Jihomoravsky-kraj-logo.png Punkevni-jeskyne.jpg
Punkevní jeskyně

Můj
Moravský
kras

Goticky klenuté oblouky, pohádková sochařská výzdoba, ohromující dómy, katedrály ticha… Ne, nejsme v Notre Dame, nemluvím o Braunově Kuksu, nezvu vás do Vatikánu. Tenhle svět jako vystřižený z fantaskních filmů vyrostl severně od Brna.
Rostl a utvářel se zde pod zemí miliony let. Geologové mu říkají kras. Romantici – krása.

Byci-skala-vchod.jpg
Speleologové suší své vybavení před vchodem do Býčí skály. Mnohým tajemstvím opředená jeskyně přitahuje jeskyňářské nadšence, záhadology i vědce.

Jeskynní šelmy

Není to tak dlouho, bratru čtyři sta milionů let. Tak jako široko daleko i na severu od budoucího Brna se proháněli nebo jen tak rostli v mělkém, teplém moři vodní živočichové a svými tělesnými schránkami pomáhali budovat mohutné sloje vápence. Občas moře ustoupilo, řeky přinesly do Moravského krasu (ano, právě o této oblasti mluvím) barevné písky a zpevňující jíly, vítr se přidal nánosy spraše. Dravá i trpělivá voda za miliony let vymodelovala na povrchu bílá skaliska, strmé rokle a pod zemí jeskynní svět, který překonává i fantazii páně Tolkiena a jeho dramaticky krásné Středozemě.

Lidé se poprvé do Moravského krasu podívali před několika desítkami tisíc let. Lidé? Budiž, vezměme neandertálce mezi sebe, vždyť byli na rozdíl od lidí moderního typu, jak si dnes trochu naivně říkáme, nadáni větší fyzickou silou i rozlehlejší mozkovnou. Do otevřených jeskyní se uchýlili před nepřízní počasí i okolním, masožravým světem. I když v tomto směru si moc nepomohli. V temných útrobách jeskyní si ustýlali i takoví nevítaní sousedé jako jeskynní medvědi nebo dokonce lvi.

Ono to možná bylo naopak a nevítaným sousedem jeskynních medvědů byli lidé. Zastavme se proto nejdříve u zvířecího světa krasu. Jeskynní medvěd neměl v temnotě, přes svou velikost, moc klidu. Na hibernujících a oslabených medvědech si občas vyzkoušeli svoje zuby nejen jeskynní lvi, ale i mohutné hyeny nebo vlci. Jak se v naprosté tmě orientovali jen čichem, je tak trochu záhadou. Ještě více medvědů ovšem zahynulo při zvýšení hladiny podzemních vod na jaře, kdy jim naplněné tzv. sifony odřízly cestu za sluncem a za potravou.

Jeskynní medvěd a jeho souputníci se s naší planetou navždy rozloučili na vrcholu poslední doby ledové. Jeskyně ovšem prázdné nezůstaly. Dnes je symbolem Moravského krasu netopýr velký. Jak je všeobecně známo, temnota těmto savcům z řádu letounů nijak nepřekáží v bezpečném pohybu v jeskyních, při stálé teplotě se jim příjemně pospává, a tak se jich, zejména v zimním období, do jeskyní uchylují tisíce. Z 27 druhů žijících v České republice se jich k radosti chiropterologů (vědců zabývajících se studiem netopýrů) v Moravském krasu vyskytuje třiadvacet. Není asi třeba připomínat, že netopýři patří mezi kriticky ohrožené druhy a během jejich zimování bývají některé jeskyně uzavřeny, aby návštěvníci spáče nerušili. Nějaké příležitosti k zimní návštěvě netopýrů přesto Správa jeskyní České republiky nabízí (informace na www.caves.cz).

– více v tištěném vydání Mojí země (na stáncích od 1. 10. 2015, nebo předplatné přes společnost SEND) nebo elektronickém vydání (registrací přes (Publero.com)

Pavel Radosta

Realizováno s podporou Jihomoravského kraje.

Téma: 
Regiony
Můj Moravský kras
Číslo 5/2015
||

Informace pro předplatitele

MZ-Predplatne.jpg

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2017

1/2017 vychází 2. února
2/2017 vychází 6. dubna
3/2017 vychází 1. června
4/2017 vychází 3. srpna
5/2017 vychází 5. října
6/2017 vychází 7. prosince

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2016

1/2016 vychází 4. února
2/2016 vychází 7. dubna
3/2016 vychází 2. června
4/2016 vychází 4. srpna
5/2016 vychází 6. října
6/2015 vychází 1. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

3. 10. 2017

Od pátku 20. 10. do soboty 11. 11. 2017 v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně.

Kniha-Praha_souhrn.jpg

3. 10. 2017

Martinsky-hody-v-Kyjove_souhrn.jpg

Stránky