Nenápadný půvab

KARTOFRAFIE

II. České země

V minulém čísle časopisu Moje země jsme si přiblížili tvorbu map v dávné i nedávné historii ve světě. Podívejme se, jak tvořili v minulosti kartografové obraz našich zemí.

Klaudyanova-mapa-Cech-1518.jpg
Klaudyánova mapa Čech z roku 1518.

Díky evropsky významnému pravěkému osídlení jihu Moravy máme dnes světový unikát, mapu Pálavy vyrytou do mamutího klu. Skutečné mapování území dnešních Čech, Moravy a Slezska začalo však o zhruba pětadvacet tisíc let později. Samozřejmě nejprve v dílech světových a evropských kartografů. Často v hodně zkreslené nebo nesprávné podobě i s chybným místopisem. Za první přesnější zákres našich zemí je považována mapa norimberského kartografa Etzlauba z konce 15. století. Praha, která byla se svými téměř čtyřiceti tisíci obyvatel velmi významným středověkým evropským městem, se v této době objevila také na kopii proslulé Ptolemaiovy Geografie.

První samostatnou mapou Čech je pravděpodobně dílo Mikuláše Klaudyána z roku 1518. Mapa formátu 126 × 64 cm byla vytištěna v Norimberku z dřevěných desek. Jedná se tedy o kolorovaný dřevoryt, jehož jediný známý otisk je v současnosti uložen v biskupské knihovně v Litoměřicích. Samotná mapa pokrývá spodní třetinu podlouhlého grafického listu. Zbývající prostor zabírají četné heraldické symboly, obraz panovníka Ludvíka Jagellonského a vozu zapřaženého na obou koncích. Dobová karikatura tak zřejmě vyjadřovala politické zmatky v českých zemích za vlády nevlády krále více uherského než českého. Nebo že by se jednalo o pokus vystihnout českou národní povahu?

Mezi středověké tvůrce map se zařadil, pro někoho možná překvapivě, i Jan Amos Komenský. Snaha o co nejdokonalejší dílo o moravských dějinách přivedla Učitele národů k vypracování mapy Moravy. Její první výtisk je datován rokem 1624, postupně byla doplňována, upravována a hlavně vydávána ještě po dalších sto padesát let.

Dalším drahokamem mezi starými mapami jsou listy Moravy a Čech vytvořené již výsostným kartografickým profesionálem Janem Müllerem v první čtvrtině 18. století. Müller byl pověřen zmapováním celého rakousko-uherského mocnářství. Začal Moravou, většího věhlasu a častého vydání se pak dočkala mapa Čech, zpracovaná v 25 samostatných listech. Po slepení získala rekordní velikost 240 × 280 cm. Mimochodem, právě tato mapa zdobila mimo jiné i pracovnu prvního českého prezidenta Václava Havla. Mapování Čech a Moravy však bylo nesmírně náročné jak finančně, tak i časově, navíc Müller onemocněl a v pouhých osmačtyřiceti letech zemřel. Ambiciózní plán vytvoření detailní mapy celého císařství nesplnil, nedokončil ani rozpracované Slezsko.

