Kosmonosy-sila.jpg

Z titulní fotografie by se mohlo zdát, že region kolem Mladé Boleslavi je českým kosmodromem. Rakety ovšem, kromě vtipné kamufláže betonárky, tady nenajdete. Zdejší alfou i omegou jsou – pochopitelně – automobily, ale region nabízí nejen je.

Mlado-
boleslavsko

Mlada-Boleslav-19stol.jpg
Mladá Boleslav na dobové grafice z 19. století.

Mladá Boleslav a okolí má v turistickém ruchu malý problém. Odsud je všechno blízko. Na západě leží malebné Kokořínsko. Na severovýchodě jedna z nejatraktivnějších lokalit země – Český ráj a o kousek dál nejnavštěvovanější pohoří – Krkonoše a Jizerské hory. Do Prahy co by kamenem dohodil. A v čem je ten problém? V tom, že většina z těch, kteří jedou na dovolenou nebo na víkend, zdejším krajem a městy jen proletí cestou za atraktivnější nabídkou trávení volného času.

Je to škoda. Skoro by se chtělo napsat Škoda. Naše největší automobilka pochopitelně po všech stránkách regionu dominuje a narazíme na ni v Mladé Boleslavi a okolí, bez nadsázky, na každém kroku. I když si značku ŠKODA většina z nás spojí jen s průmyslem, automobilka má co nabídnout i v domácím cestovním ruchu. Dokonce tolik, že jí věnujeme několik samostatných sekcí v tomto vydání Mojí země.

Sousosi-Ctirada-a-Sarky.jpg
Sousoší Ctirada a Šárky u podzemního parkovacího domu na boleslavském náměstí. Vzhledem k proporcím dámy je Ctiradův zasněný pohled celkem pochopitelný.
Drabske-svetnicky.jpg
Skalní hradiště Drábské světničky.

Než přišly
motory

Přes impozantní historii i současnost automobilky toho má samozřejmě region za sebou podstatně víc. Příznivé přírodní podmínky údolí řeky Jizery a možná i jeho krása sem přivedly obyvatele již v době kamenné. Později se stal oblíbeným „letním sídlem“ předních šlechtických rodů. Nejvýznamnější z nich, Přemyslovec Boleslav II., zde založil nad ostrohem Jizery v desátém století hrad a dal jméno hlavnímu městu regionu. Hrad se původně nazýval Nový, později Mladý. Hradů je v okolí Mladé Boleslavi opravdu požehnaně. Hned na okraji Boleslavi je častým cílem výletů pozůstatek hradu pánů z Michalovic, zdejšího významného rodu. Zříceninu proslavila zejména jeho šikmá věž Putna. Zřejmě nejznámějším hradem v regionu je krásná a mimořádně zachovalá Kost ze 13. století. I když, díky básníku Máchovi, je možná větší hradní celebritou Bezděz, vzdálený od Boleslavi necelých dvacet kilometrů. Raritou a pozoruhodnou lokalitou jsou i Drábské světničky nedaleko Mnichova Hradiště. Hrad, labyrint, rozhledna i úkryt vytesaný v pískovcových skalách. Podobnou funkci měl i nedaleký Valečov.

Kde jsou hrady, musí být i zámky. A jsou. Třeba hned v Mnichově Hradišti. Ten je spojen se jménem a rodem Albrechta z Valdštejna. Krásný zámek postavili Černínové v Kosmonosech. Jeden z nich, Jakub, zde doslova nechal svoje srdce. Je zazděné ve zdejším chrámu. Zámky najdeme i v Benátkách nad Jizerou (s expozicí hraček) nebo v Bělé pod Bezdězem, „zasvěcený“ Karlu Hynku Máchovi.

Mácha není jediná osobnost spjatá k tímto krajem. V Jabkenicích, vesnici jihovýchodně od Boleslavi, trávil poslední léta svého života už hodně nemocný Bedřich Smetana. V samotné Boleslavi si cení mnoha rodáků, mj. Jana Železného nebo Evy Bosákové. Nejvýznamnější jména s městem spjatá ovšem znějí: Laurin a Klement.

A jsme zase u aut. Tak pojďme do muzea.

Mlada-Boleslav-barevna-fontana-2.jpg
Noční náměstí Mladé Boleslavi oživuje barevná fontána.
Muzeum-Skoda4.jpg
Zatímco první motory Laurina a Klementa stěží vytáhly výkon nad jednoho „koně“, rallye úprava Fabie jich potřebuje tři sta.
Muzeum-Skoda2.jpg
Muzeum-Skoda5.jpg
Jeden z největších elegánů škodovácké historie – předválečný Superb.

ŠKODA MUZEUM

Muzeum-Skoda1.jpg

Vraťme se ještě jednou ke značce ŠKODA a jménům, která nelze v Mladé Boleslavi minout – Laurinu a Klementovi. Tentokrát nebudeme listovat archivními anály, ale půjdeme na tř. Václava Klementa (jak jinak). Nejlepší cestou jak se projít historií výroby automobilů v Mladé Boleslavi, je totiž návštěva zdejšího ŠKODA MUZEA. A je to zážitek!

Okolo pěti set exponátů, z toho 46 automobilů, na ploše téměř dvou tisíc metrů nenechá nikoho na pochybách, že 118 let dlouhá cesta ke dnešní podobě škodovek byla pestrá, zajímavá, dramatická i úspěšná. A pro mnohé pamětníky i dojemná. Vždyť škodovky provázely život dnešních nejstarších pamětníků i současné mladé generace. Muzeum proto vystavuje nejen skvostné veterány od L&K typu G z r. 1909 až po nedávné studie nebo sportovní speciály, ale i důvěrně známé předměty a detaily spojené se všedním životem a se škodovkami. V muzeu se ovšem jen nevzpomíná. V interaktivním „ŠKODA Labu“ se mohou návštěvníci ponořit do konstrukčních „zákrut“ automobilu, na řezech motorů obdivovat technickou vyspělost. Zážitky pak vstřebat ve stylové muzejní kavárně a něco na památku koupit v bohatě vybaveném shopu.

Od bicyklu přes upíra k prezidentovi rychlostí 350 km/h.

Ale vraťme se do expozice. Vlastně do tří. Muzeum zde představuje „Tradici“, „Evoluci“ a „Preciznost“ značky ŠKODA. Návštěvníkům pak utkví samozřejmě hlavně výstavní „špeky“, unikáty a rarity nebo naopak typické a dříve často potkávané modely. Mezi ty první patří jistě krásné, bílé, motorové kolo Slavia, s dřevěnými madly řidítek, koženým odpérovaným sedlem i koženým řemenem pohánějícím zadní kolo. Technickým a historickým skvostem je pochopitelně i Voituretta, první automobil z r. 1906. Nebo nádherná, luxusní, osmiválcová předválečná ŠKODA Superb. Pozornost jistě upoutá prototyp černého sporťáku, který sehrál hlavní roli ve filmovém krváku Upír z Ferratu, i skutečný dravec, Fabia v závodní úpravě WRC (její větší sestra Octavia dosáhla v této úpravě rychlosti 350 km/h). Stejný úspěch u návštěvníků ovšem sklízí, zvláště ve starší generaci, škodovácká klasika padesátých, šedesátých a sedmdesátých let, kterou už na silnicích moc nevidíme, ale kterou většina z nás důvěrně zná – staré Octavie, Spartaky, „embéčka“, čili vozy ŠKODA 1000 MB, nebo kdysi odznak jisté výjimečnosti – kupé 110 R.

Muzeum-Skoda6.jpg
Ve své době mimořádně povedené „embéčko“.

Kdo by si myslel, že muzeum zajímá jen české fandy automobilismu, pletl by se. Velmi podstatný podíl návštěvníků tvoří exkurze z ciziny, zejména ze sousedního Německa. Není divu, ŠKODA je v posledních letech velmi populární značkou v řadě evropských zemí a její expozice je i ukázkovou cestou historií automobilismu. A spolu s možností exkurze do současných provozů automobilky je bezesporu hlavní turistickou atrakcí celého regionu.

