ledovců se první stálí obyvatelé usadili kolem Zábřehu asi sedm tisíc let před naším letopočtem. Až do příchodu Slovanů v šestém století se v Jeseníkách střídalo keltské a germánské osídlení, nedaleko Bruntálu byl nalezen dokonce důkaz přítomnosti Hunů. Hospodářský rozvoj regionu ve středověku charakterizují těžba železné rudy a zlata, později v novověku rozmach textilního průmyslu.

Dnešní návštěvník Jeseníků pocítí až novodobou historii této oblasti. Tak jako v jiných místech naší země po druhé světové válce se tato část východních Sudet prakticky vylidnila.

Nové osídlení znamenalo zpřetrhání tradic, vazeb, vztahu k místu. Hospodářsky se regionu nedařilo v socialismu, nedaří se mu ani dnes. Jesenicko patří mezi oblasti s nejvyšší nezaměstnaností v republice. A tak šanci vidí především v turistickém ruchu, hlavně v tradičním lázeňství.

Příroda

Turistickému ruchu nabízejí Jeseníky vedle lázní a historických památek nádhernou přírodu.

Ministerstvo životního prostředí dokonce nedávno zvažovalo vyhlášení části Jeseníků národním parkem. Přírodně nejcennější jádro Jeseníků je chráněnou krajinnou oblastí. Otevřeně řečeno, nezdá se mi, že by ochránci přírody a investoři do turistického ruchu nacházeli v Jeseníkách zrovna společnou notu. Moderní rozpor mezi novou sjezdovkou a hnízdištěm tetřeva (například), střetnutí kamzíka s rolbou nebo stanovištěm zvonku vousatého (symbolu přírody Jeseníků) a pneumatikou čínské čtyřkolky (v CHKO symbol rekreační zpupnosti) nemá ovšem lehké řešení ani v jiných oblastech. Nehledě na to, že ani samotní fandové živé přírody netáhnou za jeden provaz. Příkladem budiž zmíněný kamzík. V Jeseníkách původní není, ale daří se mu celkem dobře a patří k přírodním atrakcím. Takže, kamzíka jako vetřelce „odklonit“ z Jeseníků, nebo si na něj zvyknout? Babo, raď!

Jeseníky vlastní jeden přírodní, i když nenápadný klenot. V pohoří, které je více než z osmdesáti procent pokryto smrkovými porosty, se ukrývají mimořádně cenné populace modřínu. Je označován jako jesenický nebo sudetský modřín a jeho výjimečné vlastnosti z něj dělají vyhledávaného partnera do šlechtitelských programů této dřeviny po celé Evropě.

Osobnosti

Priessnitz-2.jpg
Dobový obrázek Vincenze Priessnitze. Poskytl Státní okresní archiv v Jeseníku.

Tuto kapitolku nelze začít nikým jiným než Vincenzem Priessnitzem. V roce 1815 byl patnáctiletý, nevzdělaný, ale inteligentní mladík nucen převzít po otci malé hospodářství v obci Gräfenberk (dnešní Lázně Jeseník). Zřejmě by zůstal do konce života sedlákem, kdyby sám na sobě nevyzkoušel po těžkém úraze léčbu vodou a zábaly. Své léčebné schopnosti začal uplatňovat nejen na sobě, ale po celém kraji. Jeho úspěchy vyvolaly nevraživost zdejších konzervativních lékařů i úřadů. Po zdárné léčbě vysokého úředníka císařského dvora ve Vídni se však podnikavému Priessnitzovi podařilo v r. 1837 otevřít první oficiální lázeňský vodoléčebný dům. Ve svých postupech Priessnitz uplatňoval pět principů: voda, čerstvý vzduch, slunce, pohyb a zdravá strava. Rozumná metoda. Jistě vedle léčby těla pomáhal lázeňský životní styl i zdraví duše. Sám vyznavač zdravého životního stylu zemřel v 52 letech. I za tak krátkou dobu vybudoval lázeňské impérium, získal světový věhlas, uznání i značný majetek.

Priessnitz měl hned v sousedství silnou konkurenci – Johanna Schrotta. Původně přátelé a spolužáci se stali nevraživými rivaly. Oba měli se svými vodoléčebnými metodami stejné, a hlavně velké úspěchy. Na rozdíl od slavnějšího soupeře zařazoval Schrott do „pitných kúr“ i pořádné dávky vína.

Je zajímavé, že ani jeden z proslulých vodoléčitelů, včetně „třetího vzadu“ Josefa Weisse, nepřežil příliš dlouho padesátku. Doufejme, že jen shodou okolností, a ne holdováním vlastním, často drastickým léčebným metodám.