Kralovstvi-Ceske-1883.jpg
Kralovstvi-Ceske-1883-detail.jpg
Mapa z r. 1883 českého kartografa, geodeta a statistika Josefa Erbena obsahuje, jak uvádí její autor, „veškerý obce nad 300 obyvatel, všechny fary, filialní kostely, všecky silnice a železnice, pošty a stanice telegrafní, znamenitější zámky a sutiny atd. atd.“. Mapa je bohatě zdobená, pozoruhodná je především rytina dvouocasého lva s kartuší obsahující dnešní terminologií tiráž mapy.
Mapa-Rakousko-Uhersko-historicka.jpg
Mapa-Rakousko-Uhersko-historick_detail.jpg
Mapa Rakouska-Uherska vídeňského nakladatelství Freytag a Berndt z konce devatenáctého století.
Historicka-mapa-CSR-1933.jpg
Zobrazení nového státu — Československé republiky — se stalo součástí velkého atlasu z roku 1935. Mapa vyniká jemnou barevností, pečlivou čárkovanou grafikou a z dnešního pohledu působí i mírně nostalgicky. Předplatitelé časopisu Moje země najdou její reprodukci v originální velikosti vloženou v tomto čísle.
Historicka-Praha-1847.jpg
Praha na plánu Jana Lotha z r. 1847. Jan Loth tvořil velmi efektní mapy, plán Prahy není výjimkou, patří k nejhezčím městským plánům vytvořeným u nás. Rytiny zobrazující významné pražské budovy její vzhled ještě vylepšují. Mapa je ovšem velmi dobře zpracovaná i věcně, je doplněna podrobnou textovou částí. Kvality čerstvě vydané mapy možná ocenil generál Windischgrätz při potlačování revolučních nálad v Praze v r. 1848.

Müllerovy mapy určovaly věcnou podobu map Moravy a Čech, pochopitelně s řadou změn, kterým bychom v naší době říkali aktualizace, po celé osmnácté století. V jeho druhé polovině se staly podkladem pro tzv. „první vojenské mapování“. Z popudu Josefa II. se zintenzívnila tvorba na svou dobu velmi podrobných map v měřítku 1 : 28 800. Jejich obrazovou složku doplňoval velmi detailní slovní popis. První vojenské mapování následovaly v počátku devatenáctého století další „vlny“, rovněž v režii armády. Ryze účelové vojenské mapy doplňovala v tomto století hojná produkce map tematických, plánů měst i regionů a přehledných map určených pro komerční účely. Většinou byly bohatě kolorovány a vyzdobeny grafickými prvky – vedutami, kartušemi, parergony. Významnou roli zde hrál nejen kartograf, tvůrce mapového podkladu, ale i rytec, který mapu vyryl nejčastěji do měděné desky a jehož doprovodná ilustrace mnohdy mapu povyšovala na umělecké dílo. Mezi známější tvůrce map patřili v devatenáctém století například Josef Erben, Jan Loth nebo Karel Kořistka. Vznikala komerční kartografická nakladatelství, jedno z největších v monarchii, rakouské nakladatelství Freytag a Berndt, existuje dodnes.

Dvacáté století plné revolučních změn se promítlo pochopitelně i v kartografii. Pro naše země byl významný závěr vojenského mapování a zpracování mapy nového státu vojenským zeměpisným ústavem v roce 1920. Špičkovým i prestižním dílem byl pak Atlas Republiky československé z roku 1935, vytvořený kolektivem kartografů, geodetů, přírodovědců a dalších odborníků pod vedením profesora Jaroslava Pantoflíčka. Tento atlas se velmi brzy stal historickým dílem. Již roku 1938 se mapa republiky bohužel dramaticky změnila pod tlakem dobře známých událostí a její protektorátní podoba patří k nejsmutnějším obrazům naší historie.

Staré mapy slouží dodnes v mnoha podobách. Jejich reprodukce jsou zajímavým a dekorativním doplňkem moderních interiérů. Pro historiky jsou zdrojem cenných dobových informací. Sběratelům přinášejí vzrušení při hledání vzácných pokladů v antikvariátech, pro movitější představují relativně bezpečnou investici. Zájemcům o staré mapy a historii mapování českých zemí i začínajícím sběratelům výborně poslouží pro první orientaci kniha profesorky Evy Semotanové Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí.

Redakce
Archiv ZES Brno, a. s.
Téma: 
Zajímavosti
Nenápadný půvab kartografie II.
Číslo 1/2012
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Ediční plán 2019

1/2019 vychází 7. února
2/2019 vychází 4. dubna
3/2019 vychází 6. června
4/2019 vychází 1. srpna
5/2019 vychází 3. října
6/2019 vychází 5. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz