Vystava.jpg
Restaurace „Poslušně hlásím“ je Mekkou všech polských přátel dobrého vojáka. U piva si tu můžete číst úryvky ze slavné knihy.
U-sousedu_mapka.jpg

Je vám méně než třicet? Četli jste Švejka? A dočetli jste ho? Pak patříte k výjimkám: slavná Haškova kniha má totiž u nás stále méně milovníků. Zato Poláci si Švejka s nadšením adoptovali. V Přemyšlu je nejslavnější „celebritou“ města! 

Szwejk:

Posłusznie melduję, 

přijeďte za mnou do Přemyšlu!

Svejk-socha.jpg
Střed města zdobí socha jednoho z největších Čechů. Pózuje u ní „profi-Švejk“ – náš průvodce pan Julian Smuk.

Dobrý voják našel svoji druhou vlast. Mají ho tam rádi. Ale rozumějí mu stejně jako my?

Sedím v restauraci C. K. Monarchija v Přemyšlu – kdysi největším pevnostním městě Rakousko-Uherska – a přemýšlím, proč právě tady je Švejk „doma“. Přede mnou je stůl naložený tak, že by Baloun křepčil radostí. Majitel restaurace Zbigniew Ružycki předvádí dokonalé c. k. salutování a nadšeně mi líčí, co všechno přátelé Švejka v tomto východopolském městě podnikají. Ptám se znovu sám sebe – čím dobrý voják fascinuje obyvatele místa drceného v minulém století tolika bitvami?

A dochází mi: právě pro celou tu hrůzu. Vždyť okolí příjemného historického města je vlastně obrovský hřbitov se sto tisíci padlými (možná jich bylo víc); tady se z hladu jedly boty a potkani, tady masově loupili a vraždili Němci i Sověti. Na pozadí všech těch hrůz je Švejk milý brach, který přináší vzpomínku na staré zlaté „austrijácké“ časy. Kdo jiný než on mohl ve 20. století vzkřiknout slavné: „Nestřílejte, jsou tady lidi!“

Každý jsme trochu Švejk

„Je to tak,“ souhlasí s mými neučesanými vývody Zbigniew Ružycki, předseda Spolku přátel dobrého vojáka Švejka v Přemyšlu. „Švejka milujeme proto, že je pro nás ostrůvkem legrace, normálnosti, slušnosti a přívětivosti ve století, které bylo pro Přemyšl tak kruté. Stejně jako on nenávidíme válku, stejně jako on ukazujeme idiotismy života a smějeme se jim. Včetně těch nových, přicházejících z Evropské unie.“

Richard Hašek – vnuk spisovatele – říká: „Každý z nás má vlastně v sobě kus Švejka. Pomáhá nám to překonávat komplexy, lépe nést tíhu života.“

Tady v restauraci C. K. Monarchija se ovšem život zdá být tak lehký! Dobroty ze všech koutů dávného císařství doplňuje české „piwko“, štrúdl korunuje vídeňská káva a k tomu zní svižný klezmer i antikvární vídeňské šlágry. Ono „zpuchřelé Rakousko prohnilé“, které Franta Sauer a další Haškovi přátelé „bourali vesele“, zde najednou působí jako poslední okamžiky slušného radostného života před krvavým 20. stoletím. Alespoň pro Poláky a alespoň tady. Pak už v Přemyšlu hnali opilí ruští oficíři proti strojním puškám a obřím dělům „festuňku“ tisíce nešťastných mužiků, kteří zas zabíjeli nebohé „austrijáky“.

Mimochodem – plány velké části pevnosti Přemyšl prodal Rusům známý špion c. k. podplukovník Alfréd Redl, který po prozrazení své zrady spáchal sebevraždu.

Turisten – Achtung! Nieder, auf!

„Redl prodal mimo jiné i výkresy pevnůstky Salis Soglio,“ říká Julian Smuk, který nás po jejích pozůstatcích provází v uniformě i v roli Švejka. „Rusové ji ale stejně nedobyli. Město jen vyhladověli. Nakonec „austro-wengrijaci“ děla v pevnůstkách vyhodili do povětří a vzdali se.“

Právě k Salis Sagliu – místu plnému mohutných betonových trosek zarostlých břízkami – se váže ještě jeden dramatický příběh. Při odpálení pevnůstky prý v jejích katakombách c. k. vojáci zapomněli dva zajaté ruské důstojníky. Shodou okolností právě u skladu konzerv a rumu, na který se také zapomnělo. Jeden z vězňů v podzemí spáchal sebevraždu, druhý – jakýsi kapitán Novikov – však prý v katakombách přežil osm let!