Muzeum prošlo nedávno zásadní přestavbou, její součástí je dnes i špičkově vybavený multifunkční sál s kapacitou šesti set sedadel, jevištěm a velkolepým projekčním plátnem o rozměrech jako z multikina.

Otevřeno je denně od 9.00 do 17.00 hod. K dispozici jsou pochopitelně i fundovaní průvodci. Bližší informace o muzeu najdete na muzeum.skoda-auto.cz.

Muzeum-Skoda3.jpg
Veterán v pozadí ještě nesl značku Laurin a Klement, chladič v popředí je již ozdoben škodováckým okřídleným šípem.
Muzeum-Skoda-preciznost.jpg
Cestu od nálezu starého auta v zapadlé stodole k naleštěnému exponátu dokumentuje dílčí expozice zvaná „Preciznost“. Na snímcích vidíme stav vozidla, které do muzea přichází, odkrytou dřevěnou kostru, několikavrstvé lakování a výsledek mravenčí a vysoce odborné práce restaurátorů. Na svoje uvedení do „síně slávy“ čeká v přilehlém depozitáři několik desítek dalších unikátních modelů se značkou ŠKODA.
Metalova-cesta-1.jpg
Originální informační panely Metalové cesty vedou návštěvníka Mladou Boleslaví po jejích nejzajímavějších místech. Kov je vůbec oblíbeným materiálem ve městě automobilů. Náměstí zdobí také zábavné stylizované „železné vrby“. Skulptury, které vrby nejen připomínají, ale jež díky propojení do mikrofonu šeptané vzkazy pošlou do podobné vrby, třeba na druhý konec náměstí.

Průvodce
ze železa

Tradiční, často unifikované informační panely bez fantazie nahradili v Mladé Boleslavi originálními sochařskými díly. Především díky zdejšímu šéfovi Infocentra Gasparu Keijsperovi stojí ve městě dvanáct kovových stojanů z dílny uměleckého kováře Davida Szalaye. Stojany nejsou jen ozdobou města, slouží také jako audiovizuální průvodci na čtyřkilometrové tzv. Metalové cestě, propojující nejzajímavější a nejvýznamnější pamětihodnosti města. Nechme se tedy kovovými průvodci na některé z nich pozvat.

Mlada-Boleslav-muzeum.jpg
V místním muzeu se připomíná také válečná minulost regionu.

Začneme hned u informačního centra v Železné ulici. To bylo nedávno zrekonstruováno do podoby, kterou mu mohou obdobná zařízení v celé republice jenom závidět. Architektonicky vynalézavé i hravé centrum by mělo být první zastávkou při poznávání města. V centru je hned několik zastavení na naší „kovové“ trase. Stará radnice, kostel Nanebevzetí Panny Marie, hrad, ve kterém sídlí i Muzeum Mladoboleslavska, před ním gotický palác Templ s výstavními sály…

Mladoboleslavsky-hrad.jpg
Mladoboleslavský hrad.

MŮJ TIP

Cafe-Burget-1.jpg Sympatickou kavárnu najdete v Mladé Boleslavi na Komenského náměstí, nedaleko Vzdělávacího centra Na Karmeli. Originální dekorace, příjemná rodinná atmosféra, výborné sladkosti, čaje nebo i snídaňová míchaná vajíčka. Café Burget je pohodové a oblíbené místo. Cafe-Burget-2.jpg

Za některými pamětihodnostmi Mladé Boleslavi se musíme vydat i do končin vzdálenějších od centra. Třeba do již zmíněných Michalovic, kde poněkud nejistě stojí hradní věž Putna. U silnice na Jemníky, v ulici Na Celně, poskytuje své služby Klinika Dr. Pírka, založená v r. 1934 doktorem Antonínem Pírkem a dnes vedená potomky zakladatele. Klinika je zajímavá i pro zdravé návštěvníky města, její zahrada je sochařskou galerií pod širým nebem. A kdo by byl městským ruchem unavený, najde poblíž kliniky vyhledávaný lesopark Štěpánka.

Ve městě se nachází také židovský hřbitov, jedna z nejvýznamnějších židovských památek v zemi. Nejstarší (rozluštitelné) datum na jednom z náhrobků říká, že se zde pohřbívalo již v r. 1604.

Vzhůru na Karmel

Metalova-cesta-2.jpg
Kovový učenec nás informuje o historii i současnosti vrchu zvaného Karmel. Dole pod ním sjíždí každou minutu nový vůz z výrobních linek společnosti ŠKODA AUTO.

…se vydaly řády minoritů, Jednota bratrská, karmelité, piaristé a nakonec i… kdo jiný než Škodovka. Ale popořadě. Vrch nedaleko centra Mladé Boleslavi zvaný Karmel se dostal na začátku čtrnáctého století do „hledáčku“ řádu minoritů, kteří zde r. 1345, za pomoci tehdy mocného šlechtického rodu z Michalovic, postavili klášter. Jeho součástí se stal později i kostel sv. Bonaventury. Husitům nešel klášter pochopitelně pod vousy, a tak se s ním srovnali po svém. Klášter vypálili. Na konci patnáctého století se na Karmeli usadila Jednota bratrská. Bratři areál opravili a rozšířili. Na začátku 16. století se zde usadil i lékař Mikuláš Klaudyán. Pozorní čtenáři našeho časopisu už vědí, čím byl tento všestranný člen Jednoty bratrské významný. Kupodivu ne nějakým pokrokovým lékařským spisem, ale mapou. Klaudyán vytvořil, do dřevěné desky vyřezal a v r. 1518 nechal vytisknout (v Norimberku) naši první mapu Čech. Úspěch mapy i poznání tiskařského řemesla ho ještě v témže roce přivedly k založení vlastní tiskárny, resp. tiskárny Jednoty bratrské.

Ohnostroj-Klus.jpg
Na Karmeli můžete zažít sršící ohňostroj pyrotechniky i jiskření v textech úřadujícího „zlatého slavíka“ – Tomáše Kluse.

Na Karmeli se v průběhu dalších staletí vystřídaly i další mnišské řády (bohužel i válečníci), až poslední „řád“, který pro zítřek zapomínal na dnešek, areál bývalého kláštera prakticky „vybydlel“. Areál sloužil učňovskému školství ještě po roce 1989, ale bylo jasné, že bez velkých investic je odsouzen k definitivnímu zániku. Město prostředky k záchraně klášterního komplexu nemělo, a tak přišla ŠKODA AUTO.

Ta zde v r. 2007, po rozsáhlé rekonstrukci, otevřela Vzdělávací centrum Na Karmeli. Působivým i citlivým propojením historické i moderní architektury vznikl reprezentativní prostor, který slouží potřebám automobilky i města jako moderní a živé kulturní a společenské centrum.

Na-Karmeli-historicky-interier-1.jpg
Pro kulturní akce a výstavy slouží Na Karmeli také zrekonstruované historické interiéry. 
Na-Karmeli-Casova-osa.jpg
Pozoruhodná instalace v podzemní spojovací chodbě centra Na Karmeli – Časová osa. Jedná se o světelnou stěnu s historickou posloupností domácích i světových událostí od doby 2000 let před Kristem až po dnešek. „Symetrická“ historie je doplněna více než sedmi sty obrázky a doslova nabitá informacemi a zajímavostmi z nejrůznějších oblastí lidské činnosti – kultury, techniky či sportu. V posledním století ilustrovaná pochopitelně i milníky zdejšího automobilového průmyslu. Díky svým rozměrům (délka 20,9 m) se zapsala do seznamu českých rekordů.
Vzdelavaci-centrum-Na-Karmeli.jpg
Velkoryse projektovaný a vybavený sál Vzdělávacího centra Na Karmeli může hostit diashow o Irsku stejně tak jako mezinárodní kongres.

V hlavní lodi odsvěceného kostela se dnes konají výstavy, slouží také jako koncertní sál. Velké kulturní akce se pořádají na venkovním prostranství, ze kterého je výhled na část města s rozlehlým areálem automobilky. Oblíbené jsou například Slavnosti letního slunovratu, Boleslavské okruhy a další.

V nové budově, která sousedí s klášterem, jsou pak k dispozici moderně vybavené učebny, zasedací místnosti a dva sály, jež lze spojit ve velkou přednáškovou aulu. Konají se zde konference, přednášky, zázemí zde našly také filmové festivaly nebo oblíbené cestovatelské besedy s promítáním. Prosklené klimatizované atrium hostí řadu dnes již tradičních a oblíbených akcí – Floristické dny, Cestovatelský festival nebo přehlídku středoškolských možností Edukart.

Zrekonstruovaný klášter spojuje s novou budovou centra Na Karmeli podzemní chodba, od konce loňského roku prozářená obřím displejem nazvaným Časová osa.

Vzdělávací duch z Karmele nezmizel. Svědčí o tom nejen množství akcí pořádaných centrem, ale i „hemžení“ mladých lidí v celém areálu. Na Karmeli má totiž sídlo i jediná firemní vysoká škola u nás – ŠKODA AUTO Vysoká škola.

Atraktivní prostory s nejmodernějším technickým vybavením a servisním zázemím Vzdělávacího centra jsou v poslední době vyhledávány pro pořádání kongresů a velkých firemních akcí.

Stredni-prumyslova-skola.jpg
Jedním z klenotů boleslavské moderní architektury je budova Střední průmyslové školy. Rozsáhlý školský komplex je považován za nejvýznamnější dílo Jiřího Krohy, předního představitele konstruktivistické architektury meziválečného období. Jeho členitý, geometricky střižený plášť působí i osmdesát let po jeho vzniku ohromujícím dojmem. Velikostí, členitostí i dokonalým detailem. Obdivovatele Krohovy meziválečné práce uspokojí Boleslav i řadou dalších prací tohoto architekta.

NEJBLIŽŠÍ AKCE VZDĚLÁVACÍHO CENTRA NA KARMELI

8. června 2013 od 10 do 17 hodin, Den s týmem ŠKODA Motorsport. Super akce pro fanoušky Motorsportu! V programu se budou moci návštěvníci seznámit s tovární posádkou Kopecký–Dresler a vedením týmu ŠKODA Motorsport. Po celou dobu konání akce bude možnost vyzkoušet simulátor nárazu nebo simulátor otočení vozu. Celodenní program nabídne návštěvníkům také soutěže nebo svezení v závodním voze Fabia Super 2000. Zároveň bude v areálu k vidění výstava statických modelů a fotografií z automobilových soutěží. Akci doprovodí kulturní program.

  21. a 22. června 2013 (pátek od 15 do 19 hod., sobota od 9 do 18 hod.) 3. ASTROVÍKEND – Harmonie těla a duše – cesta k dlouhověkosti. Porady s léčiteli, astrology, numerology a dalšími představiteli esoterických disciplín. Přednášky po oba dny nonstop. Vystoupení souboru TS SHAREEFA, výuka a vystoupení bellydance, indický bollywood, burlesque, flamenco, prodejní výstava řemeslných výrobků a produktů z Čech, Moravy, výtvarné dílničky.

O všech akcích se více dozvíte na www.nakarmeli.cz či na www.facebook.com/nakarmeli.

Metodej-Vlach1.jpg
Originální letadlo Metoděje Vlacha…
Metodej-Vlach.jpg
Metoděj Vlach.

Jan Tleskač? Jan Kašpar? Ani jeden. První české letadlo sestrojil a vznesl se s ním do vzduchu v Mladé Boleslavi:

Metoděj Vlach

Za průkopníka letectví v českých zemích je všeobecně považován Jan Kašpar. Ten 16. dubna 1910 skutečně proletěl několik set metrů vzduchem. Nebyl ovšem v Čechách první, komu se to povedlo, a neletěl, jak se traduje, na letadle vlastní výroby. Přestože se o jeho konstrukci pokoušel, do vzduchu jej vyneslo francouzské letadlo Blériot. Prvním Čechem, který se vznesl na letadle vlastní výroby, byl pozapomenutý technik v mladoboleslavské továrně Laurin a Klement – Metoděj Vlach.

