Obří stůl a židle na Lánském vrhu nad obcí Vlčice.

Zima
v horách

Olomouckého kraje

Rychlebské hory nejsou rekreační zástavbou příliš zasaženy.

Bílá voda

V nejsevernější špičce Rychlebských hor v obci Bílá Voda má sídlo unikátní provozovna. Vyrábějí se zde spékané lázeňské oplatky. Bez konzervačních přísad. Oplatky nesou regionální jména – Jesenické, Priessnitzovy, oplatky z Rychlebských hor apod. Až potud by na pekárně v Bílé Vodě nebylo nic až tak unikátního. Je ale jediná v celé republice, kde vyrábějí hostie. Ano, symbolické Tělo Páně v počtu asi 20 miliónů kusů odsud putuje do všech farností v České republice. Výrobu hostií zavedly řeholnice, které sem byly internovány z celé republiky v padesátých letech. Zřejmě jen shodou okolností je v Bílé Vodě i vyhlášené středisko pro léčbu závislostí.

Nýznerovské vodopády na Stříbrném potoce – přírodní památka nedaleko Vápenné.

Do Olomouckého kraje se vracíme často a rádi. Lužní lesy i vysoké hory, lidové tradice i moderní sportovní centra, horské louky i moravskou metropoli katolické církve, to vše a samozřejmě i mnohé další kraj nabízí nejen k životu, ale i potěše a obdivu četných návštěvníků. A protože je sezóna radovánek na sněhu, musíme tentokrát do hor.

Rychlebské hory

Při naší poslední delší návštěvě zimních Jeseníků před třemi lety nám na nejsevernější výběžek této oblasti čas nezbyl. Tak to alespoň trochu napravíme.

Je docela dobře možné, že při vyslovení jména Rychleby nebo Rychlebské hory bude první reakce – kde to je? Zjednodušeně – nejsevernější místo Moravy. Taková naše domácí Arktida. Oblast poznamenaná historií Sudet, ale s nedotčenou přírodou, hlubokými lesy, krásou a tajemnem pod zemí i čistým vzduchem.

Rychlebské hory by mohly být učebnicí geologie. Nebo alespoň její pozoruhodnou kapitolou. Co se dělo pod zemí před stovkami milionů let, můžeme se zatajeným dechem pozorovat hned v několika zdejších jeskyních. Třeba v populární jeskyni Na Pomezí nebo v jednom z nejstarších doložených jeskynních systémů ve střední Evropě – Na Špičáku. I na povrchu si horniny „zařádily“. Jedinečný kaňon Stříbrného potoka byste si neměli nechat ujít ani v zimě, kdy zamrzlé vodopády vytvářejí abstraktní ledové sošky, lemující dravý proud říčky.

Horniny poznamenaly i místopis. Obce Žulová, Vápenná či Písečná svědčí o tom, že těžba hornin tady má dlouhou tradici. Mimo jiné zanechala řadu romantických zatopených lomů. Ty si ale necháme raději na léto, stejně tak jako četné skalní útvary, rozeseté po kraji.

V srdci Rychlebských hor velká lyžařská střediska nečekejte, raději se projděte po upravovaném běžkařském okruhu z Javorníku na česko-polskou hranici. „Projděte“ platí možná jen jedním směrem. Pro cestu zpět do Javorníku z nejvyššího, téměř devět set metrů vysokého vrchu Borůvkové hory by bylo vhodnější říct „projeďte“.

Moderně vybavená lyžařská centra s širší nabídkou sjezdovek i pestrou škálou služeb hledejte na jihu Rychleb, při jejich „soutoku“ s pohořím Králického Sněžníku – v Petříkově, Ostružné nebo na Paprsku.

– více v tištěném vydání Mojí země (na stáncích od 5. 2. 2015, nebo předplatné přes společnost SEND) nebo elektronickém vydání (registrací přes Publero.com)