Jeseníky netrpěly nikdy nedostatkem kamene, možná proto se zde narodilo několik významných sochařů. Z 19. století se zachovalo mnoho zejména církevních objektů sochařské a řezbářské rodiny Kutzerů. Dramatickým životním příběhem i skandálními objekty je známá současná sochařka Lea Vivot, narozená v Šumperku a žijící v Kanadě. Mezi významné výtvarníky patří také Adolf Kašpar, mj. ilustrátor legendárního vydání Babičky.

Jeseniky-Welzl_Dawson.jpg
Sugestivní otázka na hrobu Eskymo Welzla v Dawson City, kde alespoň jeho tělo nalezlo svůj „věčný domov“.

Zvláštní místo v plejádě rodáků patří zábřežskému „polarňimu cestovateli“ Janu Welzlovi.

Cestovatel po evropském, asijském i americkém severu (odtud jeho přezdívka Eskymo Welzl), charismatický vypravěč, spisovatel, dobrodruh, zlatokop a hlavně „Čech moravské národnosti“ si získal srdce a přátelství eskymáků, sibiřských lovců i bratří Čapků nebo T. G. Masaryka. I jeho konec v dalekém Yukonu má nádech tragikomedie. Welzl zemřel v roce 1948 ve svých osmdesáti, v hlavním městě Zlaté horečky v Dawson City. Po pádu železné opony kladli čeští návštěvníci městečka na soutoku řek Yukonu a Klondiku k jeho pomníčku květiny. Až před několika lety se zjistilo, že pláčou doslova na cizím hrobě, zřejmě místě odpočinku neznámé indiánky kmene Athabasků. Dnes už je pomníček i kytky na správném místě.

Malleus maleficarum

Do historie regionu se zapsala ještě jedna osobnost, kterou by se ovšem Jesenicko nejraději moc nechlubilo – Jindřichem Bobligem – jménem, spojeným s neslavnou kapitolou jesenické historie. Čarodějnickými procesy v 16. století, které dodnes poutají pozornost veřejnosti, historiků, umělců. Strašlivé řádění nedostudovaného právníka Bobliga na Šumpersku „zpopularizoval“ vynikající film Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice. Film a kniha Václava Kaplického, která mu byla předlohou, jsou pojmenovány po spisu německého dominikána Kramera z konce patnáctého století. Latinsky se tento doslova plamenný návod pro vymýcení temných nadpřirozených sil jmenuje Malleus maleficarum. Kniha definuje ďábla a jeho služebné a družky čarodějnice, metodicky se věnuje popisům jejich rejů a kouzel, symptomům, podle kterých lze čarodějnice identifikovat, a pochopitelně i řešení celého problému – tedy mučení a upalování. Děsivá není jen patologie tvůrce a jeho následovníků, ale i skutečnost, že se spis stal ve své době údajně druhým nejprodávanějším literárním dílem po Bibli.

Jeseniky
Pohled z vnitřku železné masky v podzemí domu, kde Boblig z Edelstadtu se svými pohůnky mučil „čarodějnice“.
Jeseniky
Křížky na zemi v expozici čarodějnických procesů značí jejich oběti.

Těžko říct, co vedlo bijce čarodějnic v patnáctém a šestnáctém století po celé Evropě k tomuto zrůdnému honu. Pravé pohnutky neznáme ani u domácího „mistra“ oboru, již zmíněného Bobliga z Edelstadtu. Touha po majetku obětí čarodějnických procesů? Sadismus? Nebo absurdní a smrtonosná touha budit strach? Nebo vyniknout? Msta na ženách a osobních nepřátelích? Nechme pohnutky patologické povahy Bobliga vyššímu soudu. Ostatně Boblig nebyl osamoceným hromadným vrahem. Bez přisluhovačů, servilních a vystrašených měšťanů, tichého souhlasu panstva a olomouckého biskupství by Bobligem nepošla jen na Šumpersku na hranici okolo stovky obětí.

Ohnivá historie je dodnes mementem vlády strachu, hlouposti a chamtivosti. Dnes, popravdě, i návštěvnickým tahákem regionu. Nejcitlivější a historicky nejvěrnější je zřejmě expozice v šumperském domě rodiny Heindricha Pesckeho, jedné z Bobligových obětí. Prohlídku expozice v březnu a květnu je potřeba předem objednat, od června do září je otevřená každý den. Nová výstava o čarodějnických procesech byla otevřena tento měsíc v Jeseníku, další najdete na zámku ve Velkých Losinách, připomínky procesů pak i na řadě jiných míst regionu.