LETADLO SPÁLIL,
motor vrátil,
a přece se létá.

Metoděj Vlach pracoval v automobilce také v době, kdy zde působil Jan Kašpar. Zásadní pro něj však byla až spolupráce s německým konstruktérem L&K Otto Hieronymem. Ten také patřil k pionýrům aviatiky u nás, letadlo (opět Bérliot) zvedl a zase s ním bezpečně přistál dokonce několik dní před Janem Kašparem.

Ale k Metodu Vlachovi. Ten začal se stavbou vlastního letadla v r. 1909 (na koupi zahraničního aeroplánu jednoduše neměl prostředky). Do r. 1912 vyrobil dokonce tři, ale až čtvrté bylo schopno skutečného letu. Materiál? Dřevo a plátno – obojí tuzemské. Pohon? Automobilový motor zapůjčený Laurinkou a pochopitelně řádně „vyštelovaný“ samotným Vlachem. Od konce listopadu 1912 do začátku první světové války uskutečnil Vlach řadu letů. Jak přiznal ve svých pamětech, sám vlastně moc létat neuměl, přistával tak, že jednoduše vypnul motor a čekal, až si letadlo sedne.

Nadějného aviatika zastavila válka, po jejímž propuknutí byl vydán zákaz létání. Jak jednoduše Vlach létal, tak jednoduše své „aerolinky“ zrušil. Letadlo kompletně na louce spálil a motor vrátil do továrny. V dalších leteckých pokusech už po válce nepokračoval, skončil jako přední mechanik v Baťových závodech.

Metodej-Vlach5.jpg
Letadlo M. Vlacha.
Metodej-Vlach6.jpg
Odvážní muži na létajících strojích – replice letadla Grade z roku 1906.
Metodej-Vlach3.jpg
Replika českého letadla z r. 1934 Racka PB-6.
Metodej-Vlach2.jpg
Replika letadla Fi 156 Fiesler Storch z flotily Fondu Metoda Vlacha. Německé letadlo, které vysvobodilo ze zajetí B. Mussoliniho. Jeho předností (letadla) byla schopnost vzlétnout a přistát na velmi krátké dráze. Jiné letadlo by to pravděpodobně na horském vrcholu, kam byl Mussolini v r. 1943 internován, nedokázalo.

Ještěže s letadlem nespálil i jeho fotografie a popis. Před zhruba více než dvaceti lety na jejich základě narýsoval technický výkres Vlachova středoplošníku letecký fanda ing. Vladimír Handlík. Když po roce 1989 vznikla Letecká amatérská asociace a otevřely se možnosti pro stavbu historických replik, spojil se pan Handlík se šikovným mechanikem a konstruktérem Václavem Vondráškem a nové „Vlachovo letadlo“ bylo na světě. Téměř totožná kopie 1 : 1, s dřevěnou kostrou potaženou plátnem. Jen motor byl už novější, tentokrát upravený z Favorita, a letadlo se neřídilo „nakrucováním křídel“.

A co je nejdůležitější, replika úspěšně létá už jedenáctým rokem.

Metodej-Vlach4.jpg
… a jeho současná, letící, plně funkční replika.

V Mladé Boleslavi se nespokojili jen s jedním letadlem. V r. 2001 založili Nadační fond letadla Metoda Vlacha a vedle připomínání konstruktéra prvního českého letadla dali dohromady již deset funkčních replik historických letadel. Letadla se staví a létají podle pravidel pro ultralehká letadla, létají rychlostí kolem 100 km/h, jejich hmotnost nesmí přesáhnout 350 kg. Fond provozuje letadla s pomocí mladoboleslavského Aeroklubu.

Létající repliky letadel Fondu i dalších zhruba dvacet historických letadel spolu s trenažéry, na kterých si návštěvníci budou moci „zalétat“, mají být vystaveny v nově postaveném Leteckém muzeu v Mladé Boleslavi.

