U-sousedu_mapka.jpgV domácích horách už jste vymetli každý kout? Zkuste výborné lyžařské terény polských Tater! Ruku na srdce – co znáte z polských Tater? Naši starší čtenáři určitě horu Rysy, na niž se za předešlého režimu každoročně chodilo v rámci družební akce „po stopách V. I. Lenina“ (ten horu ztekl v roce 1913). Bylo to pokrytecké a tragikomické: do Polska běžní Češi nesměli, aby se ideologicky nenakazili. Soudruzi a soudružky z obou stran hranice se však na Rysech rozjuchaně – a povinně – družili.

Pohled-z-plane-Rusinova-Polana.jpg
Fascinující pohled z pláně zvané Rusínova Polana.

Tajný tip
zimní sezóny:

ZAKOPANÉ

Pro spravedlnost ale budiž řečeno, že šlo asi o vůbec nejlepší ze všech trapných družebních akcí. Rysy jsou totiž krásná hora. Leží na slovensko-polské hranici a bývá považována za nejvyšší vrchol polských Tater (2 500 metrů). 

Výstup na ni zas není tak jednoduchý. Proto se ho před rokem 1989 celkem bez námitek účastnili i sportumilovní „nečinovníci“, kterým se navíc nějaká ta politická čárka k dobru mohla hodit. Na Rysy se – byť v menší míře – chodí dodnes: mají tu mimochodem nejvýše čepované pivo obou sousedních zemí. 

Zakopane-ulice-Koscieliska.jpg
V Zakopaném se na ulici Kościeliska čas zastavil v 19. století.

Sen o ideálních horách

Teď v zimě ovšem nejspíš dáte přednost jiné perle Tater – Zakopanému (30 000 obyvatel). To je letovisko, které se svojí historií i současným vybavením klidně může měřit s Alpami: český „Špindl“ podle názoru Poláků snadno překonává. Je to tím, že od druhé poloviny 19. století bylo městečko Zakopané výkladní skříní nového sebevědomí bohatnoucí rakouské Haliče, zatímco Špindlerův Mlýn byla přece jen víceméně pouze chudá sudetská víska.

„Dohnat a předehnat Alpy!“ – to bylo v Zakopaném heslo dne. V mnohém se ho podařilo dosáhnout. Naštěstí se to zde ale s budováním nepřehnalo, díky čemuž zůstala zachována i neporušená krása polských Tater: můžete se o tom přesvědčit ve zdejším národním parku, který pokrývá plochu zhruba 21 000 hektarů. Mimochodem má stejně dokonale značené stezky a běžkařské trasy jako třeba náš KRNAP.

Zakopané – s nadmořskou výškou 730–1 000 metrů jde o nejvýše položené město Polska – se od jiných horských letovisek liší důrazem na krásu staveb i na bukolický styl života. Vlastně se tady v 19. století probudil jakýsi opožděný romantismus. Polští továrníci, statkáři a podnikatelé sem zvali nejlepší polské architekty, hudebníky a malíře, aby společně uskutečnili „sen o ideálním Polsku“. Proto dnes v Zakopaném stojí za to i jen obyčejná procházka po městě: na mnoha místech jde o galerii vynikající architektury a plastik. 

CO A ZA KOLIK

V oblasti Zakopaného jsou samozřejmě sjezdovky pravidelně upravovány a v případě potřeby uměle zasněžovány. Najdou se zde i hezké terény pro free-ridery. Lanovky a vleky tady zpravidla jezdí od 08.30 do 16.00, na některých místech jsou večerní a noční jízdy.

  Nejdražší je cesta lanovkou na Kasprowy Wierch – stojí 32 zlotých (1 zlotý = asi 6,40 Kč). Šestihodinová permanentka v areálu Nosal vyjde na 70–80 zlotých, jedna jízda zde stojí 3 zloté, na Harendě 5 zlotých, na Szymoszkowie 11 zlotých, výjezd na Gubalówku 5 zlotých atd. Další podrobnosti viz www.zakopane.pl

Teď už po dobré silnici

Poláci si své Zakopané hýčkají o to více, že jde o největší – a vlastně jediné – jejich pořádné vysokohorské středisko (od roku 1886 má i status „lázeňské město“). Jet si skvěle zalyžovat, to pro Poláka znamená vyrazit právě sem. Zakopané ročně navštíví kolem tří milionů turistů! 

Místní lidé jsou na svůj poklad právem pyšní. Kdo ví – třeba se jim jednou podaří dostat sem i zimní olympijské hry, což je jejich mnohaletý sen! Znovu budou kandidovat hned po ZOH v Soči 2014, přičemž „do hry“ chtějí vtáhnout i slovenské sousedy. Jen na plánovaný tunel mezi Zakopaným a Slovenskem asi přece jen nezbudou peníze.

Při všem svém lesku si ale městečko pořád uchovalo poklidný a přátelský ráz. Autem jste tady od Českého Těšína za pár hodin – nezapomeňme, že nedávné fotbalové Euro této části Polska přineslo výborné silnice. Pro ubytování je k mání velmi široká škála možností – od nóbl secesních hotelů přes supermoderní wellnessové hotýlky až po levné penziony. 

Stejně bohatá je i nabídka kulinární. Dobrá zařízení vaří odlehčenou polskou tradiční kuchyni (často nyní módní technikou „sous vide“, tedy ve vakuu) a moderní světovou kuchyni. Tradiční podniky vás ovšem počastují staroslavným žurkem (kyselo), klobásou, zapiekankou (něco jako pizza), masovo-zelným bigosem, borůvkovými „knedlemi“ a řadou dalších lahůdek, završenou luxusní místní pálenkou. 

Nalačno i po jídle se vám bude líbit ulička Kościeliska, jakási Malá Strana Zakopaného. Tady je dřevěný hřbitov z roku 1847, stařičká lékárna i hospůdky prosáklé radostným popíjením mnoha generací. 

Hned vedle najdete ulici Krupówki, kdysi podobně starobylou. Jenomže „jako na zavolanou“ koncem 19. století zgruntu vyhořela, čímž uvolnila stavební pozemky pro luxusní novostavby. A tak tu vedle sebe vidíte parafráze alpských vil, secesní dortíky, přísně klasicistní stavby i kouzelné domy jako vzešlé z rýsovacího prkna Dušana Jurkoviče. Tady také najdete na pozoruhodné sbírky velmi bohaté Tatra Museum.  

Polske-Tatry-dolina-5-stawow.jpg
Polské Tatry se zrcadlí v křišťálově čisté vodě mořských ok.
Polske-Tatry-Kasprowy-Wierch.jpg
Králem polských Tater je Kasprowy Wierch. Nabízí sjezdovky černé, červené i docela poklidné turistické palouky…

Vzhůru na vyhlídkový vrch!

Pro dobrou orientaci v Zakopaném stačí vyjet lanovkou na vrchol hory Gubalówka (1 120 metrů). Městečko i jeho okolí budete mít jako na dlani. Na vrcholu vás čeká pohodlná kavárna a restaurace, stánky s goralskými suvenýry (hlavně zvonce a výrobky ze dřeva či z ovčí kůže jsou docela vkusné), půjčovna lyží a za dobrého počasí i opalovacích lehátek. 

Do těch se můžete uložit na vyhlídkové terase, popíjet horkou medovinu, přikusovat uzený ovčí sýr a kochat se podívanou na všechnu tu okolní krásu. 

Pro starší či pohodlnější turisty může být Gubalówka tipem na celodenní výlet. Na úpatí hory je totiž velké tržiště, kde se dá dlouho a příjemně brouzdat, zevlovat, ochutnávat, ba někdy i smlouvat. Je libo svetr z pravé ovčí vlny, echtovní valašku nebo plstěné papuče? Dáte přednost slivovici čtyřicetistupňové, či pětapadesátistupňové? 

Ještě navíc nás také nadchlo, že se tu vesměs prodávají čisté a kvalitní věci, z nichž „podtatranskost“ přímo dýchá – žádné zaprášené globalizované šmejdy z Asie.

Teď to bude svištět

Lanovka vás vyveze i na středobod zdejší zimní sezóny, slavný Kasprowy Wierch. Mimochodem – ta lanovka jezdí už od roku 1936. Kasprowy Wierch je v Polsku pojem, jela se na něm už řada závodů, včetně akcí Světového poháru.

NECHTE SE HÝČKAT!​

Zakopané nijak nezaostává za Alpami ani v pestrosti wellnessových procedur. Můžete si zde dopřát zábal v horkém parafínu, vlažném léčivém bahně, koupel v odvaru z horských bylinek anebo přímo z voňavého horského sena, nejrůznější světové druhy masáží, plavání v bazénech, slastné povalování se ve vířivých lázních, zábaly pivní i čokoládové – no prostě vše, co srdce ráčí. Ceny jsou přitom obvykle také velmi příjemné…

Nahoru vás pohodlně dostane kabinová lanovka, dvě sedačkové lanovky a dva vleky. Zdejší sjezdovky dokážou vyhovět každému vkusu a schopnostem – Kasprowy Wierch je ostatně vysoký 1 987 metrů, takže zde o příležitosti k pořádnému sešupu není nouze. Zkuste dvě zdejší černé sjezdovky! Najdou se ale i poklidné červené sjezdovky – ta nejdelší měří 6 kilometrů – a loučky vysloveně rodinného typu. Celkově mají zdejší sjezdovky délku 16 kilometrů, obsluhuje je 20 lanovek a vleků.

Kousek od centra Zakopaného najdete skiareál Nosal, který je pro začátečníky jak dělaný. Zdejších pět vleků vás vyveze na mírné a nezáludné zelené sjezdovky, sedačková lanovka pak i na jedinou místní červenou sjezdovku. 

Dvě červené a jednu modrou sjezdovku má nedaleká Szymoszkowa (plus dvě sedačkové lanovky), velmi oblíbené především mezi snowboardisty je středisko Harenda se svými širokými a nepříliš prudkými tratěmi…

Ivo Bartík
Téma: 
Regiony
Tajný tip zimní sezóny: Zakopané
Číslo 6/2013
||

Informace pro předplatitele

MZ-Predplatne.jpg

Bližší informace a objednání předplatného Mojí země:

Tištěná verze

SEND předplatné Praha
Tel.: +420 225 985 225
www.send.cz

Elektronická verze

AlzaMedia
www.alza.cz

Ediční plán 2017

1/2017 vychází 2. února
2/2017 vychází 6. dubna
3/2017 vychází 1. června
4/2017 vychází 3. srpna
5/2017 vychází 5. října
6/2017 vychází 7. prosince

Ediční plán 2018

1/2018 vychází 1. února
2/2018 vychází 5. dubna
3/2018 vychází 7. června
4/2018 vychází 2. srpna
5/2018 vychází 4. října
6/2018 vychází 6. prosince

Inzerce v časopise

Magazín Moje země nabízí řadu příležitostí k propagaci služeb, zboží, k prezentaci záměrů nebo image vaší společnosti. Prostředky jsou standardní inzertní plochy, sponzoring rubrik, PR články a aktivity. Reklama v časopisu Moje země je přiměřená a vstřícná nejen k zadavateli, ale i čtenáři a tím i pozitivně vnímaná a účinná.

Podmínky inzerce zde.

PARAMETRY
Náklad 12 tisíc výtisků, z toho 5 500 předplatitelů
Rozsah 96 stran + 4 strany obálky
Formát 175 × 255 mm
Čtenost 50 tisíc za číslo, 110 tisíc za delší období
Struktura 58 % ženy, 42 % muži
středoškolské vzdělání 46 %
vysokoškolské vzdělání 31 %
Periodicita dvouměsíčník
Cena výtisku 49 Kč, předplatitelé 39 Kč
Roční předplatné 234 Kč
Distribuce prodejní místa PNS po celé ČR
FORMÁTY INZERCE
Form-inz-01.png
Form-inz-02.png
INZERCE V RUBRICE REGION
Form-inz-03.png

Ediční plán 2016

1/2016 vychází 4. února
2/2016 vychází 7. dubna
3/2016 vychází 2. června
4/2016 vychází 4. srpna
5/2016 vychází 6. října
6/2015 vychází 1. prosince

Inzerce na webových stránkách časopisu

banner A šířka 981 px, výška 196 px
banner B šířka 239 px, výška 410 px

Vydavatel

MOJE ZEMĚ ČESKO s. r. o.
Gromešova 769/4, 621 00 Brno
Tel.: +420 532 193 011
www.mojezeme.cz
GPS: 49°15'3.933"N, 16°35'21.374"E


DIČ: CZ29364426
IČO: 29364426

Registr: Krajský obchodní soud v Brně
16.7.2012, oddíl C, vložka 75575
Šéfredaktorka
Kobzova
Martina Kobzová
Tel.: +420 728 726 068
E-mail: kobzova@mojezeme.cz
Marketing manažer
a obrazový redaktor

Redakce
Radosta
Pavel Radosta
E-mail: radosta@mojezeme.cz
Bartik.jpg
Ivo Bartík
Produkce Vedoucí inzertního oddělení
Rudolecka
Drahomíra Rudolecká
Tel.: +420 532 193 030
Mob.: +420 723 129 935
E-mail: rudolecka@mojezeme.cz
Kobza.jpg
Pavel Kobza
Tel.: +420 532 193 032
E-mail: kobza@mojezeme.cz
 

AKTUALITY
A

3. 10. 2017

Od pátku 20. 10. do soboty 11. 11. 2017 v prostorách Moravské zemské knihovny v Brně.

Kniha-Praha_souhrn.jpg

3. 10. 2017

Martinsky-hody-v-Kyjove_souhrn.jpg

Stránky