Ven na vzduch

Jeseniky-Sumperk-Geschaderuv-dum.jpg
Slavnostně nasvícený Evropský dům setkávání, tzv. Geschaderův dům v centru Šumperka je původní dům jedné z Bobligových obětí H. Pesckeho. Dnes v něm sídlí mimo jiné expozice procesů nebo Sdružení cestovního ruchu – Jeseníky.

Opusťme temné podzemní království Bobligových pečlivě vybraných katů a podívejme se po Šumperku a okolí. Město samo je, vzhledem ke své velikosti, plné kostelů. Zajímavý je například nejmladší z nich, pravoslavný kostel sv. Ducha. Dokončený v r. 1998 slouží duchovním potřebám zejména početné řecké menšiny žijící na Šumpersku. Pohledem z výšky se můžete pokochat jak na radniční věži, tak i na nedaleké rozhledně na vrchu Háj. Pokud vyrazíte ze Šumperka směrem na Jeseník, objevíte na začátku obce Rapotín směrovku na „Zemědělský skanzen“ pana Havlíčka. Připravte se ovšem na malý šok. Žádné klasické muzeum s vyleštěnými exponáty, vědecky ověřenými popisky a nezúčastněným dozorem v každém sále. Tady se ve velké stodole tísní pospolu stovky předmětů, jak říká pan Havlíček, „dokumentujících život jesenického podhůří od sedmnáctého století“. Krojovaná figurína, čarodějnice, legendární Zetory 25, Švejkovo mobilizační křeslo i s berlemi a paní Müllerovou (neptejte se mě, co měla dobrá paní Müllerová společného s podhůřím Jeseníků), desítky hodin, motocyklů, kol, kočáry pohřební, kočárky pro děti i pro panenky. Léta padesátá se prolínají s rokokem. Exponáty jsou ponechány svému osudu, opleteny pavučinami, kapoty tatrováckých veteránů jsou ozdobeny kočičími stopami v prachu. Přesto má muzeum kouzelnou atmosféru a na tváři každého návštěvníka vyvolá úžas a úsměv.

MŮJ TIP

Z depresivní nálady expozice čarodějnických procesů vás v Šumperku vyvede nedaleká příjemná a stylová kavárna Cafe Svět. Ze středověku vás zpět přivede třeba pohádkový frňákovník – horký hruškový mošt s hruškovicí. Dobrota.

Zdaleka to není všechno, co pan Havlíček nabízí. Venku narazíte mezi „vejtřaskami“ (záložáci ví, o čem mluvím), sadou automobilů Škoda 1000 MB, maringotkami, předválečnou zemědělskou technikou i na tank T-34, který bojoval na Dukle. Zdá se vám to málo? Pan Havlíček přidává malou zoo s holuby, exotickými slepicemi, kajmanem, zakrslými ovečkami nebo asijským velbloudem. Dále velké dětské hřiště, projížďky na koních, záchrannou stanici čápů… Na Disneyland časem zapomenete. Na „zemědělský skanzen“ pana Havlíčka v Rapotíně nikdy.

Jeseniky
Atmosféru sbírky pana Havlíčka si musíte vychutnat vlastními smysly.
Jeseniky

JESENÍKY – SDRUŽENÍ CESTOVNÍHO RUCHU

Jeseniky-Sdruzeni-cestovniho-ruchu.png

Od roku 1999 mluví „jedním hlasem Jeseníků“ v oblasti cestovního ruchu zájmové sdružení právnických osob JESENÍKY – SDRUŽENÍ CESTOVNÍHO RUCHU. Prostřednictvím Sdružení jeho členové prosazují své zájmy v rámci státní správy regionu a především se spojují ve společné propagaci a marketingu této zajímavé turistické destinace. Tak jako v jiných turisticky atraktivních regionech České republiky začínají chápat i jednotlivé subjekty na Jesenicku, že spojení sil v nabídce neznamená nahrávat konkurenci, ale že může mít kladný účinek pro všechny zúčastněné. Prosadit tento názor ovšem nebylo a není tak docela jednoduché, jak potvrzuje projektová manažerka Sdružení ing. Ivana Gregorová. Podpora turismu v regionu zahrnuje celou škálu různých aktivit, od společných marketingových projektů, propagačních kampaní, konferenční činnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů až po investiční projekty. Sdružení rovněž koordinuje údržbu lyžařských běžeckých tras v Jeseníkách. Zejména při letošní zimě si tak běžkaři v Jeseníkách přišli na své. Sdružení provozuje od roku 2011 nový turistický informační portál na adrese www.jesenikytourism.cz. a má také své velmi oblíbené facebookové stránky pod názvem „Nejkrásnější české hory – Jeseníky“.