Sedm jednou ranou

Nebojte se, nepůjde o žádný krvák nebo historku o vykutáleném ševci. Podíváme se do muzea, které pod jednou střechou momentálně hostí sedm různých expozic. Označení „pod jednou střechou“ berte obrazně, jde o organizační sjednocení pod společným názvem Dobrovická muzea.

Zásluhou přilehlého největšího a nejstaršího tuzemského cukrovaru (dnes začleněného do koncernu Tereos – jednoho z největších světových producentů cukru, lihu a škrobu) se původně zanedbaný rozlehlý areál hospodářského dvora z 16. století změnil na historicky a architektonicky mimořádně cennou, přitom funkční a živou památku.

Dobrovicke-muzeum.jpg
V jedné z expozic Dobrovických muzeí „roste“ řepa doslova pod nohama návštěvníků. V dějinách výroby kostkového cukru nabývaly „kostky“ nejrůznějších tvarů. Pod číslem 6 se vystavují tzv. Dobrovické kubesy, zvláštním způsobem krystalizované kostky, které cukrovar vyráběl ve dvacátých a třicátých letech minulého století a jimiž si sladila čaj i britská královská rodina. Expozice cukrovarnictví a lihovarnictví zabírá podstatnou část bývalé obilné sýpky.
Dobrovicke-muzeum-3.jpg
Místní kroje a mobiliář expozice věnované historii Dobrovic.
Dobrovicke-muzeum-4.jpg
Historický dopravník připomíná tvarem moderní skulpturu.

Muzea dnes představují v několika prohlídkových okruzích hlavní expozice – řepařství, cukrovarnictví a lihovarnictví. Část areálu je věnována také historii regionu od ukázek pravěkého „obydlí“ až po nedávné dějiny se „síní slávy“ věnované spisovateli Bohumilu Hrabalovi, který ze svého působení na dobrovickém nádraží údajně čerpal při psaní slavných „Ostře sledovaných vlaků“.

Kdyby tak Rudolf II. věděl,
že zlato se dá vyrobit z řepy!

Dobrovická muzea se snaží oživovat stálé expozice příležitostnými výstavami i nejrůznějšími akcemi pro veřejnost, zejména pro děti. Na děti myslí v Dobrovických muzeích více než jinde. Nejen v expozicích, kde najdou zábavu s poučením i ty nejmenší z mateřských škol, ale i při interaktivních „dílnách“ pro ty odrostlejší až po rodinné aktivity.

V sezóně je možné spojit prohlídku muzejních expozic s exkurzí do pivovaru, což je, zvláště v době řepné kampaně, překvapivý a neobvyklý zážitek. Navíc v kolosu, který za rok vyrobí „bílého zlata“ za čtyři a půl miliardy korun!

Na výlet pěšky

Hrad-Bezdez.jpg
Dominanta „Máchova kraje“ – hrad Bezděz se vypíná na kopci zvaném Bezděz, nad obcí Bezděz.

Neberte to tak doslova. Pěšky chodil Karel Hynek Mácha, a to na Bezděz až z Prahy. Zdejší kraj si zřejmě zamiloval, vracel se sem několikrát. Jestli to souviselo s jeho vášní pro staré hrady, cestování, nebo někde poblíž zahořel, jako správný romantik, k nějaké místní krásce, nevíme. Každopádně, místní si jeho náklonnosti vážili a po Máchovi pojmenovali jeden z našich největších rybníků. „Mácháč“ se stal populární již mezi světovými válkami, kdy se zde provozovatelé snažili vytvořit „největší české lázně pod širým nebem“. V padesátých letech se jezero zase stalo takřka symbolem odborářské rekreace. S nabručeným revizorem Pražských dopravních podniků Andělem i bez něj.