NESTŘÍLEJTE,
jsou tady LIDI!

Když byl poté náhodou objeven, vojáci před ním prchali jako před strašidlem: byl vyzáblý, s vousy až na zem, zapomněl mluvit, kůži měl zcela bílou. „Hned v den svého objevení zemřel – šok z návratu na povrch byl příliš velký,“ tvrdí pan Julian. „O této události vznikl i velmi úspěšný film.“

Jde o pravdu, či legendu? Těžko říct. I když představa, že c. k. vojáci zapomenou odvézt soudky rumu a tisíce konzerv, moc pravděpodobně nezní…

To už nám ale pan Julian pózuje na malém pancéřovém zvonu pevnůstky, který jakousi šťastnou náhodou sběrači kovů neukradli. Sloužil jako dělostřelecká pozorovatelna, dodnes je na něm čitelný nápis Škoda. Ostatně většina děl v Přemyšlu pocházela z Plzně.

„Na tuhle pevnůstku pravidelně jezdí pracovat desítky nadšenců,“ dozvídáme se. „Časem bychom ji rádi přeměnili na hotel, ve kterém by vládl rakousko-uherský vojenský režim. Jedly by se tu tehdejší vojenské pokrmy – samozřejmě z dokonalých surovin a vzorně hygienicky upravené – chléb komisárek, pila by se káva cikorka, pro zájemce by byly jakoby poplachy, nástupy, cvičné střelby apod. K tomu projížďky na koních a herna pro děti – no prostě pro každého něco.“

Také se vám zdá, že je to výborný plán? Nechci být falešným prorokem, ale myslím, že tohle může přitáhnout tisíce pevnostních nadšenců z celého světa.

Przemysl-pevnostni-latriny.jpg
Pevnostní latríny pro důstojníky měly oddělené otvory – manšaft prostě balancoval na prkně, pod nímž byla žumpa.

Bývám slabomyslný, zvláště k večeru

Tisíce milovníků Švejka (přesné číslo nikdo nezná, jde jen o odhad) už ale Přemyšl stejně každoročně přivábí.

Tady dovolte odbočku: autor tohoto textu je také zarytým švejkofilem, pročež před pár lety pěšky absolvoval slavnou putimskou anabázi. S rozčarováním přitom shledal, že kromě jednoho pána v Putimi, který se fotí s turisty oděn do jakéhosi „pseudo-mantlu“, tam Švejka téměř nic nepřipomíná!

Přitom jen v okolí Přemyšlu má dobrý voják hned pět bronzových soch – počínaje tou ve Felsztynu, kde se jak známo převlékl do ruské uniformy, a konče třeba tou v ukrajinském Lvově. Na sochu v Přemyšlu místní švejkofilové dva roky sbírali barevné kovy, aby vyšla co nejlevněji…

„Pro místní lidi je to živá postava,“ říká pan Julian. „Jezdí sem turisté z celé Evropy – a snad každý Přemyšlan jim umí dát základní informace o Švejkovi.“

Nám vše vysvětluje právě pan Julian: zabývá se Švejkem víc než dvacet let a je tak osobou nejpovolanější. Máme ale přitom k ruce i luxusního tištěného průvodce (140 stran na křídovém papíře), který pečlivě popisuje snad každý krok našeho hrdiny. „Skoro čtvrtina děje Švejka se odehrává tady, proto jsme vše dokonale zpracovali,“ vysvětluje Zbigniew Ružycki.

Dokonale – to znamená dům od domu. Průvodce vám předestře, na který pisoár v Přemyšlu vedli Švejka pod stráží s bajonety (z piety jsem si tam též odskočil), kde strávil noc ve vojenském vězení, kde se nacházely „domy tělesné útěchy“ (v té době jich zde prý bylo nejvíc v celé monarchii), půjdete kolem tělocvičny Sokola (v Haliči bylo sokolstvo velmi silné), kolem vily, kde přespal car Mikuláš II., a podíváte se i na údajně nejkrásnější c. k. nádraží, odkud Švejka posléze odeslali postrkem.