Jeseniky-Originalni-produkt.png
Jeseniky

Jednou z aktivit s podporou Sdružení je i přidělování značek Jeseníky originální produkt. Zaslouží si je ty výrobky nebo služby, které v regionu dosahují vynikající kvality a, jak název napovídá, jsou zde původní. Jedním z takových jsou i Staroměstské máslové trubičky paní Gřundělové. Na trubičkách si pochutnávají nejen ve firemní cukrárně v Branné, ale v širokém okolí, paní Gřundělová jich se svými děvčaty ve dvou provozovnách měsíčně vyrobí přes sto tisíc.

Velké Losiny

Jeseniky
Jeseniky
Kostel sv. Jana Křtitele s barokní kaplí.

Jednou z nejstarších a nejatraktivnějších obcí regionu jsou Velké Losiny. Mezi Šumperkem a Jeseníkem leží obec s pohnutou historií, řadou památek, krásným okolím a vyhlášenými lázněmi. Za návštěvu jistě stojí velký farní kostel sv. Jana Křtitele se slunečními hodinami nebo dřevěné kostelíky v nedaleké Žárové a Maršíkově. Jednou z hlavních atrakcí je samozřejmě zámek Velké Losiny. Renesanční objekt je spojen se jménem rodu Žerotínů, kterým patřilo Losenické panství po dlouhá století, i s čarodějnickými procesy.

O lázních se více dočtete v samostatném rámečku na této straně. Povězme si proto něco o další pozoruhodnosti Velkých Losin – ruční výrobě papíru. Ta zde má velkou tradici. Papírna byla založena na sklonku šestnáctého století jako jedna z prvních u nás. Udržela se dodnes a jako jedna z posledních v Evropě se může chlubit nepřetržitou čtyřsetletou tradicí. V roce 2002 byl areál papírny vyhlášen národní kulturní památkou.

Jeseniky-Velke-Losiny.jpg
Typický znak ručního papíru z Velkých Losin byl vtlačován do papíru touto mřížkou, která mu dodávala i charakteristickou strukturu.

Pojďme se podívat, jak se ruční papír ve Velkých Losinách vyrábí. Především, z čeho se vyrábí. Tipněte si. Z bavlny a lnu. Dříve z odpadního textilu, hadrů. Ty bylo potřeba vytřídit, rozřezat a pak vařit s vápnem za zvýšeného tlaku. Dnes se již nepoužívají k výrobě staré hadry, ale čisté bavlněné vlákno, technologie další výroby však zůstala stejná. Rozvařená směs, nyní už papírovina, se dále ve velkých kádích nabírá na tzv. čerpací síta, tenká, stejnoměrná vrstva na sítu je pak základem budoucího ceněného archu ručního papíru. Arch samozřejmě prochází dalšími procesy – klížení, případně barvení, předsušení, lisování a dalšího sušení. Ve starých papírnách probíhalo sušení na půdách, volně na vzduchu. Proto má i papírna ve Velkých Losinách unikátní třípodlažní půdu. Papír se v závěru procesu hladí, zde již na „moderním“ kalandru z konce devatenáctého století. Výroba jednoho archu ručního papíru trvá přibližně tři týdny. Každý arch projde mnohokrát rukama pracovníků, na jejichž zkušenosti a zručnosti závisí jeho kvalita.

Výsledkem je papír nezastupitelný v umělecké grafice, reprezentativních korespondenčních sadách, vzácných tiscích. Mimochodem, kdybyste chtěli mít tento časopis vytištěný na ručním papíru, stál by vás kolem tisícovky. Řadu výrobků z ručního papíru si můžete vybrat za mnohem přijatelnější ceny ve firemní prodejně přímo v areálu papírny. Papírna provozuje také muzeum. Na vlastní oči si můžete prohlédnout tradiční výrobu ručního papíru přímo v provozu. Pokud vám cestou vyhládne, součástí areálu je i příjemná restaurace. Podrobné informace
pro návštěvníky nabízejí stránky www.muzeumpapiru.cz. Muzeum je otevřeno celoročně!

Jeseniky-Velke-Losiny
Příjemná hotelová restaurace.