Nedaleké městečko Doksy se vedle turistické nabídky v okolí pyšní také stálou výstavou Fifinky a spol. (Muzeum Čtyřlístku – populárního kresleného seriálu a dnes i filmového hitu). Film nás také dovede do poněkud zvláštní „turistické“ destinace – do blízkého Ralska. Na zdejším Hradčanském letišti se natáčela část filmu Tmavomodrý svět. Letiště bylo jako cvičné a záložní budováno od roku 1938. Za války jej využívala Luftwaffe, v roce 1968 posloužilo při invazi do Československa Rudé armádě, stejně tak jako zdejší rozsáhlý vojenský prostor. Na úklid po okupační armádě dnes stát vynakládá obrovské prostředky. Ekologická zátěž krajiny brání i jejímu dalšímu civilnímu využívání. Pokud nepočítáme třeba solární elektrárnu, která zde vyrostla a v době svého vzniku byla dvanáctá největší na světě.

Cesky-raj-Skalni-mesto.jpg
Stezka vedoucí největším skalním městem Českého ráje – oblastí Hruboskalska – nabízí působivá zákoutí, výhledy i poučení.
/Trosky.jpg
Jeden ze symbolů české krajiny – zřícenina hradu Trosky.
Zamek-Hruba-skala.jpg
Na zámku Hrubá skála je dnes veřejnosti přístupná jen vyhlídková věž. Další části zámku slouží jako hotel, který ovšem připravuje pro své hosty i veřejnost řadu sportovních, kulturních a zábavných akcí.

Na skok
do ráje

Do Českého ráje. Nejstarší chráněné krajinné oblasti u nás, díky unikátní geologické stavbě zařazený rovněž mezi geoparky se zvláštním statusem UNESCO. V Evropě je podobných území pouze 52, z České republiky jediný Český ráj. Pískovcové skály tvarované po věky erozí do podoby lesních věží přitahují nejen turisty (na některé stezky a vyhlídky není radno se vydávat, pokud trpíte závratí), ale i sportovce – skalní lezce, kteří tady pro svůj adrenalinový sport nacházejí optimální podmínky.

MŮJ TIP

HOLA, PACHOLKU! DEŠ NA ŽRÁDLO, NEBO JEN CHLASTAT?

Stredoveka-krcma-v Detenicich.jpg

Pokud vás takhle uvítá obsluha restaurace, pak buď hodně přebrala, nebo jste se ocitli ve Středověké krčmě v Dětenicích. Ta druhá alternativa je rozhodně příjemnější. Sám vstup do krčmy je tak trochu šokem, z denního světla rovnou to tmy. Spíše přítmí s mihotavým svitem svíček. Mluva šenkýřky je hodně zemitá a většinou i vtipná, na podlaze šustí sláma, muzika dobová, často živá. Nálada této stylové hospody vás po počátečním překvapení strhne, jídlo výborné, pivo (naštěstí) současné, takže… příjemný a zajímavý zážitek.

Český ráj je prošpikovaný také památkami, vedle již zmíněných za návštěvu jistě stojí třeba populární zámek Sychrov. Řadu atraktivních zastávek nabízí i centrum Českého ráje – Turnov. Jeden z prvních novogotických kostelů v Evropě, kostel Narození Panny Marie, zámek Hrubý Rohozec nebo Muzeum Českého ráje, mimo jiné s pěknou sbírkou českých granátů. Český ráj, zejména vyhlášená hora Kozákov a její okolí, je nálezy českých granátů a dalších polodrahokamů vyhlášený.

Pavel Radosta
Wikimedia Commons
Kamil Večeřa
Archiv
Archiv společnosti ŠKODA AUTO

Autor děkuje za pomoc Veronice Soukupové, Vladimíru Handlíkovi, Jozefu Vodičkovi, Martinu Hrdličkovi, Lence Suchomelové, Gerárdu Keisperovi.

Téma: 
Regiony
Mladoboleslavsko
Číslo 3/2013
| |

Informace pro předplatitele

Vytisněte si dárkový poukaz:

Darkovy-poukaz.pdf

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

9. 12. 2017

Broumovsky-klaster_souhrn.jpg

9. 12. 2017

..třeba v Plzni, na Valašsku nebo v Orlických horách a Podorlicku.

Stránky