Andelicek.jpg

„Smrt se nemění – ale mění se náš přístup k ní. Abychom nepropadli úplné životní rezignaci, vytváříme si jak sami, tak skrze své společenské instituce mechanismy, které smrt odůvodní a zabrání tak všeobecné frustraci.“ 

Odpočívej v pokoji

Hrbitov-v-Uherskem-Hradisti.jpg
Pečlivě udržované, bohatě květinami osázené hroby na hřbitově v religiózním Uherském Hradišti (nahoře) kontrastuje s duchaprázdnou architekturou úložiště uren v Litvínově (dole).
Uloziste-uren-v-Litvinove.jpg

Slovy socioložky Šárky Syslové, která působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, navazujeme na předcházející článek (Ta sladká vůně věčnosti… č. 5/2013). Mgr. Syslová se věnuje problematice smrti a pohřebních rituálů z pozice specifického vědního oboru. Její diplomová práce se zabývala vztahem Čechů ke smrti a z něj vyplývajících podob hřbitovů v oblasti s obyvatelstvem více nábožensky založeným v porovnání s lokalitou s vyšší mírou sekularisty, tedy odklonu od církve.

Smrt je pro společnost „problémem“, pokračuje Šárka Syslová. Lidé se odjakživa těžce vyrovnávají s konečností svého života. Důležitou roli v procesu „přijímání“ smrti hraje náboženství, především ustavováním různých rituálů, pomocí kterých se lidé se smrtí vyrovnávají. Tento vztah společnosti, náboženství a smrti zásadně ovlivnily radikální proměny západoevropské společnosti, které se udály na počátku 20. století. Jedním ze základních faktorů těchto změn byl vzestup sekularizace, která se stala určujícím rysem moderní společnosti a jejíž důsledky měly podstatný vliv na zásadní změnu vztahu ke smrti.

Sekularizace proměnila vztah společnosti ke smrti hned v trojím smyslu. Vedle prosazení občanského pohřbu (na úkor tradičního církevního) patří mezi nejvýznamnější změny zavedení kremací jako nového plnohodnotného způsobu pohřbívání. Kremace byla ve svých počátcích chápána jako moderní metoda pohřbívání a tradiční pohřeb do země představoval zastaralý a překonaný způsob. Proto také byly kremace prosazovány zejména silně antiklerikálními a osvětovými spolky (u nás třeba hnutí Volná myšlenka, spolek Krematorium nebo Společnost pro spalování mrtvol).

Římskokatolická církev uznala kremace až na Druhém vatikánském koncilu v roce 1963, pravoslavná církev kremace stále neuznává. To vysvětluje nárůst počtu kremací v 60. letech ve státech střední Evropy a jejich stagnaci v ryze katolických státech (Itálie 7 %, Španělsko 17 %) a téměř mizivé procento ve státech s převládajícím pravoslavným vyznáním (Bulharsko 5 %). Kremace jsou nejvíce rozšířené v protestantských státech (Dánsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko). Česká republika tvoří výjimku mezi těmito zeměmi. Ačkoliv jsme původně katolická země, kremaci dnes podstupuje osm z deseti zemřelých.

Třetí výraznou změnou ve vztahu smrti a náboženství, kterou ovlivnila sekularizace, je přenesení místa úmrtí z domovů do nemocnic. Dříve se o umírajícího starala rodina, později tuto péči převzaly nemocniční a jiné ústavy. Stejně jako hřbitovy byly postupně vytlačeny na okraje měst, tak také místo úmrtí se přesouvalo ze soukromého a známého místa do vzdáleného a neosobního nemocničního pokoje. Společnost tak v podstatě vytlačila smrt z veřejného místa. Tyto změny se samozřejmě odrážejí na podobě hřbitova, kde se vztah ke smrti, a potažmo také vliv sekularizace na tento vztah, odráží a zviditelňuje. Hřbitov představuje nejen „prostor smrti“, ale také místo vzpomínání.

Socioložka Šárka Syslová se zabývá také vnější podobou veřejných prostorů, vizuální kulturou. Podoba hřbitovů proto v její práci nemohla zůstat stranou.

Hřbitov je místo, kde je vztah společnosti a smrti hmatatelný. Tím, jak lidé na hřbitov chodí vzpomínat na své předky, stává se z něj místo kolektivní paměti celé společnosti, místo, kde mohou lidé vzpomínat na minulost. Taková místa vzpomínání, mezi které patří také pomníky, muzea, veřejné oslavy, jsou ztělesněním kolektivní paměti a představují v podstatě rituály společnosti bez rituálů. Jsou to symbolické prvky historického dědictví každé komunity nebo společnosti. Tím, že se na hřbitově protíná minulost s přítomností, stává se ze hřbitova místo vzpomínání – lidé chodí ke hrobům svých předků a péčí o ně dávají najevo svou sounáležitost s dějinnou kontinuitou. Hlavním smyslem těchto míst vzpomínání je „zastavit čas“ – zastavit zapomínání, zvěčnit smrt (zejména v případě hřbitovů, památníků, mohyl apod.).

Pohledem na hřbitov, na jeho uspořádání a celkový vzhled můžeme lépe odhalit danou komunitu – vždyť postoj ke smrti a mrtvým odjakživa byl a bude jednou ze základních vazeb ve společnosti.

Pavel Radosta
Šárka Syslová
Téma: 
Zajímavosti
Odpočívej v pokoji
Číslo 5/2013
||

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Jindrová
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

22. 7. 2018

24.–25. srpna 2018

22. 7. 2018

Komentované prohlídky:
duben–říjen 2018

22. 7. 2018

Pojízdná replika vlaku čs. legionářů

Stránky