TERMÁLNÍ LÁZNĚ VELKÉ LOSINY

Jeseniky-Velke-Losiny-lazensky-dum-Eliska.jpg
Příjemná hotelová restaurace

Lázeňství a Jeseníky patří k sobě. Jednou z perel zdejší lázeňské nabídky jsou Termální lázně Velké Losiny. Příroda nadělila zdejším lázním nejen krásné okolí, ale hlavně 36 stupňů teplou sirnou vodu, která vyvěrá v hloubce jednoho kilometru. Voda napájí vnitřní i venkovní bazén (otevřený od 1. května). Je jedním z důležitých faktorů, proč tyto lázně vyhledávají nejen lidé s problémy s pohybovým ústrojím, ale v poslední době stále více i s kožními potížemi. Mimořádné léčivé a relaxační účinky sirných pramenů vedou lázně, jak prozradil jejich obchodní ředitel David Křepský, k plánům otevřít ve Velkých Losinách velký termální park plněný pouze vodou z léčivých pramenů.

Termalni-lazne-Velke-Losiny.png

Lázně disponují několika budovami, z nichž nejznámější je hlavní lázeňský hotel Eliška. Stylově, s respektem k tradici zrekonstruovaná budova je usazena v kouzelném lázeňském parku. Pro klienty s aktivním přístupem k životu je určen Welness hotel Diana nad Velkými Losinami, s nádherným výhledem do okolí. Také tento hotel je vybavený vyhřívaným bazénem, v jeho prostorách si můžete zahrát squash, stolní tenis, od jara do podzimu tenis na perfektně udržovaných venkovních kurtech. Možná tyto přednosti přilákaly na Dianu i prezidenta Václava Klause a řadu dalších zajímavých osobností. Neobvyklou atrakci nabízí hotel i dětem. V doprovodu lesníka a rodičů si mohou projít nedalekou oboru, pozorovat lesní zvěř a dokonce rybařit v místním rybníce.

Lázně Velké Losiny nabízejí celou řadu léčebných a relaxačních procedur, různé úrovně ubytování i speciálních, „na míru šitých“ nebo zvýhodněných pobytů. Všechny léčebné programy probíhají pochopitelně pod dohledem zkušeného lékařského personálu. Nejlepší informace získáte na www.lazne-losiny.cz nebo na telefonu 583 394 111.

Jeseniky
Firemní prodejna Ruční papírny Velké Losiny.
Jeseniky
Klima na Pradědu je drsné. Na vrcholu nerostou žádné dřeviny, jeho průměrná roční teplota se pohybuje kolem nuly. Na jihu Aljašky je tepleji.

Karlova Studánka

Jeseniky
Léčivé prameny „nevysychají“ ani v největších mrazech.

Já vím, v Jeseníkách existuje hodně obcí a měst, které stojí za návštěvu. Přesto mým favoritem zůstává lázeňské městečko nedaleko Vrbna pod Pradědem – Karlova Studánka. Romantické údolí Bílé Opavy, jedno z nejčistších ovzduší ve střední Evropě, stylová architektura lázeňských domů, to vše dělá z Karlovy Studánky kouzelnou oázu.

Bezpochyby je zásluhou obce, že do veřejného prostoru nepustila divoký marketingový cirkus známý z jiných míst. Decentní a jednotné vývěsní štíty, tabule, dřevěné poutače, vše sladěno s pohádkovými kulisami dřevěných staveb. Žádné oranžovomodrorudozelené bannery, žádné záplavy módních oděvů z Hanoje na chodníku, žádné fasády zvoucí k zaručeným výhrám do kasina. Čisté, klidné a veskrze příjemné městečko, ve kterém musí být radost se léčit nebo jen tak v klidu pobýt. Doufám, že můj dojem nebyl náhodný a „Studánka“ že zůstane studánkou čistou i do budoucna.

Jeseniky-retro-zavody-Dolni-Morava.jpg
Jeseniky
Lyžaře minulosti představuje při každoroční recesistické akci i „machr“ Jan Antonín Duchoslav. To současná „sněženka“ na vedlejším snímku je už vybavená jako jezdec Formule 1. I u nás se uvažuje o zavedení povinnosti nosit na svazích helmu, alespoň pro děti. Rozumní rodiče a rozumné děti tak samozřejmě činí i bez zákona.

Praděd

Jeseniky
Děd Mrazík se zastavil letos i v Karlově Studánce.

Vynechat nejvyšší moravskou horu při návštěvě Jeseníků by byl turistický hřích. V zimě je ovšem výprava na vrchol úkol pro zdatnější jedince. Nejbližším, autem na povolení nebo autobusem přístupným místem je známá Ovčárna, dál musíte na běžkách nebo po domluvě se správou hotelu na vysílači rolbou. Ano, na vrcholu Pradědu, kde před sto lety byla postavena kamenná rozhledna s ubytovnou, je dnes televizní vysílač. V době svého vzniku v osmdesátých letech přijímaný s nevolí je dnes stožár symbolem 1 492 m vysoké hory. Jeho věž sahá do výšky 162 m, proto se ten, kdo se dostane až na vrchol věže, ocitne na nejvyšším pevném bodě České republiky. V budově vysílače je hotel s restaurací a musí být jistě zážitkem povečeřet na jeho ochozu. Pokud není venku, jako v době mé návštěvy, čtyřiadvacetistupňový mráz.