Pokud jste už děj slavné knihy pozapomněli, v průvodci najdete i klíčové citáty z řeči krvelačného generála Finka von Finkensteina (chtěl Švejka pověsit na nejbližším stromě), opilce polního kuráta Martince (s lahví Gumpoldskirchenu přespal u Švejka na vězeňské pryčně) a dalších důležitých postav – samozřejmě vždy nasměrované na budovy, před nimiž právě stojíte. Jsou tu i slavná Švejkova slova: „Opravdu sám na sobě někdy pozoruju, že sem slabomyslnej, zejména takhle k večeru.“

Na bicyklu s medailí

Nemusí nás naplňovat nadšením, že leckde v Přemyšlu nabízejí Švejkovu pizzu (salám, sýr, feferony). Určitě ale zajděte do restaurace Posłuszne melduję (Poslušně hlásím). Je kousek od nádraží, a kdyby existovala za časů dobrého vojáka, jistě by tam s radostí popíjel.

Stěny jsou pokryty citáty z Haškovy knihy, zbraněmi z té doby, vojenskými čepicemi – no prostě vstoupíte do malého stroje na cestování v čase. Jen dýmku by tu musel Švejk zhasnout: v Polsku se dnes v restauracích nesmí kouřit. Nekuřákem je i náš průvodce Julian – jeho monumentální dýmka, připomínající indiánský kalumet, dosud nepoznala žár zapáleného tabáku.

Je dobré tady posedět, pojíst, popít. Ale výborné je také trochu si v rámci stopování Švejka protáhnout tělo. Procházka městem, kterou jsme popisovali, zabere dvě tři hodiny a je příjemná.

Pokud by vám ale nestačila, vyrazte na některou z cyklostezek v okolí Přemyšlu. Ty, které vedou po pevnůstkách, měří kolem třiceti kilometrů. Samozřejmě jsou stezky dobře značené a s tabulemi, jež vysvětlují jednotlivé zajímavosti. Pro skutečné borce pak je tu švejkovská cyklotrasa Praha–Lvov.

Svejk-kresba.jpg
Tak si Švejka představuje kreslíř polského komiksu. Samozřejmě mašíruje proti proudu.

Anebo vás víc zaujme spousta akcí, které v průběhu roku podniká přemyšlský Spolek přátel dobrého vojáka Švejka (zrovna v čase naší návštěvy se jeho členové vrátili z Lipnice nad Sázavou, kam jich vyjela asi dvacítka)? Některé legrácky se Švejkem moc nesouvisejí – třeba plavba po řece San na bizarních vorech, neckách apod. Nebo výjezdy v terénních trabantech upravených pro c. k. potřeby. Či přetahování sudu piva na laně přes řeku, závody v běhu v historických plynových maskách, závody v honění obručí tyčí anebo obnovení balónové pošty. Že by se ty věci daly klidně provádět i v „civilu“? Ano – jenže v uniformách „nejkrásnější armády světa“ dostávají jiný rozměr; člověk se při nich osvobodivě směje válce.

Po pravdě řečeno jsem byl překvapen, co vše v Přemyšlu okolo Švejka podnikají. Vždyť dokonce části z něj přetvořili na komiks, některé příhody zpracovali do hry „Švejku, nezlob se!“, mají tu odznaky I love Szwejk, pohlednice, CD s dobovou hudbou i speciální švejkologická vyznamenání!

Přemyšl není zrovna za rohem. Pokud se ale ocitnete na severní Moravě či na Slovensku, není zase tak daleko. A jestli máte rádi Švejka, určitě tam vyrazte…

Ivo Bartík
Archiv
Téma: 
Regiony
Szwejk: Posłusznie melduję
Číslo 4/2013
||

Informace pro předplatitele

MZ-Predplatne.jpg

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2017

1/2017 vychází 2. února
2/2017 vychází 6. dubna
3/2017 vychází 1. června
4/2017 vychází 3. srpna
5/2017 vychází 5. října
6/2017 vychází 7. prosince

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2016

1/2016 vychází 4. února
2/2016 vychází 7. dubna
3/2016 vychází 2. června
4/2016 vychází 4. srpna
5/2016 vychází 6. října
6/2015 vychází 1. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

3. 10. 2017

Od pátku 20. 10. do soboty 11. 11. 2017 v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně.

Kniha-Praha_souhrn.jpg

3. 10. 2017

Martinsky-hody-v-Kyjove_souhrn.jpg

Stránky