Zatímco Děčín se drží „pěkně při zemi“, stolová hora Děčínský Sněžník se nad ním tyčí do výše přes sedm set metrů nad mořem. Kamenná rozhledna, na hoře postavená, připomíná šachovou figuru.

Šumný DĚČÍN

Než vjedeme do Děčína, prohlédneme si ho z výšky – ze stolové hory Děčínského Sněžníku. „Viktoriánskou to rozhlednu z roku 1864. Nejstarší kamennou stavbu svého druhu u nás.“ Poučuje nás ARCHITEKT a popisuje krajinu kolem nás.

❯ „Děčín leží ve velice členitém a pestrém reliéfu. Z jihu vystupují kupy a kužele Českého středohoří, ze severu pískovcové útvary Českosaského Švýcarska. A mezitím si cestu vymlelo Labe.“ ❮

Je tady na Sněžníku krásně, ale zima. Raději pojďme dolů. „Do kaple. Thunské kaple.“ To se tedy moc neohřejeme, ale jak známe pana ARCHITEKTA, jistě to bude stát za to.

❯ „Thunové chtěli změnit ospalý způsob myšlení, a proto zvali do svého sídla jako představitele protimetternichovských reformních sil významné české osobnosti, ale přeměňovali i tvář samotného Děčína. A tak se tato štíhlá pseudogotická kostelní věž nad rodovou kryptou stala dominantou Podmokel.“ ❮

Dnes kaple poskytuje útočiště barokním plastikám, které stály původně na venkovní terase. Před vandaly se zde skrylo nejen čtrnáct mučedníků, ale paradoxně i alegorie Spravedlnosti nebo Síly.

Na jednom břehu Labe dominuje obrázku zámek, přestavěný z původního hradu a náročně zrekonstruovaný městem (nahoře), na druhém Pastýřská stěna s výletní restaurací.

– více v tištěném vydání Mojí země (na stáncích od 4. 2. 2016, nebo předplatné přes společnost SEND) nebo elektronickém vydání (registrací přes (Alza.cz)