EKONOMICKÉ PERPETUUM MOBILE

Jeseniky
Jako doruda rozpálený Golem působí části turbíny. Její výkon by se však mohl měřit ve stovkách Golemů.
Jeseniky
Ředitel elektrárny Jan Babák.

Taky vás někdy napadlo, jaký to má smysl čerpat vodu na kopec a pak ji pouštět zase dolů? Dělají to takhle v elektrárně Dlouhé stráně nedaleko obce Loučná nad Desnou a vysloužili si za to titul Největší div České republiky. Pojďme se na ni blíže podívat spolu s ing. Janem Babákem, zodpovědným za provoz elektrárny.

Celý název tohoto vodního díla, dokončeného v r. 1996, jak upřesňuje Jan Babák, je Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Její název charakterizuje její funkci. Elektrárna přečerpává. V noci, kdy je elektřina levnější, vodu čerpá ze spodní nádrže do horní. Přes den, kdy cena elektřiny výrazně stoupá, roztočí voda z horní nádrže turbíny opačným směrem a elektrárna zásobuje přenosovou sít elektřinou. Samozřejmě, více energie na tuto činnost spotřebuje, než vyrobí. Fyzikální perpetuum mobile to ještě není. Vyrobí asi tři čtvrtiny energie, kterou spotřebuje. Ale rozdíl v „denních“ a „nočních“ cenách elektřiny ve složitém mezinárodním propletenci přenosových a rozvodných sítí je zhruba čtyřnásobný. Tímto zdánlivě jednoduchým trikem se cena elektrárny, která přesáhla šest miliard, vrátila za sedm let! Ale elektrárna jenom nevydělává, jejím úkolem je i stabilizace a vyrovnávání kolísavé potřeby elektrické energie.

SEDMÝ DIV Česka

Ale nechme ekonomiku a podívejme se na technické řešení. Aby se co nejméně narušil ráz okolní přírody, je téměř celý provoz elektrárny ukryt pod zemí. Výškový rozdíl mezi horní a spodní nádrží přesahuje 500 metrů. Voda z horní nádrže proudí půldruhého kilometru dvěma železnými tunely o průměru 3,6 m. Každým z nich protéká při plném výkonu téměř 70 tisíc litrů vody za sekundu. Úkol pro počtáře – za jak dlouho by obě „roury“ naplnily průměrný plavecký bazén? Správně. Za tři nebo čtyři vteřiny. Ohromující síla vody vyžaduje zcela mimořádné vybavení „strojovny“. Dovedete si představit tlak, který působí na kulové uzávěry (v elektrárně je všeho „do páru“ – disponuje dvěma turbínami), na lopatky turbín, sílu elektromotorů otáčejících soustrojí? Výkon generátorů?

Víte co? Běžte se na ni podívat sami. Elektrárna, patřící do sítě ČEZu, zpřístupnila většinu provozu včetně vybavení veřejnosti, exkurze s průvodcem jsou zážitkem i pro nás, technické antitalenty. Informujte se o možnostech návštěvy tohoto díla na www.dlouhe-strane.cz.

Jeseniky-Dlouhe-strane-horni-nadrz.jpg
Jeseniky
Z cesty na sousední Vikantice vypadá Branná jako malebná alpská vesnička.

Branná

Jeseniky
Kostel sv. Michaela v Branné.

Obec Branná ležící na cestě z Hanušovic do Jeseníku možná není tak známá jako nedaleké lyžařské centrum Ramzová, ale má kouzlo, které by jí mohla vyhlášená lyžařská střediska závidět. I zde jsou výborné podmínky pro sjezdové lyžování i běžky, v létě pro cyklovýlety i výšlapy do blízkého i vzdálenějšího okolí. Ale zajímavá je i samotná obec. Přímo v jejím centru najdete zčásti přístupný hrad a zámek Kolštejn, nedaleko renesanční radnici, klasicistní faru. Náměstí dominuje kostel s pohnutou historií. Původně evangelický z počátku 17. století byl přesvěcen na katolický kostel sv. Michaela. Pokud budete mít štěstí a dostanete se dovnitř, překvapí vás bohatě zdobený oltář a zejména unikátní kazatelna. Část vybavení pochází z již zaniklého poutního kostela Panny Marie. Týká se to také vzácné sošky Panny Marie, přivezené z Jeruzaléma. Ve venkovském kostele je ovšem, z pochopitelných důvodů, její kopie. A ještě jedno lákadlo Branné. Přímo naproti Relax centru Kolštejn je malá „Zámecká“ cukrárna. V sezoně zde můžete posnídat přímo z výroby lahodné máslové trubičky, o kterých už byla zmínka v souvislosti se značkou Jeseníky – originální produkt.

VITÁLNÍ SVĚT

Jeseniky
Relax-centrum-Kolstejn.png

Relax centrum Kolštejn v Branné je ukázkou aktivního a cílevědomého přístupu k nabídce služeb v oblasti turistického ruchu v Jeseníkách. Komplex zahrnující tříhvězdičkový hotel, turistický hotel, wellness centrum, restauraci a bowling bar je vyhledávaný privátní i firemní klientelou z celé republiky. Stejně tak aktivně a cílevědomě působí i mladý manažer komplexu Ing. Tomáš Drápal.

Jaká je hlavní konkurenční výhoda vašeho centra?

V první řadě samotná Branná, sídlíme uprostřed jejího překrásného náměstíčka, které dotváří pohádkovou atmosféru každého pobytu. A okolí nabízí řadu aktivit – turistiku, lyže, běžky, lanové centrum, koloběžky… Samotný komplex Relax centra Kolštejn se od jiných hotelů liší především rodinným přístupem k hostovi.

Málokdo by tady, trochu stranou lázeňských center, čekal tak širokou škálu wellness programů, jakou nabízíte. Čím jste se inspirovali při vytváření její skladby?

Vsadili jsme na jedinečnost, která nás všechny obklopuje, na přírodu. Kombinujeme tradiční procedury s naší „příchutí“ bylinek.

Jeseniky-Relax.jpg

Škála léčebných a relaxačních procedur je opravdu velmi široká. Kterou byste vašim klientům doporučil vy?

Začnu novinkou, kterou chystáme od března letošního roku – „Druidské měšce“. Jedná se o kombinaci bylinné perličkové koupele s masáží bylinnými měšci. Je to nové a originální. Pokud jde o osvědčenou proceduru, tak vřele doporučuji bylinnou parní káď Fitodar.

Ve vaší nabídce jsme našli i „privátní wellness“. Můžete tuto službu přiblížit?

V komplexu Kolštejn je k dispozici rozsáhlé veřejné wellness centrum, kterému říkáme „Vitální svět“. Právě ten je jedním z největších „taháků“ pro naše hosty. Privátní wellness nabízíme uzavřené společnosti. Nejčastěji jsou to partnerské či manželské páry, kterým garantujeme maximální soukromí, romantiku, šampaňské, svíčky a magickou podkreslující hudbu.

Na závěr to nejdůležitější – v jakém rozmezí se pohybují ceny za tyto nadstandardní služby? 

Já tvrdím, že nadstandard je u nás standardem. Wellness hotel Kolštejn jsme certifikovali dle evropské jednotné klasifikace do kategorie tříhvězdičkových, ale hosté u nás najdou úroveň čtyřhvězdičkovou.

Kontakt:
Relax centrum Kolštejn
788 25 Branná 60, tel.: 583 286 421
e-mail: info@relaxkolstejn.cz
www.vitalni-svet.cz

Jeseniky-Socha-slona.jpg
Nešel tudy Hanibal ani cirkus Humberto, přesto je kamenná socha slona symbolem nádherného pohoří Králického Sněžníku.

Co nám uniklo

Jistě mnoho. Nelze poznat tak velkou oblast, jakou jsou Jeseníky, za několik dnů. Starousedlíci tvrdí, že ani za několik týdnů, měsíců či let. Připomeňme si tedy, co nám z Jeseníků ještě uniklo.

Především samotné město Jeseník a v něm současné Priessnitzovy lázně, rozsáhlý areál lázeňských domů a parku. Dále Vlastivědné muzeum Jesenicka, sídlící v historické Vodní tvrzi. Nedaleko Jeseníku, na nádraží v Horní Lipové, se nachází železniční Muzeum Slezského Semmeringu. Severně od Jeseníku, nedaleko obce Česká ves, je populární vyhlídka Čertovy kameny. Tato oblast je vyhledávaná také skalními lezci, některé výstupy patří k nejobtížnějším u nás.

Jeseniky-ropik.jpg
Řopíky, malé „bunkry“, jsou častým, dnes již jen krajinným prvkem všech příhraničních oblastí, Jeseníky nevyjímaje.
Jeseniky
Tajemnou atmosféru novogotického kostela v Horním údolí nedaleko Zlatých Hor dotvářejí náhrobky přilehlého hřbitova, noc a stopami neporušený sníh.

Populární turistickou destinací je Rejvíz. Horská obec byla díky své stylové architektonické podobě vyhlášena vesnickou památkovou zónou a je druhým nejnavštěvovanějším místem Jeseníků. Přesto i tady lze najít dostatek klidu na lesních cestách, startovat túru třeba na Praděd nebo alespoň k blízkému Velkému mechovému jezírku, obklopenému přírodní rezervací. Rašelinné jezero, skladba rostlin i klimatické podmínky připomínají šumavské jezerní slatě a samotný Rejvíz jako by měl dvojče v Horské Kvildě.

Na východní hranici Jeseníků si nelze nevšimnout řady malých vojenských objektů – tzv. řopíků. Tyto drobné pevnůstky zde byly budovány jako obrana proti možnému útoku Hitlerova Německa v letech 1933–1938. Některé řopíky a pevnostní sruby jsou zrekonstruovány a slouží jako malá muzea a památníky vojenské historie.

Blížící se jaro otevře také brány hradů a zámků, které byly přes zimu zavřeny. Za návštěvu jistě stojí již zmíněný zámek ve Velkých Losinách nebo zámecký areál v Bruntále. Svoje vstupy otevřou také vyhlášené jeskyně – například Na Špičáku. Zpřístupní se rozhledny. I když nejnovější a technicky nejzajímavější rozhledna na Hraničním vrchu u města Albrechtic je přístupná celoročně.

 

Jeseniky-Weissova-vila.jpg
Jedna z nejkrásnějších a nejzajímavější vil severu Moravy – Weissova vila v Jeseníku.
Jeseniky
Dřevěný kostelík v Žárové u Velkých Losin.

Málem bych dodal, že na jaře se hory jesenické otevřou a vydají všechny své poklady. A ono to tak vlastně bude. Sníh po tuhé zimě ustoupí a hory odhalí poklad největší – rašící a rozkvetlou přírodu. Jen při objevování tohoto pokladu pamatujme na legendu o pasáčkovi a patronovi zdejších hor – Pradědovi. Ten jednou požádal pasáčka o ovci z jeho stáda. Pasáček mu ovci dal (aby ne, Praděd je bratrem Krakonoše a co do postavy si s ním nezadá) a Praděd mu za odměnu otevřel horu a přivedl jej k pokladu. „Vem si zlata do jedné kapsy. Ale ani trochu navíc,“ hřímal, jak mají obři v jeskyních ve zvyku. „Sic se skála zavře a nikdy tě již nevydá.“ Jak se dá čekat, pasáček české národnosti si vzal navíc zlatou lampičku. Skála se zavřela a o pasáčkovi víc nikdo neslyšel.

A ponaučení? Neberme z pokladů přírody víc, než smíme. Ani v Jeseníkách.

MŮJ TIP

Jeseniky
Jeseniky-Na-Rychte.jpg
Jeseniky

Na cestování po světě i vlasti nejsou nejzajímavější památky, architektura nebo rosnatka okrouhlolistá, ale setkání s lidmi. Zajímavými lidmi. Jedním z nich je i sochař Jaroslav Pecháček z Hanušovic. Svoje díla „sochá“ ze dřeva výhradně motorovou pilou a pouští se i do takových filigránských prací, jako je dřevěný erb. Se svou ženou Marií provozují v části zvané Na Rychtě hostinec s nepopsatelnou atmosférou, galerii Na půdě, stylové ubytování na bývalé faře, pořádají sochařská setkání, kurzy, koncerty. Pokud hledáte místo, které má ducha, a lidi, kteří mají duši, pak se zastavte v Hanušovicích u Pecháčků (www.abakuk.cz).

Jeseniky-sjezd-z-Keprniku.jpg
Pavel Radosta
Ladislav Müller
Z publikace Jeseníky mezi vzpomínkou a přítomností autorů K. Grówka, Libor Malý.
Archiv
MÚ Šumperk
Státní okresní archiv v Jeseníku

Autor děkuje následujícím lidem za rady, informace a pomoc při vzniku tohoto článku: Bohumile Tinzové, Ivaně Gregorové a Barboře Hauškové, Olze Gřundělové, Janu Babákovi, Janu Jurčíkovi a všem dalším, na které pod tlakem uzávěrky zapomněl.

Téma: 
Regiony
Moje Jeseníky
Číslo 1/2012
| |

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz